Když se zahrada po dešti mění v mokřad
Znáte ten pocit, kdy po každé přeháňce vypadá váš trávník spíš jako rybník? Těžká jílovitá půda, věčné louže a klouzavé bahno pod nohama trápí majitele zahrad po celé zemi. Než začnete volat bagr a plánovat nákladnou drenáž, existuje mnohem jednodušší cesta – vysadit rostliny, které vodu milují a dokážou bahno zkrotit.
Proč nechat práci na rostlinách místo na strojích
Bahnitá zahrada vzniká kombinací několika faktorů najednou. Zhutnělá hlína nepropouští vodu do hlubších vrstev, ta se proto hromadí na povrchu a vytváří kaluže. Bez kořenového systému, který by držel zeminu pohromadě, každý déšť odplavuje jemné částice a terén se proměňuje v mazlavou břečku.
Spousta lidí okamžitě přemýšlí o odvodňovacích trubkách a překopávání celého pozemku. Funguje to, ale stojí to nervy i peníze. Existuje však elegantnější řešení – pokryvné rostliny zbožňující vlhkost, které zároveň stabilizují podloží.
Pokryvné rostliny do mokrých míst fungují jako živý koberec – spojují půdu, prokypřují ji kořeny a zabraňují vzniku bahna po každém dešti.
Husté listy tlumí nárazy kapek, voda se vsakuje klidněji a nerozbíjí strukturu zeminy. Tyto rostliny sice zahradu nevysuší jako pumpa, ale dokážou výrazně zmenšit plochu věčně rozšlapaného bahna.
Které pokryvné rostliny zvládnou mokrý jílovitý terén
Klíčem k úspěchu je výběr druhů, které vlhkost nejen snášejí, ale přímo ji vyhledávají. Většinou jde o trvalky tvořící oddenky nebo husté trsy, které rok od roku zabírají větší plochu bez jakéhokoliv zásahu.
- Pérovník pštrosí – polostín až stín, vlhká půda, vytváří vysoké trsy stabilizující podloží
- Ostřice palmová – slunce i polostín, mokrá stanoviště, přirozená „tráva" do podmáčených míst
- Vrbina penízková – podél cestiček, okraje jezírek, nízký koberec snášející občasné zatopení
- Blatouch bahenní – přechodová zóna u vody, břehy příkopů, zpevňuje břehy a miluje bahnité podmínky
Dalšími vhodnými kandidáty jsou:
- Puškvorec americký
- Kopytník kanadský
- Plamenka kanadská
- Tiarella srdčitolistá
- Barvínek menší
- Isotoma říční
- Zběhovec plazivý
Rostliny do stínu: když se bahno schovává pod stromy
Ve stinných, trvale vlhkých koutech je udržování trávníku téměř nemožné. Tam lépe poslouží koberce ze stínomilných trvalek.
Kapradiny a nízké pokryvy pod korunami
Pérovník pštrosí dorůstá impozantních 60 až 90 centimetrů. Vyhovují mu chladná, podmáčená stanoviště a postupem času dokáže propojit značnou část zahrady, čímž vytvoří cosi jako miniaturní les.
V nižších patrech rostou kopytník kanadský, tiarela srdčitolistá a plamenka lesní. Vytvářejí hustý měkký koberec zakrývající holou zem a zároveň jemně provzdušňují svrchní vrstvu půdy svými kořeny.
Ve stínu je nejlepší kombinovat rostliny různých výšek – vysoké kapradiny s nízkými koberci trvalek. Voda pak nestojí na holé zemi, ale postupně se vsakuje mezi kořeny.
Zběhovec a barvínek na problematické svahy
Na vlhkých svazích a náspech se osvědčují zběhovec plazivý a barvínek. Obě rostliny se rychle rozrůstají a vytvářejí hustou síť výhonků a kořenů. Takový živý koberec brání sesouvání půdy a výrazně omezuje tvorbu bahna po jarním tání.
V některých oblastech se barvínek považuje za invazivní, proto je rozumné vyhradit mu místo, odkud se nebude moci snadno rozšířit do okolního lesa nebo na sousední louky.
Slunce a voda po kotníky: co vysadit do nejmokvějších míst
Na otevřených slunných částech zahrady, kde po každém dešti stojí voda, běžný trávník obvykle prohrává. Tady se lépe uplatní rostliny mokřadní a vlhkomilné pokryvné.
Ostřice a puškvorec místo vyčerpávajícího trávníku
Ostřice palmová a puškvorec americký vypadají jako okrasné trávy, přitom skvěle zvládají těžkou nasáklou zeminu. Puškvorec si poradí i tam, kde po průtrži stojí voda několik centimetrů nad povrchem.
Takové výsadby stačí sekat jednou ročně a na oplátku získáte zelenou měkkou louku, na které nevznikají další holá rozšlapaná místa.
Blatouch a vrbina u vody a v prohlubních
Na téměř bažinatých stanovištích exceluje blatouch bahenní. Žije v bahně, dokonce i v mělké vodě, a zpevňuje břehy odvodňovacích příkopů, zahradních jezírek či přírodních prohlubní.
Níže roste vrbina penízková. Plazí se po zemi, porůstá okraje zahradních cestiček, břehy tůněk nebo okolí šachet. Vydrží občasné zatopení a snese i mírné sešlapávání, takže se hodí ke kamenným deskám nebo nášlapným kamenům ve vlhkých částech zahrady.
Jak správně vysazovat pokryvné rostliny proti bahnu
Samotný seznam druhů nestačí. Úspěch závisí na přípravě půdy a způsobu výsadby.
- Na rozmočenou půdu nevstupujte – každý šlápnutí ji ještě více zhutní
- Nakypřete pouze svrchní vrstvu bez hlubokého překopávání, abyste nenarušili strukturu
- Přidejte kvalitní zralý kompost zlepšující propustnost a život v půdě
- Do každé jamky nasypte hrst hrubého písku pod kořenový bal pro lepší odvod vody od kořenů
- Vysazujte hustěji než v suché zahradě, aby rostliny rychleji zakryly holou zem
- Mezi mladé rostliny rozprostřete tenkou vrstvu mulče, například kůry nebo štěpky
Nejlepší výsledky přináší vysazování ve skupinách po několika kusech. Osamocený exemplář nestihne zvládnout bahno před další průtrží.
Ideální místa pro takové výsadby jsou okolí zahradních kohoutků, vyústění okapových svodů, břehy odvodňovacích kanálků, vlhké kouty u zdi nebo u sousedova plotu.
Na co si dát pozor: jedovatost a rozpínavost některých druhů
Část vlhkomilných rostlin má svá úskalí, která stojí za to znát předem.
- Kopytník kanadský obsahuje látky s karcinogenními účinky – rozhodně se nehodí ke konzumaci, přestože voní po zázvoru
- Blatouch je v syrovém stavu jedovatý pro lidi i zvířata – děti by si s ním neměly hrát
- Barvínek a isotoma mohou být rozpínavé a hledat nová území
- Isotoma má jedovaté části – nevysazujte ji tam, kde si hrají malé děti nebo kde psi často okusují trávu
Vědomý přístup k těmto vlastnostem umožňuje využít jejich přednosti a minimalizovat problémy. Rozpínavé druhy lze ohraničit obrubníky nebo vysadit tam, kde se nemohou dostat na sousední pozemky.
Jak poznat, že rostliny fungují, a co ještě můžete udělat
Několik měsíců po výsadbě je prvním signálem zlepšení to, že po dešti už nebrodíte po kotníky v břečce. Místo ní vidíte vlhký, ale stabilní povrch pod listy. Postupem času rostliny vytvářejí stále hustší koberec, voda se vsakuje rychleji a bahnitá místa mizí.
Pro posílení efektu se vyplatí spojit rostliny s jednoduchými technickými úpravami: svést okapové svody na osázené záhony, mírně zvýšit terén v odpočinkových zónách nebo vytvořit propustné cestičky z kamenů na štěrkovém podkladu. Rostliny budou fungovat lépe, když nebudou muset bojovat s vodou z celé střechy sváděnou na jedno místo.
Taková živá drenáž nepotřebuje elektřinu, nerezaví a rok od roku pracuje účinněji, protože se kořenový systém rozrůstá. Správně vybrané pokryvné rostliny dokážou proměnit problematický bahnitý kout v atraktivní zelenou plochu, po které projdete i po lijáku v obyčejných botách – a ne v rybářských holínkách.
