Proč začátek dubna zvyšuje riziko mozkové mrtvice? Vědci varují

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Přechod na letní čas není jen ztráta hodiny spánku

Konec března a začátek dubna obvykle spojujeme s delšími dny a lepší náladou. Lékaři však v tomto období zaznamenávají znepokojivý trend, který by neměl nikomu uniknout.

Výzkumy ze severní Evropy naznačují, že první dny po zavedení letního času představují období výrazně zvýšeného rizika mozkové mrtvice. Nejvíce ohroženi jsou senioři a lidé s chronickými onemocněními. Odborníci proto vyzývají k pečlivějšímu sledování vlastního těla a rychlejší reakci na varovné signály.

Co se děje s organismem při změně času

Poslední březnový víkend posouváme hodinky o hodinu dopředu. Většina lidí to vnímá pouze jako drobnou nepříjemnost spojenou s ranní únavou. Vědecká komunita ale začíná tento jev hodnotit mnohem závažněji.

Finští vědci analyzovali zdravotnické záznamy za celou dekádu a zkoumali četnost cévních mozkových příhod v týdnu následujícím po přechodu na letní čas. Zaměřili se především na ischemickou mrtvici, která vzniká při zablokování přívodu krve do části mozku krevní sraženinou.

Závěry jejich výzkumu jsou jednoznačné: změna času dokáže organismus rozhodit natolik, že v prvních dubnových dnech počet mrtvic znatelně stoupá, zejména u nejzranitelnějších skupin obyvatel.

Biologické hodiny v nerovnováze

Lidské tělo funguje podle vnitřního biologického rytmu. Tento cirkadiánní cyklus řídí spánek, produkci hormonů, krevní tlak i srážlivost krve. Když si náhle ubereme hodinu odpočinku, tento citlivý mechanismus ztrácí stabilitu.

Nedostatek spánku, kolísání tlaku a tepové frekvence, vyšší stres a horší regenerace – to vše může v krátkém časovém úseku zvýšit náchylnost k srdečně-cévním příhodám, včetně mrtvice. Lékaři přirovnávají takové náhlé „přenastavení" organismu k miniaturní změně časového pásma, kterou tělo špatně snáší.

První dva dny po změně času jsou nejrizikovější

Finský výzkumný tým analyzoval přes tři tisíce případů mozkové mrtvice zaznamenaných v týdnu po přechodu na letní čas. Tyto údaje porovnali s daty více než jedenácti tisíc pacientů ze dvou týdnů před změnou a dvou týdnů po ní.

Z rozboru vyplynulo několik jasných zákonitostí:

  • Vzrostl počet mrtvic evidovaných v prvních dvou dnech po přestavení hodin
  • Změnily se denní doby, kdy k příhodám docházelo nejčastěji – vrchol se posouval, což naznačuje vliv narušeného biorytmu
  • U některých skupin pacientů bylo riziko výrazně vyšší než u ostatních

Prakticky to znamená, že pondělí a úterý po zavedení letního času jsou obzvláště kritické. Zdravotnické služby v zemích, které stále používají střídání času, v tomto období pravidelně hlásí více akutních neurologických případů.

První dubnové dny nejsou „nešťastné" samy o sobě. Problémem je náhlé rozkolísání spánku a tlaku, na které některé organismy reagují mimořádně prudce.

Které skupiny jsou nejvíce ohroženy?

Ne každý člověk po špatně prospané noci skončí na neurologickém oddělení. Studie však ukazuje, že určité skupiny by měly být v tomto období obzvláště obezřetné.

  • Onkologičtí pacienti – přibližně o 25 % vyšší pravděpodobnost mrtvice v prvním týdnu
  • Lidé nad 65 let – zhruba o 20 % vyšší riziko ve srovnání s obdobím bez změny času
  • Ostatní dospělí – mírný, ale patrný nárůst počtu mrtvic v prvních dvou dnech

U onkologicky nemocných je organismus již oslabený a systém srážlivosti krve i cévy často fungují hůře než u zdravých jedinců. Dodatečná zátěž v podobě rozhozeného spánku a tlakových výkyvů může být tou pověstnou poslední kapkou.

Podobná situace nastává u seniorů. Jejich tělesné rezervy jsou menší a jakékoli náhlé změny denního režimu se silněji odrážejí na srdci, cévách i mozku. Zdánlivě nevinná úprava spánkového rozvrhu se stává reálnou zátěží pro celý oběhový systém.

Příznaky mrtvice, které nesmíte přehlédnout

Mozková mrtvice je stav, kdy každá minuta rozhoduje o budoucím životě pacienta – o tom, zda se vrátí k plné funkčnosti, zůstanou mu vážná ochrnutí, nebo zda vůbec přežije. Klíčové je rychlé rozpoznání prvních příznaků.

Nečekejte, až potíže samy odezní. Při podezření na mrtvici je nutné okamžitě volat záchranku, protože záleží na každé minutě.

Nejběžnější varovné signály

  • Oslabení nebo brnění obličeje, paže či nohy – typicky na jedné straně těla; charakteristické je poklesnutí koutku úst nebo neschopnost zvednout obě ruce současně
  • Poruchy vidění – náhlá ztráta části zorného pole, „tmavá clona" na jednom oku, dvojité vidění nebo chvilková slepota
  • Problémy s řečí – nezřetelná artikulace, obtíže při vyslovení jednoduché věty, neschopnost porozumět druhým
  • Ztráta citlivosti v ruce, noze nebo na polovině obličeje – od mravenčení až po úplné „odpojení" vnímání bolesti, dotyku a teploty
  • Velmi silná, náhlá bolest hlavy bez zjevné příčiny, často doprovázená nevolností nebo zvracením – zvláště pokud se takový typ bolesti objevuje poprvé v životě
  • Poruchy rovnováhy – náhlé závratě, nejistá chůze, pády, nekoordinované pohyby
  • Změna vědomí – ospalost, zmatenost až ztráta vědomí a kóma

Pokud někdo ve vašem okolí začne podivně mluvit, „křivě" se usmívá nebo nemůže pohnout rukou, není třeba váhat. Volejte záchranku a dispečerovi přesně popište, co pozorujete a v kolik hodin příznaky začaly.

Zvyšuje se v tomto období i úmrtnost?

Data z finské analýzy přinášejí v tomto ohledu určitou útěchu. V týdnu po přechodu na letní čas se počet nemocničních úmrtí na mrtvici dramaticky nezvyšoval. To znamená, že pacienti, kteří se rychle dostali na specializované oddělení, měli srovnatelné šance na přežití jako v jiných obdobích roku.

Toto zjištění ještě více zdůrazňuje význam rychlé reakce. Pokud rodina nebo svědci příhody nepodcení příznaky a záchranná služba dopraví nemocného do nemocnice ve správném „časovém okně", moderní léčba mrtvice může výrazně omezit trvalé následky.

Jak snížit riziko mrtvice po změně času

Na politická rozhodnutí ohledně samotného střídání času má běžný člověk minimální vliv. Lze ale organismus připravit tak, aby přechod proběhl co nejšetrněji.

Drobné úpravy každodenní rutiny několik dní před změnou času i po ní dokážou ulevit srdci, cévám i mozku.

Praktické kroky pro následující dny

  • Choďte spát o něco dříve – už dva až tři dny před změnou času posouvejte večerku o 10–15 minut, dokud se nedostanete na „novou" hodinu
  • Vyhýbejte se probdělým nocím – první dubnové dny nejsou vhodné pro pozdní večírky, přesčasy nebo dlouhé noční jízdy autem
  • Hlídejte si léky a měření – lidé s hypertenzí, arytmií, cukrovkou nebo po prodělané mrtvici by měli obzvláště pečlivě dodržovat medikaci a kontrolovat hodnoty tlaku i glykémie
  • Omezte alkohol a těžká jídla večer – zatěžují srdce a narušují spánek, což dodatečně namáhá krevní cévy
  • Věnujte se procházce během dne – vystavení přirozenému světlu usnadňuje synchronizaci vnitřních hodin s „novým" časem

Senioři, onkologičtí pacienti, lidé po infarktu nebo se srdeční nedostatečností by v tomto období neměli plánovat extrémní fyzickou námahu ani stresující cesty. Pokud užíváte nové léky nebo vám nedávno upravili dávkování, je vhodné konzultovat s lékařem případná dodatečná opatření.

Proč má tak malá změna tak velký dopad

Pro mnoho lidí je překvapivé, že rozdíl jediné hodiny může mít tak významný vliv na zdraví. Vysvětlení spočívá v kombinaci několika faktorů: spánku, hormonů, krevního tlaku a srážlivosti krve.

Nedostatek spánku podporuje zvýšení hladiny kortizolu a adrenalinu, tedy stresových hormonů. Ty následně zvyšují krevní tlak, zrychlují činnost srdce a působí na cévy. K tomu se přidává měnící se délka dne, která sama o sobě přenastavuje biologické hodiny. U jedinců s citlivým oběhovým systémem může tato kombinace snáze vést ke kritickému momentu.

Je důležité si uvědomit, že změna času nezpůsobuje mrtvici „z ničeho nic". Obvykle urychlí příhodu, na kterou byl organismus již připraven léty kouření, vysokým tlakem, obezitou, cukrovkou nebo nedostatkem pohybu. O to více má smysl vnímat začátek dubna jako jasnou připomínku nutnosti postarat se o sebe – zlepšit stravu, kontrolovat tlak a pravidelně navštěvovat praktického lékaře.

Přejít nahoru