Teplejší atmosféra přináší intenzivnější srážky
Rostoucí teploty znamenají více vodní páry v ovzduší, což vede k prudším a ničivějším lijákům. Vědci upozorňují, že některé státy čeká dramatický nárůst rizika spojeného s extrémními srážkami.
Nejnovější analýza několika nezávislých klimatických modelů odhaluje znepokojivou skutečnost. Epizody extrémních dešťů nejenže zesílí, ale stanou se také výrazně častějšími. Tyto změny se ovšem nerozloží rovnoměrně po celé planetě.
Zatímco některé oblasti projdou nadcházejícími desetiletími relativně v klidu, jiné se ke konci 21. století přiblíží hranici obyvatelnosti.
Proč se extrémní deště tak rychle zintenzivňují
Klimatické změny urychlují koloběh vody na Zemi. S každým stupněm oteplení dokáže atmosféra pojmout větší množství vodní páry. Výsledkem je více vody, která spadne za kratší časový úsek.
Místo pozvolných vícedenních dešťů se objevují několikahodinové přívalové lijáky. Jejich síla často překračuje možnosti současné infrastruktury.
Čím teplejší klima, tím vyšší pravděpodobnost, že během jediného dne naprší množství vody, které dříve odpovídalo celoměsíčním srážkám.
Výzkumníci porovnali výstupy z pěti nezávislých klimatických modelů. Na výsledných mapách jsou oblasti s nejmenším nárůstem rizika vyznačeny modře. Regiony odsouzené k největšímu skoku extrémních srážek pak září oranžovou a červenou barvou. Rozdíly mezi kontinenty jsou překvapivě markantní.
Státy nejvíce ohrožené do roku 2100
Zpráva vyčleňuje několik skupin zemí. Některé z nich zasáhne kombinace tří faktorů současně: náhlé přívalové deště, hustá zástavba a nedostatečná protipovodňová infrastruktura. V takových místech každá další extrémní událost zvyšuje šanci, že běžný život se tam stane obtížným nebo velmi nákladným.
Oblasti, kde lijáky mohou paralyzovat celá města
- Jižní a jihovýchodní Asie – hustě osídlené říční delty a megaměsta vystavená městským povodním
- Část Latinské Ameriky – strmé svahy, rychlá urbanizace a rozsáhlé čtvrti v záplavových územích
- Vybrané oblasti rovníkové Afriky – slabá kanalizační síť, absence územního plánování a obrovská dynamika srážek
- Některé oblasti Severní Ameriky – včetně vysokých zeměpisných šířek, kde dosud převládal sníh, ale nahradí ho intenzivní deště
Jako příklad zvláště citlivého území publikace uvádí Aljašku. Klimatické změny tam posouvají hranici mezi sněhem a deštěm. Roste tak riziko prudkých odtoků vod a sesuvů půdy na rozmrzající permafrost.
| Region | Předpokládaný trend extrémních srážek | Hlavní hrozby |
|---|---|---|
| Jihovýchodní Asie | Silný nárůst četnosti i intenzity | Městské povodně, ničení úrody, vnitřní migrace |
| Latinská Amerika (vybrané oblasti) | Vysoká proměnlivost, lokálně skokový nárůst | Sesuvy půdy, výpadky dodávek vody a elektřiny |
| Rovníková Afrika | Prodlužování období sucha střídané prudkými lijáky | Ztráty úrody, eroze půdy, epidemie chorob přenášených vodou |
| Vysoké zeměpisné šířky (např. Aljaška) | Více deště místo sněhu, intenzivní epizody | Rozmrzání půdy, poškození silnic, budov, ropovodů |
| Západní Evropa | Mírný nárůst, lokální ohniska velmi silných jevů | Bleskové povodně v údolích a městech |
Evropa v lepší pozici, ale s výraznými výjimkami
Modely naznačují, že značnou část Evropy čeká relativně malý nárůst četnosti přívalových dešťů. To platí i pro Česko a Polsko. Změna bude sice patrná, ale v globálním měřítku patří náš kontinent spíše k těm klidnějším oblastem co do extrémních srážek.
Analýza uvádí, že obzvláště dobře vychází část zemí západní Evropy. Vědci do této skupiny zařadili i Francii, kde by celkový nárůst silných srážek měl zůstat omezený. Přesto však identifikovali jedno výrazné ohnisko rizika.
Středomořské pobřeží jako slabé místo
Data z klimatických modelů nasvědčují tomu, že jihovýchodní oblasti Francie podél pobřeží Středozemního moře mohou pocítit výraznější skok v intenzitě lijáků. Teplé mořské vody tam zásobují oblaka obrovským množstvím vlhkosti. Střet vzdušných hmot s hornatým terénem pak podporuje vznik prudkých srážkových epizod.
Evropa jako celek nepatří mezi nejvíce postižené, ale středomořské zóny od Španělska po Balkán už nyní pravidelně zažívají bleskové povodně po krátkých, velmi intenzivních deštích.
Podobný mechanismus se týká také částí Itálie, Řecka či Chorvatska. Jsou to místa, kde se masová turistika setkává s dynamickým klimatem. Škody po jediné extrémní události zde dosahují miliard eur.
Kdy se liják promění v katastrofu
Samotný déšť bývá zřídka jediným viníkem. O tom, zda epizoda srážek vejde do historie jako lokální meteorologická událost nebo závažná krize, rozhoduje několik faktorů současně:
- hustota zástavby a míra zastavění nepropustných povrchů
- stav dešťové kanalizace a vodních toků
- umístění sídel a továren vzhledem k říčním údolím
- kvalita územního plánování
- efektivita varovných systémů a krizového řízení
Vědci varují, že v mnoha zemích se plánují investice, jako by klima bylo stabilní. Budují se sídliště v dolních částech říčních údolí bez ohledu na fakt, že tam v budoucnu statisticky častěji dojde k bleskovým povodním. Za takových podmínek vede i mírný nárůst intenzity lijáků k exponenciálnímu růstu ekonomických ztrát.
Jak se státy mohou připravit na éru přívalových dešťů
Studie zdůrazňuje, že okno pro přizpůsobení infrastruktury zůstává stále otevřené. Vyžaduje to však rychlá rozhodnutí. Tři pilíře adaptace, které se nejčastěji objevují v odborných zprávách:
- Přestavba měst – více zeleně, retenčních nádrží a propustných povrchů místo betonu
- Změna přístupu k řekám – prostor pro přirozené rozlévání vod, renaturalizace údolí, omezení zástavby v záplavových územích
- Nové stavební standardy – projektování silnic, mostů či energetických sítí s ohledem na srážky, které dnes ještě působí jako rekordní
V chudších zemích představuje výzvu nalezení finančních prostředků. V bohatších jde o překonání zvyklostí. Změna předpisů a odmítnutí zástavby nejatraktivnějších, ale zároveň rizikových pozemků naráží na společenský odpor.
Co tato prognóza znamená pro běžné lidi
Pro obyvatele států označených na mapách jako nejvíce ohrožené jde o komfort každodenního života. Čekají je častější výpadky elektřiny a vody, problémy s pojištěním a rostoucí ceny potravin. Postupem let se také objeví migrační tlak z regionů, kde se monzunové období či období dešťů stane nesnesitelným.
Pro obyvatele zemí s menším nárůstem rizika, včetně České republiky, budou důsledky odlišné. Infrastruktura by si měla poradit s většinou jevů. Silněji však pocítíme narušení globálních dodavatelských řetězců či růst cen zemědělských produktů, když další vlny lijáků zničí úrodu v nejpostiženějších regionech světa.
Je třeba mít na paměti, že intenzivní srážky jsou pouze jednou stranou mince. Na mnoha místech se období přívalových dešťů střídají s dlouhými obdobími sucha. Tato houpačka vyžaduje od zemědělců, měst i celých ekonomik zcela odlišný přístup k vodě. Od zvyšování retence přes změnu pěstovaných plodin až po investice do systémů včasného varování před prudkými meteorologickými jevy.
