Kratos se vrací v nečekaném 2D kabátě
Spartánský bojovník opět vstupuje na scénu PlayStation 5, tentokrát však v podobě, kterou málokdo čekal. Místo tradičního slasheru dostáváme klasickou metroidvanii s dvojrozměrnou perspektivou. Reakce hráčské komunity se dramaticky rozchází – zatímco jedni velebí gameplay, druzí zpochybňují samotnou existenci tohoto spin-offu v rámci celé ságy.
Hráčské hodnocení: průměr pouhých 10,4 z 20 bodů
Dostupná data ukazují poměrně střízlivý obrázek. Průměrná známka od uživatelů činí 10,4 bodu z 20 možných. Z devíti zaznamenaných hodnocení převažují průměrné výsledky, objevují se ojedinělé nadšené reakce a několik skutečně kritických posudků.
Rozložení hlasů vypadá následovně:
- Rozmezí 16–20 bodů: 1 hlas
- Rozmezí 11–15 bodů: 5 hlasů
- Rozmezí 6–10 bodů: 1 hlas
- Rozmezí 0–5 bodů: 2 hlasy
Mnozí hráči zastávají názor, že bez loga God of War by tento projekt zůstal prakticky bez povšimnutí. Naproti tomu příznivci žánru metroidvania, kteří nejsou svázáni příběhovým kánonem, nacházejí v titulu značnou porci zábavy.
Řecká mytologie přináší nostalgii, příběh však drhne
Návrat ke kořenům jako hlavní trumf
Nejčastěji chválený aspekt představuje atmosféra. Hra zasazuje Kratose zpět do světa řecké mytologie a silně odkazuje na éru PlayStationu 2.
- Známé typy nepřátel připomínající starší díly série
- Prostředí inspirované antickými chrámy, katakombami a bojovými arénami
- Četné odkazy a mrknutí oka směrem k věrným fanouškům včetně Ghost of Sparta
Pro mnohé právě tento prvek zachraňuje celkový dojem. Umožňuje na několik hodin zavzpomínat na počátky série a znovu okusit „starého" God of Wara, byť v odlišné podobě.
Kratos jako někdo jiný: problém konzistence
Nejtvrdší kritika míří na scénář a zobrazení postav. Zkušení fanoušci důvěrně obeznámení s kánonem upozorňují na závažné rozpory v charakterech Kratose a Deimose.
Hráči otevřeně píší, že děj naznačuje Kratosovu povahu „hodného chlápka" a starostlivého staršího bratra před paktem s Arésem. To však koliduje s obrazem brutálního, chladnokrevného válečníka z předchozích her a rozšíření.
Nejčastěji zmiňované problémy příběhu:
- Kratos jako přehnaně pečující otec a bratr, což odporuje vizi sobeckého, slávychtivého Sparťana z řeckých her
- Deimos představený způsobem nekompatibilním s jeho podobou z Ghost of Sparta
- Snaha vyprávět „neznámou kapitolu" historie spíše rozředí dosavadní obraz hrdiny, než aby jej prohloubila
- Vztah mezi bratry sotva načrtnutý – namísto emotivních scén dostáváme převážně záminku k dalším úrovním
Část komunity příběh hájí. Poukazují na vyprávěcí rámec, kde Kratos líčí události pro Calliope. Díky tomu lze některé momenty chápat jako subjektivní, možná ne zcela spolehlivou vzpomínku. Přesto mnozí fanoušci soudí, že scénář místo prohloubení postavy pouze vnáší zbytečný zmatek.
Hratelnost: solidní metroidvania s rizikem stereotypu
Průzkum světa a rozvoj postavy
Sons of Sparta opouští tradiční kameru za zády a vsází na dvojrozměrnou perspektivu se strukturou metroidvanie. K dispozici je hustá, víceúrovňová mapa plná truhel, tajemství a zkratek společně s dovednostmi odemykajícími nové sekce.
Nejvíce spokojeni jsou příznivci žánru:
- Rozsáhlá, komplikovaná mapa lákající k opakovaným návštěvám starých lokací
- Příjemné a responzivní ovládání
- Progrese Kratosovy síly od nenápadného bojovníka po skutečný stroj na zabíjení
Někteří srovnávají bojový styl a konstrukci úrovní s tituly jako Blasphemous – s důrazem na přesné úhyby, údery a správu talismanů.
Opakující se souboje a slabí bossové
I ti, kteří chválí hratelnost, připouštějí, že postupem času nastupuje pocit jednotvárnosti. Repertoár pohybů se rozšiřuje pomaleji, než se očekávalo, a pestrost střetů bývá omezená.
Hráči si stěžují na absenci nových mechanik v druhé polovině hry. Finální boss dokáže padnout za méně než minutu, což zanechává značný pocit nenaplnění.
Nejběžnější výtky směřují k:
- Malé rozmanitosti protivníků – příliš často se vracejí stejné typy v jiných barvách
- Chybějícím výrazným, zapamatovatelným soubojům s bossy
- Okamžiku, kdy Kratos zesílí natolik, že značná část hry přestává představovat výzvu
- Přílišné opakovatelnosti schématu: nová zóna – několik bitev – krátká scénka – další zóna
Současně část recenzentů oceňuje rytmus průzkumu a střetů. Pro ně jednoduchost systému představuje přednost – snadno se do hry ponoříte a pocit rostoucí síly hrdiny přináší značné uspokojení.
Audiovizuální stránka: mezi retro atmosférou a zklamáním z next-genu
Grafika: příliš skromná na PS5?
Jedna z recenzí přirovnává Sons of Sparta ke hře, která by bez problémů běžela na prvním PlayStationu. Jde samozřejmě o nadsázku, nicméně dobře vystihuje náladu části komunity.
Mnozí kritici tvrdí, že titul nijak nepředvádí „sílu PS5". Vypadá jako skromný 2D projekt s texturami ve vysokém rozlišení, postrádající efekt „wow".
Stížnosti se týkají především:
- Málo výrazné umělecké stylizace, která nezůstává v paměti
- Lokací považovaných za prázdné a málo detailní
- Absence spektakulárních inscenací typických pro velké díly série
Co hůř, část hráčů hlásí propadů plynulosti při rozsáhleji odkryté mapě nebo intenzivnějších střetech. To představuje další argument kritiků – očekávalo se technické vyladění, místo toho se objevují propady snímkové frekvence a chyby schopné zablokovat postup.
Hudba: od nostalgie po lhostejnost
Zvukový doprovod rovněž nevzbuzuje jednotný ohlas. Objevují se jednotlivé motivy evokující první díly z éry PS2, což fanoušci oceňují. Část skladeb silně akcentuje retro estetiku a připomíná až období NES – a právě zde začínají spory.
Pro jedny takový mix stylů představuje sympatickou poklonu klasice. Pro druhé něco, co vůbec neladí s temnou, brutální atmosférou God of War a vytrhává z ponoření do hry. Spousta komentářů označuje hudbu za „nepovšimnutelnou" a „nezapamatovatelnou", což u série proslulé silnou opravou může bolet obzvlášť.
Dva pohledy na jeden titul
Čím déle člověk čte názory hráčů, tím zřetelněji vidí, že tato hra existuje na dvou úrovních:
- Pro milovníky žánru metroidvania – často jde o solidní, někdy dokonce velmi povedený titul s obrovskou mapou a uspokojivým rozvojem postavy
- Pro fanoušky značky God of War – v očích mnohých jde o nejslabší díl ságy s pochybným místem v kánonu a zklamávajícím příběhem
Existují též hlasy, že hra „padla za oběť vlastnímu názvu". Očekávání od série jsou dnes gigantická, zvláště po nedávných velkých dílech na PS4 a PS5. Spin-off ve 2D formátu s nižším rozpočtem prostě nemá šanci prorazit takovou zeď očekávání – a právě to nejsilněji cítíte v mnoha recenzích.
Komu je titul určen a na co nezapomínat
Pokud někdo hledá velkolepou, filmovou podívanou s monumentálními bossy a průlomovou grafikou na PS5, Sons of Sparta jej pravděpodobně zklame. Jde o hru stavěnou spíše jako klasická metroidvania s důrazem na průzkum a 2D bojový systém.
Pro osoby, které:
- Mají rády hry typu metroidvania a nevyžadují fotorealistickou grafiku
- Akceptují návrat ke skromnější 2D formě
- Neberou kánon God of War jako svatý grál
Tento projekt může představovat poutavé dobrodružství na desítky hodin. Komentáře zmiňují dokončení hry kolem 30 hodin s vysokým procentem prozkoumaného území, takže obsahu skutečně nechybí.
Stojí za to brát v úvahu, že část výtek míří na technický stav. Hráči hovoří o chybách a propadech plynulosti, které lze potenciálně napravit aktualizacemi. Pro kupující, kteří titul pořídí později po sérii záplat, může být zážitek poněkud odlišný než v den vydání.
Sons of Sparta zároveň klade zajímavou otázku ohledně budoucnosti velkých značek. Mohou si uznávané série dovolit menší, experimentální projekty cílící na jiné žánry a měřítko? Anebo logo tak známé značky bude vždy fungovat jako dvousečný meč, který nafukuje očekávání nad rámec toho, co hra reálně nabízí? V případě God of War: Sons of Sparta jasně vidíte, že odpověď rozhodně není jednoznačná.













