Rakovina tlustého střeva už není nemocí pouze starších lidí
Stále více lidí ve třiceti a čtyřiceti letech dostává nečekanou diagnózu – karcinom tlustého střeva. Vědci nyní identifikovali překvapivého viníka, který pochází z raného dětství.
Mezinárodní výzkumný tým prozkoumal téměř tisíc nádorů tlustého střeva z různých zemí světa. V nádorových tkáních mladších dospělých objevili specifický „otisk prstu" toxinu produkovaného běžnou střevní bakterií. Poškození DNA může vznikat již v prvních letech života, zatímco samotný nádor se rozvine až po desítkách let.
Dramatický nárůst případů u mladých dospělých
Lékaři dlouhá léta spojovali rakovinu tlustého střeva především s pacienty po padesátce či šedesátce. Epidemiologická data z posledních dvou desetiletí však tento obraz zcela převracejí. Ve vyspělých zemích počet onemocnění u lidí před čtyřicítkou stoupá téměř exponenciálně.
Ve Spojených státech se počet případů v této věkové skupině prakticky zdvojnásobuje přibližně každých deset let. Obdobný trend sledujeme ve Velké Británii i Austrálii. Znepokojivé je, že onemocní i lidé bez klasických rizikových faktorů – bez obezity, bez rodinné zátěže, často vedoucí relativně zdravý životní styl.
Naproti tomu v Indii a části latinskoamerických států se rakovina tlustého střeva u mladých dospělých vyskytuje výrazně méně často. Tento rozdíl mezi regiony směřuje pozornost badatelů k environmentálním faktorům a životnímu stylu, nikoli k čisté genetice.
Rostoucí počet nádorů tlustého střeva u mladých dospělých naznačuje proces, který začíná mnohem dříve, než se dosud předpokládalo – pravděpodobně již v dětství.
Onkologové si také všímají, že tyto „časné" nádory se často chovají odlišně od typických tumorů u seniorů. Častěji se nacházejí v dolní části tlustého střeva a nezřídka vykazují větší agresivitu. To již roky naznačovalo existenci jiného mechanismu vzniku nemoci.
Analýza stovek nádorů odhalila charakteristickou stopu toxinu
Pro pochopení dějů na buněčné úrovni vědci z několika zemí, koordinovaní mimo jiné týmem z Kalifornské univerzity v San Diegu, osekvenovali genetický materiál stovek nádorů tlustého střeva. Studie zahrnovala 981 až 986 tumorů z jedenácti států, přičemž porovnávala případy mladých dospělých s nádory starších pacientů.
Ve tkáních osob pod čtyřicet let se nápadně často objevoval tentýž vzorec změn v DNA. Jedná se o takzvanou mutační signaturu – soubor poškození, který lze přiřadit ke konkrétní příčině. V tomto případě vzorec odpovídal působení kolibaktinu, toxinu produkovaného některými kmeny bakterie Escherichia coli.
E. coli představuje klasického „obyvatele" střev. Většina jejích variant je neškodná nebo dokonce napomáhá trávení. Část kmenů však disponuje speciálním úsekem genomu, takzvaným ostrůvkem pks. Tento soubor genů umožňuje produkovat kolibaktin – molekulu silně poškozující DNA.
Kolibaktin vytváří můstky mezi dvěma vlákny DNA. Takto „slepený" genetický materiál praská a buňka se jej snaží opravit. Proces opravy neprobíhá vždy dokonale – často v něm zůstávají chyby, tedy mutace. Jejich počet postupně narůstá a narušuje funkci genů kontrolujících buněčné dělení.
Mutace charakteristické pro působení kolibaktinu se v nádorech mladých dospělých objevovaly přibližně 3,3krát častěji než u starších pacientů, což je silně spojuje s časným vznikem nemoci.
Významné je, že země s nejvyšším podílem takových mutací v nádorech jsou současně ty, kde se rakovina tlustého střeva u mladších dospělých vyskytuje obzvláště často. Tato prostorová shoda posiluje hypotézu, že dlouhodobý kontakt s nebezpečnými kmeny E. coli hraje důležitou roli v rozvoji nádoru mnoho let poté.
Nebezpečná spolucestující: bakterie, která zůstává celý život
Výzkumníci sledovali, kdy vlastně člověk přichází do styku s těmito bakteriemi. Výsledky nejsou příliš povzbudivé. Kmeny E. coli produkující kolibaktin se ve střevě objevují již v prvních letech života. Odhaduje se, že až 40 procent dětí v zemích jako USA či Velká Británie má ve střevech takové varianty.
Dětský organismus si na osídlený mikrobiom zvykne a často udržuje podobné složení střevní flóry po další roky. To znamená, že buňky střevní výstelky mohou být vystaveny malým, ale stálým dávkám toxinu po dlouhou dobu – dekádu, dvě, někdy i déle.
Střevní buňky se dělí poměrně rychle. Každá chyba ustálená v DNA se může dostat do dalších „generací" buněk. Po patnácti či třiceti letech se jich nahromadí tolik, že část buněk začne unikat kontrole organismu. To je již přímá cesta k rozvoji polypů a později plně rozvinuté rakoviny tlustého střeva.
Proč někteří onemocní a jiní ne?
Ne každé dítě s nebezpečným kmenem E. coli v dospělosti onemocní rakovinou. Vědci poukazují na několik překrývajících se prvků:
- přítomnost bakterií produkujících kolibaktin v dětství a mládí
- strava bohatá na červené a zpracované maso a vysoce zpracované potraviny
- nedostatek vlákniny, zeleniny a ovoce
- sedavý způsob života a práce
- kouření a vysoká konzumace alkoholu
Tyto faktory podporují chronický zánět střev, který dodatečně oslabuje mechanismy opravy DNA. Mutace pocházející od kolibaktinu se tak snáze upevňují.
Lze otestovat „nebezpečné" bakterie u dětí?
Ve světle nových poznatků pracují výzkumné týmy na jednoduchých testech stolice, které by umožnily zjistit, zda daná osoba nosí ve střevech kmeny E. coli s ostrůvkem pks. Takový test by připomínal současná screeningová vyšetření na okultní krvácení, ale namísto stop nádoru by hledal konkrétní bakterii.
Předběžné plány počítají s testováním dětí a mladých dospělých, aby se vytipovaly osoby se zvýšeným rizikem ještě dlouho před vznikem polypů či prvních nádorových změn.
Co by se dalo dělat s pozitivním výsledkem? Vědci zvažují několik strategií:
- použití cílených antibiotik odstraňujících pouze kmeny s ostrůvkem pks
- podávání speciálně vybraných probiotik, která „vytlačí" nebezpečné bakterie
- úprava stravy tak, aby posilovala prospěšné mikroorganismy a omezovala podmínky příznivé pro růst rizikových kmenů
- důslednější sledování tlustého střeva v dospělosti, například dřívější a častější kolonoskopie
Zatím jde o koncepty vyžadující ověření v rozsáhlých klinických studiích. Samotná přítomnost nebezpečné bakterie automaticky neznamená nemoc, takže klíčové bude správné vyvážení přínosů a rizik případných zásahů.
Co to znamená pro prevenci v České republice?
Česká republika patří k zemím s poměrně vysokým rizikem rakoviny tlustého střeva, zejména u osob po padesátce. Program screeningových vyšetření formou kolonoskopie zahrnuje především tuto věkovou skupinu. Rostoucí počet onemocnění u mladších dospělých může vynutit úpravu doporučení.
V praxi to může znamenat:
- Věk první kolonoskopie – zvážení zahájení vyšetření například od 40 let u části osob
- Rodinná anamnéza – větší důraz na dotazy ohledně onemocnění u mladých příbuzných
- Střevní mikrobiom – v budoucnu testy stolice detekující kmeny produkující kolibaktin
- Nutriční osvěta – silnější zdůrazňování role vlákniny a omezení zpracovaného masa a fast foodu
Pro rodiče může tato znalost představovat další motivaci k formování střevům přátelských návyků u dětí od malička: hodně zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků, méně slazených nápojů a pochutin s množstvím přídatných látek.
Jak rozpoznat varovné příznaky u mladého člověka?
Rakovina tlustého střeva u třicátníků či čtyřicátníků bývá často diagnostikována pozdě, protože první symptomy lze snadno svést na stres nebo stravu. Varovné signály, které nestojí za to ignorovat:
- krev ve stolici nebo výrazná změna jejího vzhledu
- chronické průjmy nebo zácpy trvající několik týdnů
- pocit „nedokončeného vyprázdnění" po návštěvě toalety
- nechtěný úbytek hmotnosti
- slabost, chudokrevnost bez jiné zjevné příčiny
- přetrvávající bolesti břicha, zvláště v dolních partiích
Při takových příznacích by i mladí lidé měli trvat na důkladné diagnostice, nikoli se spokojit pouze se spasmolytiky či radou „méně se stresujte". Přetrvávající střevní obtíže vyžadují prošetření bez ohledu na věk.
Střevní mikrobiom jako nový „orgán" k péči
Příběh kolibaktinu ukazuje, jak zásadně složení bakteriální flóry ovlivňuje zdraví celého organismu. Ještě nedávno jsme střevní bakterie považovali za vědeckou kuriozitu. Dnes se o nich stále častěji mluví jako o dodatečném „orgánu", o který je třeba pečovat.
Pro běžného pacienta je nejdůležitější několik jednoduchých zásad: pestrá strava, dostatek vlákniny, omezení vysoce zpracovaných potravin a pravidelný pohyb. To neodstraní riziko působení toxických kmenů E. coli, ale může oslabit jejich vliv a posílit přirozené mechanismy opravy poškození DNA.
V následujících letech můžeme očekávat příchod nových testů a terapií cílených na mikrobiom. Pak se běžné vyšetření stolice u dítěte či mladého dospělého může stát nejen způsobem detekce parazitů, ale nástrojem předvídání hrozby rakoviny tlustého střeva desetiletí před prvním příznakem.
