Největší obchodní dohoda EU za desetiletí mění pravidla hry pro potraviny
Na seznamu se nachází jak maso, tak produkty každodenní spotřeby. Obchodní dohoda s jihoamerickými zeměmi vyvolává emoce napříč celou Evropou – od farmářů až po běžné zákazníky supermarketů.
V pozadí stojí gigantický trh téměř 800 milionů spotřebitelů a postupné rušení většiny cel, která dosud chránila řadu zemědělských odvětví v EU.
Podstata dohody Mercosur a kdo ji podepsal
Mercosur představuje společný trh jihoamerických států včetně Brazílie, Argentiny, Paraguaye, Uruguaye a Bolívie. Vyjednávání s Evropskou unií probíhala přibližně čtvrt století. Na začátku roku 2026 většina členských zemí EU souhlasila s dohodou o volném obchodu, přestože několik států včetně Polska vyjádřilo nesouhlas.
Podpis dokumentu předsedkyní Evropské komise a zástupci Mercosur má zpečetit největší obchodní smlouvu v historii Unie – jak z hlediska počtu spotřebitelů, tak podílu na světovém HDP.
Dohoda Mercosur zahrnuje zrušení více než 90 % cel mezi EU a jihoamerickými zeměmi a stanovuje konkrétní limity na dovoz klíčových zemědělských produktů jako hovězí maso, drůbež, cukr, rýže či med.
Při vyjednáváních zaznívaly ekonomické i geopolitické argumenty: snazší přístup evropských firem na dynamické jihoamerické trhy výměnou za větší otevření unijního trhu jihoamerickým surovinám a potravinám.
Proč farmáři protestují a vlády se přou
Z pohledu unijních zemědělců představuje klíčový problém cenová konkurence. Produkce hovězího masa či drůbeže v Jižní Americe bývá levnější díky klimatu, nižším nákladům na pracovní sílu a často mírnějším předpisům týkajícím se životního prostředí a používání pesticidů.
Odtud pramení obavy, že příliv levnějšího masa a dalších zemědělských produktů může vytlačit evropské producenty z regálů obchodů. V pozadí stojí rovněž otázky kvality, uhlíkové stopy a standardů welfare zvířat.
Rušení cel: které evropské potravinářské odvětví získá
Naprostá většina cel v obchodu s potravinami mezi EU a Mercosur bude postupně odstraněna. Představuje to příležitost pro část evropských výrobců, zejména v zemích zaměřených na export vysoce zpracovaných či prémiových produktů.
Víno, olivový olej a čokoláda v hledáčku jihoamerické střední třídy
Mezi produkty, které podle Evropské komise z dohody těží, patří především:
- vína z unijních zemí včetně jihoevropských regionů
- olivový olej, zvláště ze Španělska a Itálie
- mléko a mléčné výrobky včetně sušeného mléka
- čokoláda vyráběná v Evropě
Snížení celních bariér má tyto produkty učinit cenově konkurenceschopnějšími na trzích takzvané nové střední třídy v zemích Mercosur. Pro některé firmy představuje příležitost proniknout do segmentu „evropského luxusu" – vín, sýrů či cukrovinek.
Zemědělci se obávají nerovnoměrného rozdělení zisků
Kritici dohody upozorňují, že zisky z exportu častěji připadnou velkým koncernům a vývozcům, zatímco nejvíce ohroženi konkurencí jsou menší producenti masa a základních zemědělských surovin.
V praxi může nastat situace, kdy evropské víno a čokoláda častěji zamíří na stoly v Jižní Americe, zatímco unijní regály zaplní levnější hovězí, drůbež či cukr z tamních farem.
Seznam hlavních zemědělských produktů z Jižní Ameriky s limity
Dohoda neznamená úplné otevření trhu pro jakékoli množství zboží. Obsahuje konkrétní roční limity na klíčové zemědělské produkty ze zemí Mercosur. Právě ty jsou středem zájmu farmářů i spotřebitelských organizací.
- Hovězí maso – přibližně 99 000 tun ročně
- Drůbež – přibližně 180 000 tun ročně
- Cukr – přibližně 180 000 tun ročně
- Rýže – přibližně 60 000 tun ročně
- Med – přibližně 45 000 tun ročně
Tato čísla ilustrují rozsah potenciálního dopadu na evropský trh. Pro srovnání – samotná Unie ročně spotřebuje mnohonásobně více masa a cukru, takže tyto objemy by trh nezaplavily ze dne na den. Přesto pro lokální producenty citlivých sektorů může i malý posun podílů znamenat tlak na marže a pokles příjmů.
Ochrana regionálních produktů: CHOP a CHZO v centru pozornosti
Smlouva se neomezuje pouze na cla a kvóty. Zahrnuje též část věnovanou regionálním produktům, jimž Unie udělila speciální zeměpisná označení. Jde o zkratky CHOP a CHZO, které se stále častěji objevují i v českých obchodech.
Co znamenají CHOP a CHZO pro spotřebitele
- CHOP – chráněné označení původu; produkt musí být vyráběn, zpracováván a připravován v konkrétním regionu podle stanovených pravidel
- CHZO – chráněné zeměpisné označení; minimálně jedna fáze výroby je úzce spjata s danou oblastí
Dohoda předpokládá ochranu těchto názvů na trzích zemí Mercosur. Týká se široké skupiny produktů včetně sýrů, vín, lihovin, másla, mořských plodů či regionálních masných výrobků.
Díky ustanovením o CHOP a CHZO získávají výrobci regionálních potravin z EU jistotu, že jejich názvy nebudou libovolně kopírovány firmami z Jižní Ameriky, což má význam jak pro kvalitu, tak pro marketing.
Jak dohoda může ovlivnit ceny potravin v Evropě
V popředí stojí otázka, která zajímá mnohé spotřebitele: poklesnou nebo vzrostou ceny potravin v důsledku dohody? Ekonomové zdůrazňují, že dopad bude různorodý podle kategorie produktů.
Kde lze očekávat tlak na snížení cen
Vyšší dovoz hovězího, drůbeže, cukru či rýže z Jižní Ameriky může vyvolat silnější cenovou konkurenci v těchto segmentech. Obchodní řetězce získají širší výběr dodavatelů, část z nich využije levnější nabídku mimo EU. To může znamenat atraktivnější akce pro zákazníky, zejména na maso či vybrané zpracované produkty na bázi cukru nebo rýže.
Riziko pro místní producenty a kvalitu produktů
Velké řetězce mohou stále více rozdělovat nabídku na segmenty: levnější importované produkty pro cenově citlivé zákazníky a dražší regionální výrobky s označením původu. Intenzivní cenová konkurence přináší riziko, že menší producenti v EU s vyššími náklady kvůli environmentálním či mzdovým normám budou ztrácet tržní podíly.
V diskusích o dohodě se opakovaně vrací téma standardů: od používání pesticidů a růstových hormonů až po otázky odlesňování amazonského pralesa. Pro mnohé spotřebitele to bude rozhodující faktor při volbě mezi steakem či kuřetem z EU a importovanými produkty mimo Evropu.
Co tato dohoda může znamenat pro české spotřebitele a zemědělce
Po vstupu dohody v platnost pocítí její důsledky rovněž náš trh. Na jedné straně se v obchodech může objevit více produktů z Jižní Ameriky – nejen maso, ale také cukr, med či rýže. Část z nich bude lákat nižší cenou.
Na druhé straně čeští vývozci zpracovaných potravin – včetně mléčných výrobků, cukrovinek či alkoholických nápojů – mohou hledat nové odběratele v zemích Mercosur díky postupnému rušení cel. To ovšem vyžaduje investice, znalost tamního trhu a silnou pozici značek.
Nakonec budou profitovat ti, kdo se nejlépe přizpůsobí novým pravidlům: jak farmáři a zpracovatelé, tak zákazníci, kteří se naučí vědomě číst etikety a rozpoznávat původ toho, co končí v košíku.
Stojí za zmínku, že obchodní dohody tohoto rozsahu jen zřídka přinášejí výhradně pozitivní nebo výhradně negativní dopady. Pro některá odvětví představují rozvojový impuls, pro jiná reálnou hrozbu. Z pohledu spotřebitele se klíčovým stává sledování označení původu, znalost základních zkratek jako CHOP a CHZO a schopnost posoudit, zda nižší cena jde ruku v ruce s kvalitou a výrobními standardy.
Pro zemědělce a zpracovatele v EU dohoda Mercosur signalizuje, že trh bude stále otevřenější a konkurenčnější. Odpovědí může být ještě silnější důraz na kvalitu, regionalitu, certifikáty a kratší dodavatelské řetězce, které jsou dnes pro mnohé kupující stejně důležité jako konečná cena produktu.
