Konec zimy je ideální čas pro množení fíkovníku
Na sklonku zimy fíkovník vypadá jako by spal, ale uvnitř se v něm už probouzí obrovská životní síla.
Právě v tomto období znají zkušení zahradníci jeden velmi chytrý způsob, jak toho využít. Stačí správně seříznout jednu dobře vybranou větévku, zasadit ji do květináče s lehkým substrátem a trpělivě vyčkat. Z takové zdánlivě mrtvé tyčky může vyrůst plnohodnotný vlastní fíkovník – a to bez jediné utracené koruny.
Proč je únor pro množení fíkovníku tak příznivý
Na konci zimy fíkovník ještě nevyrazil listy, ale jeho míza se již začíná pohybovat. Právě tento stav mimořádně podporuje tvorbu nových kořenů.
Únor a začátek března jsou pro fíkovník obdobím, kdy energie rostliny může místo do listů směřovat do budování silného kořenového systému z odebrané větévky.
Pokud odříznete výhon předtím, než se pupeny výrazněji probudí, živiny nashromážděné v větévce pomohou při tvorbě nových kořenů. Když s tím otálíte až do rozvinutí listů, řízky se ujímají podstatně hůře – rostlina totiž primárně „bojuje" o udržení zelené hmoty.
V teplejších oblastech lze zákrok provádět prakticky po celý únor. V chladnějších regionech je lepší nepřekračovat začátek března, aby mladé řízky stačily zakořenit ještě před příchodem silnějších jarních výkyvů teplot.
Jak vybrat správnou větévku pro dobrý start nového fíkovníku
Nejdůležitější je vhodný „zdroj" – tedy zdravá větev ze stávajícího fíkovníku. Ideální bude loňský, dobře zdřevnatělý výhon.
Na co si dát pozor:
- výhon musí být tuhý, s šedou nebo hnědou kůrou, bez měkkých zelených úseků,
- nesmí nést stopy chorob, prasklin ani poškození,
- měl by být rovný a přibližně tak silný jako tužka.
Z takové větve odřezujete úseky dlouhé přibližně 20–25 cm. Každý kousek by měl mít 3–4 zřetelné pupeny – právě z nich vyraší budoucí listy a výhony.
Jak správně řezat, abyste si nepletli orientaci řízku
U fíkovníku je snadné zaměnit spodek a vršek odebrané větévky, přičemž zasazení řízku obráceně zcela zničí šanci na úspěch. Proto se používá jednoduchý trik.
U spodního konce větévky proveďte rovný, vodorovný řez – těsně pod pupenem. Nahoře odřízněte šikmo, přibližně centimetr nad posledním pupenem. Díky tomu okamžitě poznáte, kde je vršek a kde spodek řízku.
Takto připravené kousky můžete krátce uchovat ve vlhkém papíru nebo mechu, nejlépe však přejděte rovnou k zasazování do květináčů.
Ideální substrát a květináč pro mladý fíkovník
Fíkovník nemá rád přemokřenou půdu, naopak velmi dobře reaguje na lehké, propustné směsi. Klasická zahradní hlína zde rozhodně nepomůže.
| Složka substrátu | Poměr | Úloha ve směsi |
|---|---|---|
| univerzální zemina / kvalitní substrát | přibližně 2/3 celkového objemu | dodává živiny a zadržuje vlhkost |
| písek nebo perlit | přibližně 1/3 celkového objemu | rozvolňuje zeminu, zlepšuje odtok vody a provzdušnění |
Při použití pětilitrového květináče to znamená přibližně 3,3 litru zeminy a 1,7 litru písku nebo perlitu. Důležité je, aby byl květináč dostatečně hluboký a měl spolehlivé odtokové otvory.
Sázení krok za krokem
- naplňte květináč směsí a lehce ji upěchujte,
- udělejte otvor tyčkou nebo prstem, abyste neodřeli kůru z řízku,
- vložte větévku tak, aby přibližně 2/3 až 3/4 její délky bylo v zemině,
- na povrchu nechte alespoň jeden pupen otočený směrem nahoru,
- jemně přitlačte zeminu kolem výhonu,
- zalijte, ale nevytvářejte kaluže.
Pro udržení stálé vlhkosti mnoho zahradníků využívá jednoduché „mini skleníky": na květináč nasadí přestřiženou plastovou láhev. Víčko nechají mírně povolené, aby se uvnitř nehromadila nadměrná pára a nevznikaly plísňové choroby.
Jak pečovat o řízky fíkovníku v prvních měsících
První známky života se mohou objevit již na jaře. Nejčastěji jde o drobné lístky, které raší z pupenů ještě předtím, než kořeny stačí pořádně vyrůst.
Listy na mladém řízku ještě nejsou důkazem silných kořenů. Rostlina v tuto chvíli čerpá hlavně ze zásob uložených ve dřevě větévky.
Nejčastější chybou v této fázi je příliš vydatné zalévání. Fíkovník snáší lehké přísušení daleko lépe než trvalou vlhkost a stagnující vodu.
Základní pravidla péče ve stručnosti:
- udržujte zeminu mírně vlhkou, ne mokrou,
- nevytahujte řízek z květináče „na zkoušku" kvůli kontrole kořenů – mohli byste je poškodit,
- chraňte mladé výhony před nočními mrazíky a silným větrem,
- postavte květináč na světlé místo, ale ne do plného pálícího slunce za sklem.
Po několika týdnech pravidelného přírůstku lze předpokládat, že se řízek úspěšně ujal. Přesto je lepší s přesazením do záhonu počkat až do podzimu. Tehdy je mladý stromek již otužilejší a lépe snáší přesun na trvalé stanoviště.
Jak vybrat správnou odrůdu fíkovníku pro vaši zahradu
Množení z větévky má jednu velkou výhodu: nová rostlina přebírá vlastnosti mateřského exempláře. Pokud máte oblíbený fíkovník, jeho „klon" z řízku bude plodit naprosto stejně.
Obecně se rozlišují dvě skupiny fíkovníků:
- dvakrát plodící – dokážou dát dvě úrody ročně, obvykle se lépe cítí na teplejších stanovištích,
- jednou plodící – plodí jednou, ale často spolehlivěji v chladnějších oblastech.
Pro malé prostory, balkóny nebo terasy se vyplatí hledat kompaktnější odrůdy s omezeným růstem. Na větších pozemcích si můžete dovolit silněji rostoucí stromy, které v létě vytvoří příjemný stín a přinesou bohatou úrodu.
Metoda pro začátečníky: místo jednoho řízku rovnou několik
Pokud teprve začínáte s fíkovníkem a obáváte se neúspěchu, zvyšte své šance velmi jednoduchým způsobem – připravte několik větévek najednou.
Tři až čtyři řízky v jednom květináči fungují pro domácího zahradníka jako jakési „pojistné". I když jeden nepřežije, ostatní si zpravidla poradí dobře.
Vyplatí se také dbát na pečlivou hygienu práce:
- před řezáním otřete zahradní nůžky alkoholem, abyste nepřenášeli choroby,
- vyberte suchý den bez mrazu, aby čerstvé rány na stromě rychle oschly,
- řežte větve dobře osvětlené, ze silných a zdravých částí koruny.
Někteří zahradníci při přípravě řízků používají také přípravky pro podporu kořenění, ale u fíkovníku nejsou zpravidla vůbec potřeba. Tento druh tvoří nové kořeny ze dřevnatých výhonů velmi ochotně i bez jakékoliv chemické pomoci.
Proč se vyplatí mít více než jeden fíkovník
Druhý fíkovník na zahradě nebo ve velkém truhlíku na terase nepřináší jen více ovoce. Jde také o větší flexibilitu. Jeden stromek můžete tvarovat níže s ohledem na snadný sběr, druhý nechat vyšší, aby vytvářel stín. Různé exempláře mohou mít i odlišný termín dozrávání plodů, čímž se sezona čerstvých fíků prodlouží.
Další výhodou je bezpečnost. Pokud první exemplář promrzne nebo onemocní, ale z větévky už roste jeho „kopie", nepřijdete o celou sbírku. Pro ty, kteří si přivezli zajímavou odrůdu z jihu Evropy, je rozmnožení do několika kusů přímo rozumnou strategií.
Metoda zimového řezání a zakořeňování funguje také u jiných keřů a ovocných stromů – například u révy vinné nebo rybízů. Než ji však využijete ve větším měřítku, stojí za to si všechny kroky nejprve procvičit právě na fíkovníku. Tento druh odpouští poměrně dost chyb a vyhlídka na vlastní sladké fíky z „stromku z tyčky" je dostatečnou motivací, abyste to zkusili v nadcházejících týdnech.
