Makeup není jen otázka vkusu – je to zpráva o tobě
Vědci zjistili, že styl líčení dokáže prozradit povahové rysy, o kterých raději mlčíš. Způsob, jakým se maluješ, může být spojen s narcistickými sklony, úzkostí, potřebou kontroly – a dokonce i s tím, jak ovlivňuješ vnímání svého okolí.
Na první pohled vypadá makeup jako čistě estetická záležitost – věc módy, nálady a příležitosti. Nejnovější výzkumy však naznačují něco hlubšího. To, jak se každý den líčíš, o tobě může říct překvapivě mnoho.
Každý styl líčení vysílá jiný signál
„No make-up look", výrazné oči, matné rty, rozářená pleť nebo úplná absence líčení – každá z těchto voleb vytváří určitý komunikát. Samozřejmě, výběr ovlivňuje época, trendy, sociální sítě nebo pracovní prostředí. Přesto vědci pozorovali, že ženy podobného věku a kulturního zázemí se líčí zcela odlišně – a nestojí za tím jen móda.
Jedna žena se léta drží jemného, téměř neviditelného líčení. Jiná nevyjde ani pro rohlíky bez plného konturování a výrazné linky. Další mění styl jako převlekárnu podle toho, s kým se právě schází. Vědci si proto začali klást otázku: kolik z toho je trend a kolik osobnost?
Způsob, jakým používáme makeup, může odrážet nejen estetické cítění, ale také potřebu obdivu, strach z hodnocení a sklon k vědomému budování image.
Temná triáda a paleta stínů: co vědci skutečně zkoumali
Studie publikovaná ve vědeckém časopise zaměřeném na sexuální chování a mezilidské vztahy zahrnovala 1 410 žen z Brazílie. Všechny absolvovaly dva typy osobnostních testů:
- Big Five – klasický model popisující pět základních dimenzí osobnosti, mimo jiné extraverzi a neuroticismus;
- tzv. temná triáda – soubor vlastností spojených s méně sympatickou stránkou povahy: narcismem, machiavellismem a psychopatickými tendencemi.
Ženy také popisovaly své každodenní líčicí návyky a množství kosmetiky, které používají v různých společenských situacích – doma, v práci, na párty, na prvním rande nebo při setkání s novými lidmi.
Kdy je makeup nejintenzivnější?
Výsledky nikoho příliš nepřekvapily: většina účastnic se líčila nejméně, když byly samy, a nejvíce tehdy, když se chystaly mezi cizí lidi. Nejpropracovanější makeup se objevoval zpravidla na prvním setkání s potenciálním partnerem – právě tam bylo podle vědců nejvíce patrné vědomé budování dojmu.
Nejvíce líčení se objevovalo v situacích, kde hrál roli první dojem a touha po přijetí nebo přitažlivosti.
Makeup a narcismus: více času, více peněz, větší kontrola
Nejsilnější vazbu na líčení vykazoval narcismus – chápaný jako intenzivní potřeba obdivu, být středem pozornosti a zapůsobit na ostatní. Ženy s vyšším skóre v této vlastnosti:
- věnovaly líčení více času;
- sahaly po kosmetice častěji;
- utrácely za makeup více peněz;
- výrazně přizpůsobovaly intenzitu líčení konkrétní společenské situaci.
Když měly potkat nové lidi nebo jim záleželo na dobrém dojmu, volily efektnější a propracovanější makeup. V klidnějších, méně „veřejných" situacích ho naopak omezovaly. To naznačuje vědomé řízení vlastního image – něco jako budování osobní značky.
U osob s výraznými narcistickými rysy se makeup stává nástrojem investice do sebe sama: má přitahovat pozornost a potvrzovat pocit výjimečnosti.
Extravertky se líčí po svém – ne podle příležitosti
Zajímavě dopadla také extraverce, tedy sklony k družnosti a vyhledávání kontaktu s ostatními. Ženy s vysokou extraverzí rovněž investovaly do kosmetiky více peněz a makeup pro ně představoval formu sebevyjádření – způsob, jak ukázat charakter, náladu nebo kreativitu.
Klíčový rozdíl oproti narcismu spočíval v tom, že extravertky méně měnily intenzitu líčení podle situace. Chtěly být „sebou" jak při setkání s přáteli, tak v novém prostředí. Makeup fungoval jako prodloužení osobnosti, nikoli jako maska pro zvláštní příležitosti.
Psychopatické rysy: méně líčení, stabilnější návyky
Ženy s vyšší mírou rysů spojovaných s psychopatií – tedy s větší impulzivitou, nižší empatií a chladnějším přístupem k ostatním – měly stabilnější líčicí návyky a celkově se líčily méně než ženy s výraznými narcistickými sklony.
Vysvětlení je přímočaré: menší zájem o cizí názory a menší touha přizpůsobit se očekáváním = menší potřeba investovat do image. Styl líčení bývá u těchto žen konstantní, někdy až lhostejný k okolnostem.
Úzkost, napětí a makeup jako ochranný štít
Výzkum se zaměřil také na neuroticismus – tedy tendenci intenzivněji prožívat strach, stres, napětí a výkyvy nálad. Zde vypadala vazba na makeup odlišně než u extraverce.
Ženy s vyšším neuroticismem často měnily způsob líčení podle situace. Mezi lidmi sahaly po výraznějším nebo pečlivěji provedeném makeupu. Jakmile byly samy, líčení sláblo nebo úplně mizelo.
Makeup může fungovat jako osobní štít: dodává pocit kontroly, zmírňuje strach z hodnocení a usnadňuje vstup do společenských situací.
Vědci naznačují, že pro úzkostnější osoby makeup připomíná druh „brnění". Dodává tváři propracovaný vzhled, který vytváří dojem připravenosti na setkání s ostatními. Mění se tak nejen zevnějšek, ale i subjektivní pocit bezpečí.
Co tvůj styl líčení může naznačovat – přehled v kostce
| Styl / návyk | Možné související rysy |
|---|---|
| Výrazný makeup na důležité příležitosti, jemnější každodenně | Sklon k řízení image, prvek narcismu |
| Stálý, výrazný styl bez ohledu na situaci | Silná potřeba sebevyjádření, extraverce |
| Minimální změny, slabý makeup nebo žádný | Menší zájem o cizí hodnocení, možný chladný postoj |
| Více líčení jen mezi lidmi, téměř nic v samotě | Strach z hodnocení, potřeba kontroly, neuroticismus |
Na co si dát pozor při čtení takových studií
Výsledky znějí lákavě – člověk by skoro chtěl z jediné linky eyelineru stavět diagnózu. Vědci však upozorňují na několik omezení. Studie zahrnovala pouze ženy z jedné země, takže v jiných kulturách mohou být souvislosti odlišné. Navíc účastnice samy popisovaly své návyky – a lidé mají tendenci ukazovat se v lepším světle, než jaká je skutečnost.
Nejde ani o to, že výrazný makeup z někoho „dělá" narcistu a absence základu znamená emoční chlad. Co vidíme, jsou statistické tendence, nikoli nálepky. Makeup může být zároveň zábavou, relaxačním rituálem, způsobem kreativity i nástrojem budování image.
Jak tuto znalost využít v každodenním životě
Nejzajímavější část začíná tehdy, když si položíš několik upřímných otázek:
- V jakých situacích svůj makeup nejvíce „dotahuji" – a proč?
- Líčím se stejně pro sebe jako pro ostatní?
- Jak se cítím, když vyjdu z domu bez makeupu?
- Zvyšuje makeup mé sebevědomí, nebo ho spíše nahrazuje?
Odpovědi mohou odhalit nejen vztah k vlastní kráse, ale také míru sociální úzkosti, potřebu obdivu nebo flexibilitu v různých situacích. U jedné osoby bude výrazný makeup projevem sebejistoty a temperamentu. U jiné – zoufalým pokusem zakrýt to, co na sobě nemá ráda.
Pro psychology je makeup dnes zajímavým pomocným ukazatelem. Propojuje tělo, emoce a chování. Takže příště, až se postavíš před zrcadlo s paletou stínů v ruce, můžeš to brát jako malý osobnostní test: ne tolik „hodí se mi to?", ale spíše „co moje volba říká o tom, co hledám v kontaktu s ostatními?".
