Klimatické předpovědi naznačují, že klidnější období se může rychle chýlit ke konci a tropický Pacifik znovu převezme kontrolu nad globálním počasím.
Nejnovější analýzy mezinárodních meteorologických center ukazují, že chladná fáze La Niña slábne mnohem rychleji, než vědci předpokládali. S každým týdnem roste pravděpodobnost, že už ve druhé polovině roku 2026 převezme nadvládu nad tropickým Pacifikem El Niño — a s ním přijdou silné deště, sucha i vlny veder na mnoha kontinentech.
La Niña mizí rychleji, než se čekalo
Po dobu posledních dvou let La Niña mírně „brzdila" globální teploty. Chladnější vody na rovníkovém Pacifiku způsobovaly, že průměrná teplota Země byla přibližně o 0,1–0,2 °C nižší. Tentokrát se však tento efekt projevil slaběji a samotná chladná fáze se začala nečekaně rozpadat.
Klíčovou roli sehrály neobvykle silné větry vanoucí ze západu nad tropickým Pacifikem. Vytlačovaly studené vody z povrchu a na jejich místo začaly vystupovat teplejší masy z hlubších oceánských vrstev. V měřeních je to dobře patrné: v prosinci 2025 činila teplotní anomálie povrchu moře v klíčové oblasti Pacifiku ještě přibližně –0,8 °C, ale o měsíc později klesla na –0,3 °C.
Předpovědi naznačují, že do jara 2026 přejde tropický Pacifik do „neutrálního" stavu — a to bývá obvyklý předstupeň rozvoje El Niño.
Podle Climate Prediction Center americké agentury NOAA dosahuje pravděpodobnost neutrální fáze ENSO (El Niño–Southern Oscillation) v období března až května 2026 přibližně 60 %, přičemž v dubnu až červnu stoupá na 70 %. To znamená, že chladná fáze se prakticky chýlí ke konci a systém oceán–atmosféra se připravuje na další obrat.
Co říkají modely: šance na El Niño ve druhé polovině roku 2026
Globální klimatické modely se překvapivě shodují na návratu El Niño. Odhady mnoha výzkumných center hovoří o přibližně 62% pravděpodobnosti, že se tento jev rozvine mezi červencem a zářím 2026. V období srpen–říjen tato šance stoupá přibližně na dvě třetiny.
Meteorologové přitom upozorňují na tzv. jarní bariéru předpověditelnosti. Od března do června mají numerické modely největší potíže zachytit budoucí vývoj ENSO, protože atmosferický a oceánský „nervový systém" Pacifiku je v tomto období velmi nestabilní. Přesto většina scénářů stále směřuje k teplé fázi.
Vědci očekávají El Niño slabé až střední intenzity. Extrémní událost srovnatelná s rekordními epizodami z minulosti je pro rok 2026 málo pravděpodobná.
V praxi to znamená nižší riziko rozsáhlých katastrof, ale výrazné přerozdělení srážek a teplot. Pro mnoho regionů to přesto bude velmi znatelné.
Jak El Niño mění počasí na Zemi
El Niño není jen vědecký termín. Když teplé vody zaplavují střední a východní Pacifik, mění se rozmístění tryskových proudění v atmosféře. To se projeví vlnami dešťů nebo such tisíce kilometrů od zdroje jevu.
Nejdůležitější dopady pro různé regiony
- Jižní Amerika (západní pobřeží) – vyšší riziko intenzivních srážek a povodní, zejména v Peru a Ekvádoru.
- Jihovýchodní Asie a Austrálie – tendence k suchu, častější lesní požáry a nižší zemědělská produkce.
- Atlantik – oslabená aktivita hurikánů díky silnějšímu vertikálnímu střihu větru.
- Východní Pacifik – vyšší počet tropických cyklonů a silných bouří.
- Afrika – v závislosti na regionu jak zesílené srážky, tak výrazný nedostatek deště.
Pro zemědělce a správce vodních zdrojů nejde o abstrakci. Včasná informace o možném El Niño umožňuje upravit plány setí, zavlažovací rozpočty i hospodaření s pitnou vodou.
Co to může znamenat pro Evropu a Českou republiku
Evropa leží daleko od tropického Pacifiku, takže vliv El Niño na naše počasí je spíše nepřímý. Neexistuje jednoduché pravidlo ve stylu „El Niño = mírná zima v Česku", ale statisticky se častěji objevují:
- teplejší globální teplotní pozadí, které přispívá k intenzivnějším letním vlnám veder,
- narušení atmosférické cirkulace nad Atlantikem ovlivňující trajektorie tlakových níží,
- větší proměnlivost srážek — střídání přívalových dešťů s delšími suchými obdobími.
Pro Českou republiku budou klíčové dva faktory: samotný vývoj El Niño a celkové oteplování klimatu, které zesiluje každou vlnu veder i každou suchovou epizodu bez ohledu na fázi ENSO.
Série teplotních rekordů navzdory chladné fázi
Přestože La Niña měla klima mírně „ochlazovat", leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření. Jde o silný signál toho, že přirozené výkyvy na Pacifiku se vrství na dlouhodobé oteplování způsobené emisemi skleníkových plynů.
Pokud se El Niño rozvine ve druhé polovině roku 2026, vědci očekávají další útok na rekordy globálních teplot.
Historicky přidávají epizody teplé fáze k průměrné globální teplotě přibližně 0,1–0,2 °C. Ve chvíli, kdy je výchozí úroveň již zvýšená, to často stačí k překonání předchozích rekordů a k posunu klimatu o krok blíže k extrémům.
Oceán jako zásobárna přebytečného tepla
Je důležité si uvědomit, že právě oceány pohlcují většinu dodatečné energie zachycené skleníkovými plyny. V krátkodobém horizontu to tlumí nárůst povrchových teplot, ale v dlouhodobém výhledu vytváří obrovský „tepelný sklad".
Během rozvoje El Niño část této energie uniká na povrch v oblasti rovníkového Pacifiku. Toto zásobování atmosféry teplem přispívá k silnějším bouřím, delším vlnám veder a prudším jevům, jako jsou přívalové deště nebo náhlé tání sněhu v horách.
| Fáze ENSO | Vliv na globální teplotu | Typické meteorologické dopady |
|---|---|---|
| La Niña | –0,1 až –0,2 °C | Chladnější průměr, častější povodně v některých oblastech Asie |
| Neutrální stav | Bez výrazného vlivu | Běžnější rozložení srážek závislé na dalších faktorech |
| El Niño | +0,1 až +0,2 °C | Teplejší léta, sucha v Asii a Austrálii, více srážek v Jižní Americe |
Jak se vlády a soukromý sektor připravují na možné El Niño
Informace o rostoucí pravděpodobnosti El Niño v roce 2026 nesměřuje jen na stoly klimatologů. Plánovači z mnoha odvětví už začali upravovat své strategie.
- Zemědělství – změna výběru odrůd, testování odolnějších plodin, příprava plánů pro nouzové zavlažování nebo ochranu před nadměrnými srážkami.
- Vodní hospodářství – revize retenčních nádrží, plánování případných omezení spotřeby, investice do alternativních zdrojů vody.
- Bezpečnost – aktualizace krizových plánů, simulace povodní, lesních požárů a výpadků zásobování potravinami.
- Energetika – příprava sítí na vyšší zatížení během vln veder, plánování výroby z vodních elektráren podle srážkových předpovědí.
Mnoho odborníků doporučuje, aby státy — včetně České republiky — vnímaly předpovědi ENSO jako jeden z nástrojů včasného varování. I když se prognóza nesplní na sto procent, pomáhá omezit riziko nepříjemných překvapení a finančních ztrát.
Co z toho plyne pro běžného příjemce předpovědí počasí
Pro průměrného obyvatele naší země zůstává El Niño na první pohled vzdáleným jevem. Ve skutečnosti však ovlivňuje třeba ceny potravin — sucha v zemích vyvážejících obilí nebo kávu se rychle projeví na trhu. Když teplá fáze přispívá ke globálním teplotním rekordům, roste zároveň šance na další silné vlny veder v Evropě a s nimi i zátěž pro zdraví obyvatelstva.
Dobrým zvykem se stává sledovat nejen předpověď na několik dní dopředu, ale také sezónní sdělení institucí jako NOAA nebo Světová meteorologická organizace. Poskytují celkový obraz nadcházejících měsíců: zda roste riziko suchého léta, nebo spíše série přívalových dešťů. S trochou plánování se tak lze lépe připravit na extrémní situace — od zabezpečení domácnosti před zaplavením až po rozumnější naplánování dovolené v době potenciálních vln veder.
