Nové auto, horší výhled: jak k tomuto paradoxu vůbec došlo
Vyšší posezení za volantem, dotykové obrazovky, hromada elektronických asistentů – zní to jako recept na pohodlnou a bezpečnou jízdu. Jenže ve chvíli, kdy potřebujete odbočit, vyjet z vedlejší silnice nebo zaparkovat mezi sloupky, mnoho řidičů s překvapením zjistí, že jejich skutečné zorné pole je menší než v podstatně starších a jednodušších vozech.
Německý automobilový klub ADAC otestoval přes 430 modelů uvedených na trh mezi lety 2019 a 2025. Závěry nejsou nijak povzbudivé: přímá viditelnost kolem vozidla se zřetelně zmenšuje, a to zejména u větších a těžších modelů.
Hlavní příčiny jsou poměrně prostě a souvisejí s módními trendy i bezpečnostními předpisy:
- výrazně rozšířené přední sloupky (sloupky A), které mají chránit kabinu při převrácení vozidla,
- silně nakloněné čelní sklo,
- vysoká linie bočních oken,
- masivní příď s dlouhou kapotou, typická pro SUV a velké vany,
- stále vyšší zadní část karoserie.
ADAC tento efekt měří kamerou umístěnou ve výšce očí řidiče. Z výsledného obrazu 360 stupňů pak vypočítává, jak velké oblasti provozu každý sloupek zakrývá. Nejhůře vychází levá strana, protože právě tam řidič hledá přijíždějící vozidla a cyklisty při odbočování nebo zařazování do provozu.
U některých modelů tvoří přední sloupek spolu s dodatečnými výztuhami tak širokou „zeď", že cyklista nebo motocykl dokáže zmizet z dohledu na několik kritických sekund.
Vysoká karoserie, úzká okna: problém nekončí vpředu
Potíže se nezastavují u čelního skla. V mnoha autech je stále slabší i výhled dozadu. ADAC upozorňuje na situace, kdy zvednutá zadní lavice a vysoká záď vozu prakticky odříznou výhled na nízké objekty – malé sloupky, kočárky a především děti stojící těsně za vozem.
Na druhé straně malá městská auta s jednodušší konstrukcí karoserie vycházejí překvapivě dobře. Malé hatchbacky s více svislým čelním sklem, tenkými sloupky a velkou plochou bočních oken dostávají v testech hodnocení plně přijatelné. Řidič sice sedí níže, ale lépe vidí okraje karoserie i bezprostřední okolí.
| Typ vozidla | Charakteristické rysy | Vliv na viditelnost |
|---|---|---|
| Malé městské auto | Tenké sloupky, vysoké sklo, hodně zasklení | Relativně dobrý panoramatický výhled |
| SUV / crossover | Vysoká kapota, široké sloupky, malé zadní sklo | Velké mrtvé úhly vpředu i v úhlopříčkách |
| Van / rodinný bus | Velká karoserie, často dvojitý sloupek A | Největší oblasti zcela mimo dohled |
Americká organizace IIHS porovnala, jak velkou část vozovky před kapotou vidí řidič ve starších a novějších generacích týchž modelů. U oblíbeného SUV segmentu D se podíl viditelné plochy v pruhu do 10 metrů před vozem snížil zhruba ze dvou třetin na méně než třetinu. Podobný trend je patrný i u velkých terénních modelů z amerického trhu.
Mrtvé úhly a reálné nehody: co říkají statistiky
Proměny konstrukce karoserií se přímo promítají do bezpečnosti chodců a cyklistů. Analýzy ADAC zaměřené na nehody mimo obce v Německu ukazují, že téměř 28 procent všech nehod tvoří kolize při zařazování do provozu, křížení silnice s předností nebo odbočování.
Rok co rok při takových situacích přijde o život přes 340 lidí a více než 7 000 utrpí těžká zranění. Odborníci ADAC odhadují, že přibližně v 30 procentech těchto případů řidič příslušné vozidlo nebo jednostopé vozidlo „nezaregistroval" – nejčastěji z levé strany. Chodci a cyklisté jsou přitom nejohroženější, protože jejich silueta se celá vejde do šířky sloupku.
Pokud řidič vyjíždí z křižovatky a cyklista se dokonale „schová" za sloupkem, v rozhodujícím okamžiku se obě trajektorie setkají… bez jakékoli šance na reakci.
V USA organizace IIHS prokázala, že v novějších modelech dokáže sloupek zakrýt celého chodce nebo cyklistu stojícího u přechodu. U části vozů se zorné pole v pruhu do 10 metrů před kapotou omezuje na méně než třetinu skutečné plochy. Ve stejném období vzrostl počet smrtelných obětí mezi chodci o přibližně třetinu a mezi cyklisty o více než 40 procent.
Belgická studie zahrnující 300 tisíc účastníků provozu analyzovala vliv výšky kapoty na následky srážek. Zvýšení přední hrany vozu z 80 na 90 centimetrů se pojilo s nárůstem rizika úmrtí chodců, cyklistů a dalších řidičů o přibližně 27 procent. U velmi vysokých SUV a pick-upů, kde dítě stojící těsně před nárazníkem není od volantu vůbec vidět, se mrtvý úhel mění v reálnou zónu ohrožení.
Co může udělat řidič: praktické návyky, které skutečně pomáhají
ADAC zdůrazňuje, že nejdůležitější rozhodnutí padá ještě v autosalonu. Před koupí stojí za to věnovat pár minut klidnému testu viditelnosti:
- nastavte sedadlo přesně tak, jak plánujete každodenně jezdit,
- zkontrolujte výhled dopředu, do stran i dozadu,
- všimněte si, jak sloupky „sekají" obraz při pohledu doleva a doprava,
- pokud je to možné, požádejte prodejce, ať před auto rozmístí kužele nebo jiné předměty v různých vzdálenostech.
Při každodenní jízdě lze hodně dohnat správnou technikou pozorování. Odborníci doporučují aktivní práci hlavou a trupem: mírné předklonění nebo úklon před odbočením často stačí k tomu, abyste „vykoukli" za sloupek. Vyžaduje to zvyk, ale výrazně snižuje riziko, že někdo zmizí v mrtvém úhlu.
Elektronika může pomoci, ale nenahradí správné posezení za volantem a vědomou práci očima a hlavou.
Vyplatí se také pamatovat na několik jednoduchých zásad:
- při odbočování vlevo nebo vpravo si udělejte krátkou pauzu a doslova „prohledejte" prostor za sloupkem,
- věnujte zvláštní pozornost cyklistům a motocyklům – ti nejsnáze mizí z dohledu,
- při vyjíždění z vedlejší silnice neodjíždějte „z místa" – dopřejte si zlomek sekundy na dodatečný pohled,
- nespoléhejte slepě na kamery při couvání z parkovacího místa – zkontrolujte okolí také „analogově".
Kde končí pomoc technologie a začíná falešný pocit bezpečí
Asistenční systémy – couvací kamery, kamera 360°, asistenti mrtvého úhlu nebo automatické nouzové brzdění – jsou cenné, ale všechny mají technická omezení. Fungují pouze tehdy, když jsou senzory čisté, software pracuje správně a řidič zapnul příslušný režim na obrazovce.
ADAC připomíná, že přímá viditelnost je trvalou konstrukční vlastností vozidla. Nezávisí na aktuálním stavu elektroniky, počasí ani složitosti infotainment systému. Proto německá organizace při hodnocení viditelnosti nepřiděluje body za kamery a senzory – počítá se pouze to, co řidič vidí pouhým okem.
Organizace zabývající se bezpečností provozu vyzývají výrobce, aby projektování karoserie z hlediska výhledu stavěli na roveň výsledkům nárazových testů. V praxi to znamená jiný tvar a konstrukci předních sloupků, zejména v té části, která leží v hlavním zorném poli řidiče.
Lze zastavit trend stále vyšších a těžších aut?
Rostoucí obliba SUV v Evropě – z přibližně 12 procent trhu před několika lety na více než polovinu prodejů dnes – způsobuje, že průměrná výška přední části vozů trvale roste. Organizace Transport & Environment navrhuje zavést zákonný limit výšky kapoty na úrovni 85 centimetrů. Dnešní průměr se k této hranici již blíží a je o několik centimetrů vyšší než na začátku předchozího desetiletí.
Regulace by mohly vynutit přátelštější tvary přídě jak pro chodce, tak pro řidiče. Čím nižší a měkčí přední část, tím větší šance, že při sražení chodce dopadne tělo na kapotu, nikoli přímo na tvrdou stěnu nebo sloupek.
Z pohledu uživatele stojí za to si uvědomit, že vyšší posezení za volantem SUV sice přináší subjektivní pocit přehledu nad situací, ale ne vždy jde ruku v ruce s reálně lepším výhledem. V mnoha případech malé městské auto dovolí vidět víc, i když řidič sedí níže nad vozovkou.
Jak vědomě vybírat auto z hlediska výhledu
Při výběru vozidla se obvykle soustředíme na spotřebu, výkon, výbavu nebo multimediální obrazovku. Viditelnost bereme jako samozřejmost, která „prostě existuje". To je chyba, která může mít velmi konkrétní následky na přechodu pro chodce nebo při vyjíždění ze sídliště.
Dobrým zvykem se stává porovnávání aut právě z hlediska toho, co je vidět za volantem. Krátká zkušební jízda po běžných křižovatkách, okružních křižovatkách a úzkých uličkách často odhalí omezení, která v salonu není vidět. Pokud musíte při jízdě neustále „nakukovat" za sloupek, je to jasný signál, že konstrukce karoserie nepřeje klidné jízdě ve městě.
Stále častěji se hovoří o tom, že výrobci by měli zřetelně uvádět parametry viditelnosti vedle údajů o výkonu, hmotnosti nebo emisní třídě. Jednoduchý ukazatel zobrazující procentuálně, jaká část prostoru kolem vozu zůstává mimo dohled, by řidičům usnadnil vědomý výběr a projektantům dal konkrétnější cíl.
