Stále více zahradníků hledá přirozenou ochranu před asijským sršněm, který devastuje populace včel a dalších opylovačů.
Ukázalo se, že spojence lze najít přímo za oknem. Malý, dobře známý zahradní pták dokáže za několik týdnů zkonzumovat tisíce hmyzích larev a za příznivých podmínek sahá i po larvách nebezpečného vetřelce. Rozhodující jsou přitom první jarní týdny.
Asijský sršeň v zahradě: proč je březen tak klíčový
Asijský sršeň, invazivní druh, který se do Evropy dostal začátkem 21. století, se velmi rychle rozšířil po velké části kontinentu. Tvrdě zasahuje včely medonosné i další opylovače, protože k výkrmu larev potřebuje obrovské množství bílkovin.
Na přelomu zimy a jara se rozhoduje o tom, jak početná bude jeho populace v daném roce. V březnu se probouzejí zimující královny. Hledají klidné, chráněné místo, kde mohou založit první, zatím malé hnízdo. Pokud je nic neodradí, kolonie roste závratným tempem a během roku dokáže spotřebovat i několik kilogramů hmyzu. Značnou část obětí tvoří včely z úlů a volně žijící opylovači.
Pokud majitel zahrady reaguje teprve v létě, bývá zpravidla pozdě. Hnízdo je v té době velké, obtížně odstranitelné a zásah s sebou nese reálné riziko poštípání. Vědci přiznávají, že úplné vymýcení asijského sršně je prakticky neproveditelné. Chybí specializovaní a dostatečně početní predátoři, kteří by ho dokázali spolehlivě omezit.
V této situaci nabývají na významu drobní spojenci, kteří sice problém zcela nevyřeší, ale mohou ho výrazně oslabit. Jedním z nich je dobře známý návštěvník krmítek — sýkora.
Proč jsou sýkory tak cenné v boji s invazivním hmyzem
Sýkory modřinky, koňadry nebo babky jsou doslova „vysavači" na hmyz. V období krmení mláďat je jejich den téměř nepřetržitým lovem. Dospělý pták dokáže denně podniknout od několika stovek až téměř tisíc výletů s potravou.
Do zobáků padají především larvy a drobný hmyz: housenky, mouchy, brouci. Když se v dosahu objeví hnízdo asijského sršně, přibývají do jídelníčku také larvy tohoto druhu a někdy i mrtvá dospělá zvířata. Není to sice jediný zdroj potravy, ale v měřítku celé sezóny dokáže takový tlak snížit počet nových královen, které na podzim hnízdo opustí.
Sýkory sršně nevyhladí, ale fungují jako trvalá, rozptýlená kontrola počtu larev a dalšího škodlivého hmyzu v zahradě.
Stojí za zmínku, že koňadry rády zakládají hnízda v blízkosti míst, kde se dříve zdržovali sršni. V zimě rozbírají stará hnízda a zobákem vybírají zbytky larev a kukel. Díky tomu přichází část rozmnožovacího potenciálu kolonie nazmar.
Ornitologové zdůrazňují, že tato pomoc má své hranice. Žádný jednotlivý druh ptáka ani žádná jediná „zázračná metoda" problém asijského sršně nevyřeší. Sýkory jsou však v zahradě přítomny po velkou část roku a pracují zadarmo — den co den omezují počty mnoha druhů hmyzu, včetně části larev invazivního vetřelce.
Jak přilákat sýkory do zahrady ve správný čas
Aby bylo možné využít jejich chuti k hmyzu, je třeba jednat s předstihem. Nejdůležitější je březen — právě tehdy ptáci začínají bojovat o nejlepší hnízdní místa.
Správná budka pro sýkoru
Nejjednodušší způsob, jak sýkory přilákat, je zavěšení hnízdní budky. Platí přitom několik důležitých zásad:
- budka z masivního dřeva, bez laku uvnitř, se stříškou chránící před deštěm;
- vstupní otvor o průměru přibližně 2,6–3 cm — pro sýkory dostačující, pro větší ptáky odrazující;
- výška umístění 2–5 metrů nad zemí, nejlépe na stromě nebo stěně budovy;
- chráněná poloha, daleko od silného větru a přímého pálivého slunce;
- místo těžko dostupné pro kočky a kuny.
Budku je vhodné pověsit nejpozději do poloviny března. Ptáci rychle prověřují dostupné „byty" a pokud místo považují za bezpečné, vracejí se k němu každý rok.
Přívětivá zahrada plná úkrytů a hmyzu
Samotná budka nestačí. Sýkory potřebují také dostatek potravy a vodu. V zahradě přátelské k těmto ptákům by neměly chybět:
| Prvek | Proč pomáhá sýkorám |
|---|---|
| Zimní krmítko | Pomáhá ptákům přežít mrazy a zvyšuje šanci, že zůstanou v okolí i k hnízdění. |
| Domácí keře | Poskytují úkryt, materiál pro hnízda a přitahují velké množství hmyzu. |
| „Divoké" zóny | Neshrabané listí, hromada větví nebo kousek louky jsou ideálním prostředím pro hmyz. |
| Voda | Ptáci ji potřebují k pití i koupání, což zlepšuje kondici peří. |
| Zahrada bez chemie | Absence pesticidů chrání jak hmyz, tak ptáky, kteří se jím živí. |
V předjarním období lze nabízet slunečnicová semínka, ořechy nebo tukové koule. Takový „bufet" pomáhá sýkorám vydržet do doby, kdy se v zahradě rozroste nabídka hmyzu. Koncem března je vhodné přikrmování postupně omezovat, aby se ptáci přeorientovali na přirozenou potravu — tedy larvy a drobný hmyz.
Čím méně dokonalého pořádku zahrada nabízí, tím více hmyzu hostí a tím větší je šance, že si ji sýkory vyberou k hnízdění.
Přirozené spojenectví, ale s pomocí člověka
Ačkoli sýkory dokážou vylovit opravdu působivé množství larev, nelze spoléhat na to, že si s invazivním druhem poradí samy. Jejich role spočívá spíše v trvalém, umírněném tlaku na populaci škůdců.
Pokud se v zahradě objeví hnízdo asijského sršně, situace vyžaduje zásah ze strany člověka. Vzhledem k agresivitě těchto hmyzů a silným žihadlům by odstraňování hnízd měli provádět výhradně vyškolení odborníci vybavení odpovídajícími ochrannými pomůckami.
Vhodným přístupem je kombinace několika opatření:
- sledování zahrady brzy na jaře a hlášení hnízd odborníkům;
- vyvěšení budek pro sýkory v březnu, ještě než si ptáci vyberou jiná místa;
- omezení chemie na absolutní minimum, ideálně úplné upuštění od pesticidů;
- péče o rozmanitost — směs keřů, stromů, kvetoucí louky a trochu „nepořádku";
- zajištění vody v mělké misce nebo malém jezírku.
Čeho se vyvarovat při péči o ptačí pomocníky
Sýkory patří mezi chráněné druhy. Mají plné právo využívat hnízdní budky a zakládat v nich hnízda, aniž by je člověk rušil. V době hnízdění nesmíte budky otevírat, nahlížet dovnitř ani je přemísťovat jinam.
Nebezpečné bývají také insekticidy aplikované „ve prospěch rostlin". Z pohledu sýkor se každá otrávená housenka nebo larva stává potenciálním zdrojem zdravotních problémů. Zahrada bez chemie funguje jako magnet pro hmyz a zároveň pro ptáky živící se hmyzem.
Proč začít přímo u vlastního dvorku
Téma asijského sršně vyvolává emoce především mezi včelaři, ale důsledky jeho přítomnosti dříve či později pocítí každý, kdo pěstuje zeleninu, ovoce nebo třeba trávník plný sedmikrásek. Méně opylovačů znamená horší úrodu a chudší krajinu.
Sýkory profesionální zásahy nenahradí, ale umožňují ekosystém částečně odlehčit. Zahrada, kde mají kde zahnízdit a co jíst, se stává odolnější jak vůči invazivnímu hmyzu, tak vůči hromadnému přemnožení jiných škůdců — od housenek po mšice.
Vedlejším efektem je prostá, každodenní radost. Sledovat sýkoru, jak každých několik minut přináší do budky hmyz, je živá lekce přírody. Právě v takových zdánlivě malých rozhodnutích — v jedné zavěšené budce, v odřeknutí si postřiků nebo v ponechání kousku „divoké" zahrady — se skrývá reálná pomoc včelám i celé řadě opylovačů.
