Za tři roky nás čeká nevídané kosmické setkání
Země se za pouhé tři roky ocitne tváří v tvář mimořádně blízkému průletu asteroidu Apophis. Vesmírné agentury jsou rozhodnuty vytěžit tuto příležitost naplno.
Evropa a Japonsko společně připravují misi nazvanou Ramses, která má asteroid dostihnout těsně před jeho historickým průletem kolem Země v roce 2029. Vědci věří, že tato operace prohloubí naše chápání hrozeb ze strany velkých asteroidů a pomůže zdokonalit strategie obrany naší planety.
Asteroid, který proletí níže než část satelitů
Dne 13. dubna 2029 mine Apophis Zemi ve vzdálenosti přibližně 31 600 kilometrů. To je blíže, než obíhá řada telekomunikačních a meteorologických satelitů. Pro astronomy jde o situaci, kterou dosud neměli šanci zkoumat s takovou přesností.
Apophis byl objeven v roce 2004 a od samého začátku vzbuzoval velký zájem. Prvotní analýzy naznačovaly nenulovou pravděpodobnost srážky se Zemí v nadcházejících desetiletích. Postupně zpřesněné výpočty dnes riziko kolize hodnotí jako zanedbatelné, přesto asteroid stále figuruje na seznamu takzvaně potenciálně nebezpečných těles.
Apophis prolétne tak blízko Země, že v mnoha částech Evropy a Afriky bude pouhým okem viditelný jako pomalu se pohybující jasná hvězda na noční obloze.
Kolos velikosti Eiffelovy věže a jeho ničivá síla
Vědce nejvíce fascinuje rozměr a hmotnost Apophis. Průměr asteroidu se odhaduje na přibližně 330 metrů – zhruba tolik, kolik měří Eiffelova věž na výšku. Jeho hmotnost může dosahovat 40 až 50 milionů tun.
K tomu přičtěme rychlost. Apophis se pohybuje přibližně 12 kilometrů za sekundu. Kdyby objekt s takovými parametry skutečně narazil do Země, následky by byly lokálně zdrcující.
Simulace ukazují, že by mohl vzniknout kráter 8 až 10krát větší, než je průměr samotného asteroidu. V praxi by to znamenalo prohlubně o rozměrech 2 až 3 kilometrů, doprovázené mohutnou tlakovou vlnou a sekundárními požáry na rozsáhlém území. Při dopadu do oceánu by reálně hrozilo tsunami zasahující rozsáhlé úseky pobřeží.
Asteroid této velikosti nezničí celou planetu, ale může způsobit regionální katastrofu v měřítku, jaké lidstvo v novověku dosud nezažilo.
Ramses – druhá kapitola evropského programu ochrany Země
Mise Ramses je součástí programu Kosmická bezpečnost Evropské kosmické agentury, spuštěného v roce 2019. Jeho cílem je systematické sledování a zkoumání nebeských těles, která by mohla Zemi ohrozit, a testování metod jejich případného odklonění.
Spolupráce s japonskou agenturou JAXA umožní spojit zkušenosti obou stran. Japonsko má za sebou úspěšné mise sond Hayabusa, které odebíraly vzorky z asteroidů. Evropa naopak získala cenné zkušenosti při misích, jako byla Rosetta zkoumající kometu 67P.
Jak bude průlet k Apophis vypadat
Start sondy Ramses je naplánován na období mezi 20. dubnem a 15. květnem 2028. Raketa odstartuje z japonského ostrova Tanegashima, jednoho z klíčových kosmických středisek Asie.
Po opuštění Země stráví sonda přibližně deset měsíců cestou vesmírem. Poté se zařadí na trajektorii blízkou dráze Apophis a začne asteroid doprovázet na jeho cestě do vnitřních oblastí Sluneční soustavy.
| Etapa | Přibližné datum | Co se děje |
|---|---|---|
| Start sondy Ramses | 20. 4. – 15. 5. 2028 | Odlet z kosmodromu Tanegashima v Japonsku |
| Meziplanetární let | 10 měsíců | Ramses dohání Apophis na jeho orbitě |
| Fáze přiblížení | přibližně začátek 2029 | Sonda vstupuje na blízkou trajektorii kolem asteroidu |
| Společný průlet kolem Země | 13. 4. 2029 | Ramses sleduje Apophis během rekordně blízkého průletu |
Co přesně bude sonda Ramses zkoumat
Vědci chtějí především lépe poznat vnitřní stavbu a chemické složení Apophis. Právě tato data jsou klíčová pro jakékoli plány na „odtlačení" podobných těles z kolizního kurzu, pokud by to kdy bylo zapotřebí.
- Mapování tvaru a rotace asteroidu ve vysokém rozlišení
- Měření složení povrchu a případné přítomnosti hospodářsky cenných kovů
- Analýza struktury – zda jde o kompaktní těleso, nebo o „kamennou hromadu" z volně spojených skal
- Sledování změn trajektorie a rotace vlivem zemské gravitace
- Zaznamenávání případných sesuvů, trhlin a výronů hmoty při přiblížení k naší planetě
Pozorovací fáze v blízkosti Apophis má trvat přibližně šest měsíců. Sonda bude postupně měnit svou vzdálenost od asteroidu, aby mohla provádět různé typy měření – od celkových snímků až po podrobné radarové a spektroskopické skeny.
Nejzajímavějším okamžikem mise bude chvíle, kdy Apophis projde minimální vzdáleností od Země a Ramses v reálném čase zaznamená, jak naše gravitace „přemodeluje" tento kosmický balvan.
Proč má tento průlet tak zásadní význam
Z vědeckého hlediska je Apophis něco jako přirozená laboratoř. Asteroid projde velmi blízko velkého tělesa, jímž je Země, aniž by s ním vstoupil do kolize. To umožňuje přímo sledovat, jak silné gravitační působení mění dráhu, tvar a strukturu takového objektu.
Data z mise Ramses poslouží nejen teoretikům. Vesmírné agentury po celém světě rozvíjejí koncepty kinetických misí, podobných americkému testu DART, který narazil do malého asteroidu s cílem změřit změnu jeho dráhy. Účinnost takových zásahů však silně závisí na vnitřní stavbě cíle. Kompaktní těleso reaguje jinak než volný shluk skal a prachu.
Ukáže-li se, že Apophis je „hromadou kamení" držených pohromadě pouze slabou gravitací, vyžadovala by snaha o změnu trajektorie takového objektu zcela odlišnou taktiku než v případě pevné skály. Ramses má přinést odpověď, s čím přesně máme co do činění.
Planetární obrana – téma, které přestává být science fiction
Ještě před pár desetiletími se o ochraně Země před asteroidy mluvilo především v souvislosti s katastrofickými filmy. Dnes je to plnohodnotný obor kosmického inženýrství s vlastními programy, rozpočty a harmonogramy.
Ramses zapadá do širší mozaiky iniciativ, jako jsou sítě teleskopů prohledávajících oblohu nebo mise testující techniky změny dráhy malých těles. Každý z těchto prvků přináší kousek poznání, který jednou může rozhodnout o bezpečnosti celých regionů Země.
Stojí za připomenutí, že hrozba se netýká výhradně objektů velikosti Apophis. Výrazně menší asteroidy o průměru několika desítek metrů dokážou uvolnit energii srovnatelnou s velkou jadernou zbraní. Taková událost je sice vzácná, ale v geologickém měřítku vůbec ne výjimečná.
Pro běžného člověka může mise Ramses znít jako vzdálený vědecký projekt. Ve skutečnosti jde o druh pojistky, kterou si civilizace vystavuje sama sobě. Čím dříve pochopíme dynamiku těles, jako je Apophis, tím více času získáme na reakci – pro případ, že jednou objevíme něco většího mířícího přímo k nám.
