Neobvyklý návštěvník, který chodí po kmeni hlavou dolů
Na přelomu března a dubna se v mnoha zahradách objevuje pozoruhodný, neustále v pohybu se nacházející pták. Má jakousi „masku" přes oko a po kmenech stromů se pohybuje doslova hlavou dolů.
Je to brhlík lesní – nenápadný, ale velmi výrazný obyvatel lesů a starých sadů, který stále častěji zavítá i do soukromých zahrad. Jeho přítomnost není náhodná. Vybírá si pouze taková místa, která splňují konkrétní podmínky. Máte-li na zahradě vzrostlé stromy, máte skutečnou šanci ho spatřit.
Brhlík lesní – malý pták s velkým charakterem
Brhlíka poznáte na první pohled. Má zavalitou postavu, špičatý zobák a modřešedý hřbet. Břicho je oranžové, někdy s lehce rezavým nádechem. Přes oko mu prochází tmavý pruh, který připomíná masku.
Tento vzhled je dokonale v souladu s jeho způsobem pohybu. Brhlík bez nejmenšího úsilí slézá po kmeni stromu svisle dolů, s hlavou směřující k zemi. To je mezi zahradními ptáky naprostá výjimka. Silné nohy a ostré drápy mu umožňují volně šplhat i sestupovat po kůře stromu.
Brhlík je jediný náš malý pták, který dokáže hbitě běhat po kmeni jak nahoru, tak dolů – jako skutečný malý lesní akrobat.
Jakmile se v okolí usadí, hlasitě dává najevo svou přítomnost. Vydává krátké, ostré výkřiky, opakované několikrát za sebou. Tím si vymezuje teritorium. Uslyšíte-li energické, suché volání přicházející z korun stromů, rozhlédněte se pečlivě – s velkou pravděpodobností jde právě o něj.
Proč právě duben? Stručný kalendář brhlíka
Brhlík je stálý druh, tedy v teorii zůstává u nás celý rok. V praxi ho ale mnoho zahradníků zaregistruje výrazněji až na jaře, kdy začíná hnízdní období. Tehdy intenzivně prozkoumává okolí a hledá vhodné místo pro hnízdo.
| Měsíc | Co dělá brhlík? |
|---|---|
| Březen–duben | Hledá dutiny, připravuje hnízdní místo, intenzivně zpívá |
| Květen–červen | Krmí mláďata, loví hmyz pod kůrou stromů |
| Červenec–září | Putuje mezi stromy, využívá hojnosti hmyzu |
| Říjen–únor | Hledá semena a ořechy, může navštěvovat krmítka |
Začátek jara je tedy obdobím, kdy jeho přítomnost nejsnáze zaznamenáte. Stává se pohyblivějším, častěji „promlouvá" a pečlivě prohledává kmeny starých stromů.
Jaké zahrady brhlíka přitahují?
Ne každá zahrada mu vyhovuje. Tento druh je pevně spjat se stromy, zvláště starými. Zajímají ho zejména kmeny s přirozenými trhlinami, hnilobnými fragmenty a dutinami.
Nejpříznivější místa jsou:
- zahrady se starými jabloněmi nebo hrušněmi,
- pozemky sousedící s listnatým lesem nebo parkem,
- usedlosti, kde je ponechán alespoň kousek „divokého" místa se vzrostlými stromy,
- staré aleje se stromy, které mají četné přirozené dutiny.
Brhlík si dutiny sám nevytesává. Využívá již existující otvory – po datlech nebo vzniklé hnitím dřeva. Přitom mu není jedno, jak velký vstupní otvor je. Pokud je příliš velký, zmenší ho pomocí jílovité hlíny nebo bláta a vytvoří tak jakýsi „rámeček" kolem vchodu. Hnízdo se díky tomu stane obtížněji dostupným pro predátory i konkurenční ptáky.
Pokud na zahradě není ani jeden dospělý strom s přirozenými dutinami, šance na hnízdění brhlíka klesá téměř na nulu.
Lesník ve vaší zahradě: brhlík a stromy
Život brhlíka se prakticky výhradně točí kolem stromů. Tam nachází potravu, úkryt i místo pro hnízdění. Osídluje především listnaté lesy, staré sady a parky se stromy. Stejné podmínky se snaží najít i v zahradě.
Dominuje-li na pozemku krátce střižený trávník, několik tújí a jedna mladá třešeň, tento pták se pravděpodobně neobjeví. Potřebuje strukturu, kterou poskytují letité kmeny, popraskaná kůra a přirozené výrůstky. Čím starší strom, tím více skrýší a tím větší šance, že ho brhlík zaujme.
Z hlediska přírody má přítomnost tohoto ptáka řadu výhod. Prohledáváním kůry při hledání larev a hmyzu pomáhá omezovat počty škůdců. Plní jakousi roli „kontrolora kvality" zahradních stromů, pravidelně je prozkoumávaje ze všech stran.
Co brhlík jí v různých ročních obdobích?
Jídelníček brhlíka se výrazně mění spolu s ročními obdobími. V teplejší části roku převládají živočišné bílkoviny, v zimě semena a ořechy.
Jaro a léto – čas hmyzu
Od dubna do léta se brhlík zaměřuje zejména na to, co se skrývá pod kůrou: larvy, brouky, pavoukovce a různé drobné bezobratlé. Taková potrava je nezbytná pro výkrm rychle rostoucích mláďat. Pták pečlivě prochází kmeny stromů a nahlíží do každé trhliny a skuliny.
Podzim a zima – semena a ořechy
Když ubývá hmyzu, mění jídelníček. Sahá po semenech, ořeších a tvrdých plodech. Rád volí:
- semena slunečnice,
- vlašské a lískové ořechy (rozlouskne je nebo rozdrobí),
- zrna ze šišek jehličnatých stromů,
- další tvrdá semena, která lze rozbít silným zobákem.
V zimě dokáže využívat krmítka, ale vybírá ta, která nabízejí hodnotné, vysokokalorické produkty. Drcené ořechy a slunečnice jsou rozhodně lepší volbou než levné směsi s velkým podílem prosa.
Jak zvýšit šanci na přílet brhlíka do zahrady?
Tohoto ptáka si nelze „objednat" na přání, lze však vytvořit podmínky, které mu budou přát. Několik jednoduchých zahradnických rozhodnutí zde funguje velmi účinně.
Vsaďte na vzrostlé stromy
Největší chybou, které se mnoho majitelů pozemků stále dopouští, je kácení všech stárnoucích stromů „kvůli pořádku". Přitom právě ony jsou pro ptáky nejlepšími domovy.
Místo odstraňování každého stromu s dutinou stojí za to nechat odborně posoudit jeho stav. Často stačí zkrátit část koruny, aby byl strom bezpečný, a přitom nadále poskytoval úkryt mnoha druhům včetně brhlíka.
Nechte přírodu dělat svou práci
Čím méně „sterilní" zahrada, tím zajímavější fauna. Mrtvé části kmenů, malé hnilobné větve nebo přirozené praskliny v kůře nejsou ošklivé – naopak budují rozmanitost. Právě na takovýchto místech vznikají přirozené úkryty ideální pro hnízdění.
Chcete-li jít o krok dál, můžete pověsit hnízdní budku s malým otvorem přizpůsobeným drobným ptákům. Stává se, že brhlík takovéto konstrukce využije a otvor „upraví" hlínou podle svých potřeb.
Krmítko s rozumem, ne s čímkoliv
Přijde-li zima, stojí za to postarat se o vhodné menu. Pokud doufáte, že se v okolí usadí brhlík, věnujte pozornost složení krmiva. Osvědčuje se:
- slunečnice, nejlépe loupaná,
- drcené vlašské nebo lískové ořechy,
- směsi s vysokým obsahem olejnatých semen.
Vyplatí se vyhýbat zbytků pečiva a silně průmyslově zpracovaných potravin. Neprospívají ani brhlíkovi, ani jiným okřídleným návštěvníkům.
Proč dát prostor divokým ptákům?
Brhlík je stejně jako mnoho jiných druhů chráněn zákonem. Nejde o to, aby si na vás zvyknul nebo přijímal potravu z ruky. Cílem je spíše vytvořit zahradu, ve které mohou divoká zvířata fungovat po svém, bez tlaku ze strany člověka.
Taková zahrada funguje jako malý soukromý kousek přírody. Poskytuje úkryt, oživuje krajinu a každodenní život se stává zajímavějším. Sledovat brhlíka, jak běží hlavou dolů po kmeni stromu, je zážitek větší než leckterý přírodopisný pořad v televizi.
Stále více lidí začíná nahlížet na staré stromy jinak. Místo aby je považovali za problém k odstranění, vidí v nich živé domovy pro ptáky, hmyz a drobné savce. V praxi stačí na pozemku ponechat jediný takový strom, aby šance na návštěvu brhlíka výrazně vzrostla.
Uslyšíte-li tedy v dubnu charakteristické, energické volání z koruny staré jabloně, zastavte se na chvíli. Možná na kmeni, mezi páskami kůry, sedí právě malý modro-oranžový akrobat, který uznal vaši zahradu za místo hodné k obývání.
