Výrobci aut couvají od extrémní digitalizace palubních desek
Automobiloví výrobci dělají krok zpět od radikální digitalizace kokpitů i plné elektrifikace – a vracejí se k fyzickým tlačítkům, dieselovým motorům a jednodušším řešením.
Po celá léta mířil automobilový průmysl jediným směrem: obrovské obrazovky, žádná tlačítka, výhradně elektrický pohon a co nejvíce technologických vychytávek. Teď ale přibývá signálů, že se tento kurz začíná měnit. Řešení, která ještě nedávno vypadala jako vrchol modernosti, se v každodenním provozu prostě neosvědčila.
Proč auta pomalu „zapomínají" na dotykové obrazovky
Poslední dekáda přinesla masový ústup tradičních otočných knoflíků a přepínačů. Klimatizace, rádio, jízdní režimy, dokonce i otevírání přihrádky – vše skončilo zahrabáno hluboko v nabídkách na displeji. Znělo to futuristicky, ale v praxi se v tom spousta řidičů jednoduše ztrácela.
Dotyková obrazovka nutí řidiče odvracet pohled od silnice. Fyzické tlačítko nahmatáte prstem, aniž byste vůbec museli hledět na palubní desku.
Organizace Euro NCAP, která uděluje proslulé bezpečnostní hvězdičky, to řekla zcela otevřeně: příliš mnoho funkcí schovaných za displejem představuje bezpečnostní riziko. Nový hodnotící protokol přímo vyžaduje, aby důležité funkce měly vlastní fyzická tlačítka nebo otočné ovladače. Kdo tento požadavek nesplní, může na maximální hodnocení v bezpečnostních testech rovnou zapomenout.
Pro výrobce je to jasný vzkaz – nestačí auto nacpat elektronikou. Vozidlo má být především bezpečné a intuitivní. Odtud pramení trend, který by byl ještě před pár lety nemyslitelný: návrat klasických přepínačů na palubní desku.
Příklad ze špičky: sportovní značky také vyvozují závěry
Dokonce i ty nejmodernější automobilové firmy začínají kombinovat staré s novým. Objevují se volanty plné tlačítek, ale doplněné přehlednými, tradičními budíky – bez obřího tabletu uprostřed. Jde o kompromis: technologie zůstává, ale ovládání se přibližuje tomu, na co jsou řidiči léta zvyklí.
- Nejdůležitější funkce – přímo na volantu nebo jako klasické přepínače.
- Klimatizace a vytápění – opět ovládané otočnými knoflíky.
- Displej – menší, méně dominantní, spíše jako podpůrný prvek.
Diesel měl zmizet, ale vrací se jako bumerang
Mnozí řidiči si již zvykli na myšlenku, že vznětové motory jsou minulostí. Mluvilo se o jejich brzké likvidaci, o městech bez emisí a o výhradně elektrickém pohonu po roce 2035. Mezitím však skupiny jako Stellantis říkají jasně: pro část zákazníků diesel stále dává smysl a hodlají se ho zcela nevzdávat.
Výrobce avizuje zachování, ba dokonce rozšíření nabídky dieselových vozů pro soukromé zákazníky. Je to zřetelný signál, že trh je pestřejší, než by naznačovaly reklamní slogany. Mnozí uživatelé najezdí hodně kilometrů, jezdí po dálnicích, táhnou přívěsy nebo prostě potřebují větší dojezd bez časté zastávky u nabíječky. Pro ně zůstává vznětový motor často tím nejpraktičtějším řešením.
Návrat dieselu není ani tak marketingovou revolucí, jako spíše přiznáním, že různí řidiči mají různé potřeby – a žádná jediná technologie je všechny nesplní.
Elektromobil, ale s malým spalovacím motorem v záloze
Další korekce kurzu se týká čistě elektrických vozů. Ještě nedávno řada firem oznamovala, že budoucí platformy budou „pouze elektrické". Teď část z nich svůj přístup přehodnocuje. Dobrým příkladem je spolupráce Renaultu s Geely na pohonné sadě, která umožňuje přidat malý spalovací motor k elektrickému vozidlu a proměnit ho v automobil s takzvaným prodlužovačem dojezdu.
Cílem je, aby se řidič nemusel obávat delší trasy ani fronty u nabíječky. Malý motor může pohánět generátor dobíjející baterii, aniž by přímo poháněl kola. Formálně jde stále o elektromobil – v praxi to znamená výrazně méně stresu na dlouhých cestách.
| Řešení | Hlavní výhoda | Hlavní nevýhoda |
|---|---|---|
| Čistý elektromobil | Žádné lokální emise, jednoduchá konstrukce | Omezený dojezd, závislost na nabíjecí infrastruktuře |
| Elektromobil s prodlužovačem dojezdu | Větší svoboda cestování, menší obavy z dojezdu | Přítomnost spalovacího motoru, vyšší složitost |
| Tradiční diesel | Nízká spotřeba na trase, velký dojezd | Emise výfukových plynů, omezení v některých městech |
Móda zapuštěných klik a dalších „vychytávek" ztrácí lesk
Automobilový průmysl posledních let zuřivě honil efektní technologické triky. Jedním z nich byly zatahovací kliky dveří zapuštěné do karoserie. Vypadalo to futuristicky, zlepšovalo to aerodynamiku a pasovalo to k heslu „moderní mobilita". Jenže v praxi se začaly objevovat problémy – například s přístupem do auta po nehodě, kdy složitý mechanismus nemusí fungovat.
Čínští výrobci, kteří tento trend dříve razantně prosazovali, od něj nyní začínají ustupovat. Signál rychle zachytávají i ostatní. Obyčejná, jednoduchá klika znovu získává na hodnotě – v případě potřeby ji uchopíte instinktivně, bez přemýšlení a bez čekání, až vyjede z dveří.
Znovuzrození minivanů a malých městských aut bez přehnaných vychytávek
Zajímavý obrat nastává také v oblasti karoserií a celkové koncepce vozidel. Výrobci se po léta opájeli SUV a minivany i jednoduché městské vozy odsunuli na okraj. Teď se krok za krokem vrací uvažování o automobilu především jako o praktickém nástroji.
- Značky oživují myšlenku rodinného minivanu – prostorného, pohodlného, s velkými okny, nikoli pseudo-terénního vozidla.
- Znovu se na stole ocitá koncept malého městského auta bez desítek agresivních asistenčních systémů a přepjatého designu interiéru.
- Inspirací se stávají japonská „kei cars" – velmi kompaktní, lehká, přehledně ovladatelná vozidla se zjednodušenou sadou požadavků.
Jde o odpověď na únavu části zákazníků, kteří už nechtějí obrovské auto přecpané elektronikou, ale šikovný vůz na každodenní dojíždění. Takový, který snadno zaparkují, přehledně přehlédnou a který je nestojí majlant na údržbě.
Změna kurzu po letech automobilového „přehánění"
Za popsanými korekcemi se skrývá jednoduchá myšlenka: odvětví se opilo novinkami a teprve nyní je vidět, kde zašlo příliš daleko. Obrovská kola místo jízdního komfortu, malá okna místo dobrého výhledu, ostré linie karoserie místo přirozených a klidných tvarů – to vše mělo budovat image „pokroku". Jenže pro uživatele je klíčové, jak auto jezdí a jak se s ním pracuje v každodenním životě.
Řidiči stále hlasitěji říkají, co jim chybí: velká okna, normální výhled na vozovku, rozumné rozměry kol a interiér bez přepjaté „salónní" stylizace.
Pomalu tedy roste tlak na návrat k několika zdravorozumným principům designu. Automobil nemá být výhradně pohyblivým gadgetem ani „chytrým telefonem na kolech". Má dávat pocit kontroly, předvídatelnosti a bezpečnosti – mimo jiné proto, že ovládání jeho funkcí nepřipomíná listování nabídkami v nové aplikaci.
V pozadí se rozbíhá skutečná revoluce: autonomní řízení
Zajímavé je, že souběžně probíhá jiný závod: o auto, které pojede samo. Práce na pokročilých asistenčních systémech a vozidlech schopných pohybu bez zásahu člověka pokračují plnou parou. Zatímco stylizace, kokpity a typy pohonů procházejí neustálými korekcemi, zde směr zůstává stejný – stále více automatizace.
Odborníci se shodují, že cesta k plné autonomii nepůjde přímou linií. Budou období zrychlení, ale i zastavení a ústupu o krok zpět, kdykoli bude třeba dopracovat předpisy, infrastrukturu nebo otázky odpovědnosti za nehody. Je to další oblast, kde se marketingové sliby již střetly s realitou.
Co z toho plyne pro běžného řidiče
Pro lidi plánující koupi auta má tato změna kurzu velmi konkrétní dopady. V showroomech stále častěji najdeme modely, které kombinují novější technologie s klasičtějším přístupem k ergonomii. V praxi to může znamenat:
- snazší přístup k základním funkcím díky tlačítkům a otočným ovladačům,
- širší výběr typů pohonu – od čistého elektromobilu přes hybrid s prodlužovačem dojezdu až po osvědčený diesel,
- větší důraz výrobců na výhled z interiéru, komfort odpružení a skutečné potřeby rodin.
Pro mnoho lidí je to dobrá příležitost přistoupit k nákupu s větším odstupem od marketingových hesel. Místo sledování úhlopříčky displeje v centimetrech se vyplatí zkontrolovat, jak rychle nastavíte ventilaci v rukavicích. Místo víry v magický dojezd z katalogu se hodí spočítat, kolik skutečně najezdíte a kde máte přístup k nabíječkám.
Automobilový průmysl vstupuje do fáze korekce, v níž se móda, předpisy a praxe střetávají silněji než kdy dříve. Z tohoto střetu může vzejít auto méně okázalé v reklamním prospektu, ale v každodenním životě podstatně příjemnější. A pro řidiče, který tráví za volantem několik hodin týdně, je to často ta největší skutečná změna.
