Když třída nestačí rychlosti jejich mozku
Do běžných školních tříd přichází stále více dětí s nadprůměrným intelektuálním potenciálem. Jejich reakce na školní prostředí ale vypadají úplně jinak, než by většina učitelů čekala.
Psychologové u těchto žáků popisují velmi specifické vzorce chování během výuky. Nemají nic společného s leností nebo tzv. „obtížnou povahou" — mnohem více vypovídají o tom, jak neuvěřitelně rychle jejich mozek pracuje a jak silně potřebují prostor pro samostatnost.
Kdo jsou děti s vysokým intelektuálním potenciálem
O dětech s vysokým intelektuálním potenciálem mluvíme zpravidla tehdy, když jejich inteligenční kvocient dosahuje hodnoty alespoň 130. Lidé je často označují za „malé génie", jenže tento obrázek může být zavádějící.
Nejde jednoduše o děti, které rychleji počítají nebo píší lepší slohové práce. Jejich výjimečnost je mnohem komplexnější.
Co ukázal psycholog Michael M. Piechowski
Psycholog Michael M. Piechowski již v 80. letech prokázal ve svých výzkumech, že výjimečnost těchto dětí zasahuje hned několik oblastí současně — myšlení, emoce i představivost. Takovéto děti se od svých vrstevníků liší na více rovinách najednou, nikoliv jen v jedné izolované schopnosti.
Typické znaky dětí s vysokým potenciálem
- Kladou podstatně více abstraktních otázek než jejich spolužáci stejného věku.
- Jejich myšlení, emoční prožívání i fantazie fungují na výrazně intenzivnější úrovni.
- Ve školním prostředí reagují způsobem, který okolí snadno zaměňuje za problémové chování.
Situace, kterou tyto děti ve třídě skutečně nesnášejí
Klíčovým problémem není nedostatek motivace ani vzdor vůči autoritám. Jde o nesoulad mezi tempem, jakým jejich mozek zpracovává informace, a pomalým rytmem běžné výuky. Čekání na ostatní, opakování látky, kterou dávno ovládají — to jsou momenty, které pro ně bývají skutečně nesnesitelné.
Takové dítě se nenudí proto, že by bylo líné. Nudí se proto, že jeho mozek neustále hledá nový podnět, novou výzvu, hlubší otázku. Jakmile ji nenajde, začne si ji vytvářet samo — a to okolí velmi často vyhodnotí jako nevhodné chování.
Proč na to nestačí běžný přístup
Standardní výuka je navržena pro průměrné tempo třídy. Pro dítě s vysokým potenciálem to může paradoxně znamenat větší překážku než pro žáka s obtížemi — protože jeho potřeby zůstávají dlouhodobě neuspokojeny a nepojmenovány.
Pochopení těchto dětí začíná právě u uvědomění, že jejich chování má svůj důvod. A ten důvod se skrývá v tom, jak výjimečně jejich mysl funguje — ne v tom, jak jsou „problematické".
