Za tři roky Zemi čeká nevídané setkání s asteroidem
Apophis – asteroid, který po léta budil obavy astronomů – se v roce 2029 přiblíží k Zemi na nebývale malou vzdálenost. Kosmické agentury se rozhodly tuto příležitost plně využít a připravují misi, která nemá v historii průzkumu asteroidů obdoby.
Evropa společně s Japonskem pracuje na misi Ramses. Cílem je dostat sondu k Apophisu těsně před jeho historickým průletem kolem Země, naplánovaným na rok 2029. Vědci doufají, že získaná data výrazně prohloubí naše chápání hrozeb ze strany velkých asteroidů a pomohou zdokonalit strategie planetární obrany.
Asteroid, který poletí níže než část satelitů
Dne 13. dubna 2029 mine Apophis Zemi ve vzdálenosti přibližně 31 600 kilometrů. To je blíže, než obíhá řada telekomunikačních a meteorologických satelitů. Pro astronomy jde o situaci, jakou dosud neměli možnost zkoumat s takovou přesností.
Apophis byl objeven v roce 2004 a od samého počátku vyvolával vzrušení. Prvotní výpočty naznačovaly nenulovou pravděpodobnost srážky se Zemí v nadcházejících desetiletích. Postupem času byly modely upřesněny a dnes se riziko kolize považuje za zanedbatelné – přesto asteroid stále figuruje na seznamu takzvaných potenciálně nebezpečných těles.
Apophis proletí Zemí tak blízko, že v mnoha částech Evropy a Afriky bude viditelný pouhým okem jako pomalu se pohybující jasná hvězda na noční obloze.
Kolos velikosti Eiffelovy věže a jeho ničivá síla
To, co vědce fascinuje nejvíce, jsou rozměry a hmotnost Apophisu. Průměr asteroidu se odhaduje na přibližně 330 metrů – zhruba tolik, co výška Eiffelovy věže. Jeho hmotnost může dosahovat 40 až 50 milionů tun.
K tomu přistupuje obrovská rychlost. Apophis se pohybuje přibližně 12 kilometrů za sekundu. Kdyby těleso s takovými parametry skutečně dopadlo na Zemi, následky by byly lokálně devastující.
Simulace ukazují, že by mohl vzniknout kráter 8 až 10krát větší, než je průměr samotného asteroidu – tedy proláklina o rozměrech 2 až 3 kilometry, doplněná o mohutnou tlakovou vlnu a rozsáhlé sekundární požáry. V případě dopadu do oceánu je reálné i vznik tsunami, která by zasáhla rozsáhlé úseky pobřeží.
Asteroid této velikosti nezničí celou planetu, ale mohl by způsobit regionální katastrofu v měřítku, jaké lidstvo v novověku dosud nezažilo.
Ramses – druhá kapitola evropského programu ochrany Země
Mise Ramses je součástí programu Kosmická bezpečnost Evropské kosmické agentury, spuštěného v roce 2019. Jeho cílem je systematické sledování a výzkum nebeských těles ohrožujících Zemi a testování metod jejich případného odklonění.
Spolupráce s japonskou agenturou JAXA umožní propojit zkušenosti obou stran. Japonsko má za sebou úspěšné mise sond Hayabusa, které odebraly vzorky z asteroidů. Evropa zase získala cenné poznatky při misích jako Rosetta, jež zkoumala kometu 67P.
Jak bude vypadat cesta k Apophisu
Start sondy Ramses je naplánován na období mezi 20. dubnem a 15. květnem 2028. Raketa odstartuje z japonského ostrova Tanegashima, jednoho z klíčových kosmodromů v Asii.
Po opuštění Země stráví sonda přibližně deset měsíců v meziplanetrním letu. Poté vstoupí na dráhu blízkou orbitě Apophisu a začne asteroid doprovázet na jeho cestě do vnitřních oblastí Sluneční soustavy.
| Fáze | Přibližné datum | Co se děje |
|---|---|---|
| Start sondy Ramses | 20. 4. – 15. 5. 2028 | Odlet z kosmodromu Tanegashima v Japonsku |
| Meziplanetrní let | 10 měsíců | Ramses dohání Apophis na jeho orbitě |
| Blízká fáze | přibližně začátek 2029 | Sonda vstupuje na blízkou trajektorii kolem asteroidu |
| Společný průlet kolem Země | 13. 4. 2029 | Ramses sleduje Apophis při rekordně blízkém průletu |
Co přesně bude sonda Ramses zkoumat
Vědci chtějí především lépe poznat vnitřní strukturu a chemické složení Apophisu. Jde o klíčová data pro jakékoli plány na „odtlačení" podobných těles z kolizního kurzu, pokud by to kdy bylo nutné.
- Mapování tvaru a rotace asteroidu ve vysokém rozlišení
- Měření složení povrchu a případné přítomnosti hospodářsky cenných kovů
- Analýza struktury – zda jde o kompaktní těleso, nebo takzvaný „gravitační balvan" z volně spojených hornin
- Sledování změn trajektorie a rotace vlivem zemské gravitace
- Zachycení případných sesuvů, trhlin a výronů hmoty při přiblížení k naší planetě
Pozorovací fáze v blízkosti Apophisu má trvat přibližně šest měsíců. V té době bude sonda postupně měnit svou vzdálenost od asteroidu, aby mohla provádět různé typy měření – od obecných snímků až po detailní radarové a spektroskopické skeny.
Nejnapínavější moment celé mise nastane, když Apophis dosáhne minimální vzdálenosti od Země a Ramses v reálném čase zaznamená, jak naše gravitace „přemodeluje" tento kosmický balvan.
Proč má tento průlet tak zásadní význam
Z vědeckého hlediska představuje Apophis něco jako přírodní laboratoř. Asteroid proletí velmi blízko masivního tělesa – tedy Země – aniž by s ním kolidoval. To umožňuje ověřit, jak silné gravitační působení mění dráhu, tvar i vnitřní strukturu takového objektu.
Data z mise Ramses neposlouží jen teoretikům. Kosmické agentury po celém světě rozvíjejí koncepty kinetických misí, podobných americkému testu DART, který záměrně narazil do malého asteroidu, aby změřil změnu jeho dráhy. Jenže účinnost takových zásahů silně závisí na vnitřní stavbě cílového tělesa. Kompaktní skála reaguje jinak než volné seskupení hornin a prachu.
Pokud se ukáže, že Apophis je „hromadou kamení" drženou pohromadě jen slabou gravitací, vyžadovala by změna trajektorie takového objektu zcela odlišný přístup než u pevné skály. Ramses má poskytnout jasnou odpověď na otázku, s čím přesně máme v tomto konkrétním případě co do činění.
Planetární obrana – téma, které přestává být science fiction
Ještě před pár desetiletími se o ochraně Země před asteroidy hovořilo převážně v souvislosti s katastrofickými filmy. Dnes je to plnohodnotná disciplína kosmického inženýrství s vlastními programy, rozpočty a harmonogramy.
Ramses zapadá do širšího mozaiky iniciativ – sítí dalekohledů prohledávajících oblohu nebo misí testujících techniky změny dráhy malých těles. Každý střípek získaných znalostí může jednou rozhodnout o bezpečnosti celých regionů naší planety.
Stojí za to připomenout, že hrozba se netýká pouze těles velikosti Apophisu. Výrazně menší asteroidy o průměru několika desítek metrů dokážou uvolnit energii srovnatelnou s velkou jadernou zbraní. Taková událost je sice vzácná, ale v geologickém měřítku času nikterak výjimečná.
Pro běžného člověka může mise Ramses znít jako vzdálený vědecký projekt. Ve skutečnosti jde o pojistku, kterou si civilizace vystavuje sama sobě. Čím dříve pochopíme dynamiku těles, jako je Apophis, tím více času získáme na reakci – kdyby se někdy objevilo něco většího namířeného přímo k nám.
