Na přelomu března a dubna se v mnohých zahradách objevuje výjimečný, neposedný ptáček.
Má masku přes oko a po kmeni stromů chodí doslova hlavou dolů.
Je to brhlík, nenápadný malý obyvatel lesů a starých sadů, který čím dál tím častěji zavítá i do soukromých zahrad. Jeho přítomnost není náhodná – vybírá si pouze místa splňující velmi konkrétní podmínky. Máte-li na zahradě vzrostlé stromy, máte slušnou šanci ho spatřit.
Brhlík – malý pták s velkým charakterem
Brhlíka poznáte už zdálky. Má zavalitou postavičku, špičatý zobák a modřešedý hřbet. Břicho je oranžové, místy lehce rezavé. Přes oko mu probíhá tmavý proužek připomínající masku.
Tento vzhled dokonale ladí s jeho způsobem pohybu. Brhlík bez sebemenšího problému šplhá po svislém kmeni stromů dolů – s hlavou obrácenou k zemi. To je mezi zahradními ptáky naprostá rarita. Silné nožky a ostré drápky mu umožňují volně šplhat i sestupovat po kůře.
Brhlík je jediný z našich malých ptáků, který dokáže stejně obratně běhat po kmeni nahoru i dolů – jako malý lesní akrobat.
Jakmile se zabydlí v okolí, hlasitě oznamuje svou přítomnost. Vydává krátké, ostré volání, opakované několikrát za sebou. Tak si vymezuje teritorium. Uslyšíte-li energické, suché cvakání přicházející z koruny stromů, rozhlédněte se pozorně – s velkou pravděpodobností je to právě on.
Proč zrovna duben? Stručný kalendář brhlíka
Brhlík je stálý druh, tedy teoreticky zůstává u nás po celý rok. V praxi ho však mnozí zahrádkáři zpozorují výrazněji až na jaře, kdy začíná hnízdní období. Tehdy intenzivně hlídkuje na svém území a hledá vhodné místo pro hnízdo.
| Měsíc | Co dělá brhlík? |
|---|---|
| Březen–duben | Hledá dutiny, připravuje hnízdní místo, intenzivně zpívá |
| Květen–červen | Krmí mláďata, loví hmyz v kůře stromů |
| Červenec–září | Přelétá mezi stromy, využívá hojnosti hmyzu |
| Říjen–únor | Hledá semena a ořechy, může navštěvovat krmítka |
Začátek jara je tedy obdobím, kdy jeho přítomnost zaznamenáte nejsnadněji. Stává se pohyblivějším, častěji „promlouvá" a pečlivě prozkoumává kmeny starých stromů.
Jaké zahrady brhlíka přitahují?
Ne každá zahrada mu vyhovuje. Tento druh je silně vázán na stromy, zejména staré. Zajímají ho především kmeny s přirozenými trhlinami, trouchnivějícími partiemi a dutinami.
Není-li na zahradě ani jeden vzrostlý strom s přirozenými dutinami, šance na hnízdění brhlíka klesá téměř na nulu.
Nejvhodnější místa jsou:
- zahrady se starými jabloněmi nebo hrušněmi,
- pozemky sousedící s listnatým lesem nebo parkem,
- usedlosti, kde je ponechána alespoň část „divokého" koutu s dospělými stromy,
- staré aleje se stromy, v nichž se nacházejí četné přirozené dutiny.
Brhlík dutiny sám nevyseká. Využívá již existující otvory – po datlovech nebo vzniklé hnitím dřeva. Přitom mu vůbec není jedno, jak velký vstup do dutiny je. Pokud je otvor příliš velký, zmenší ho pomocí hlíny nebo bláta a vytvoří tak jakousi „rámečkovou" obrubnici kolem vchodu. Hnízdo se tím stává hůře dostupným pro predátory i konkurenční ptáky.
Lesník ve vaší zahradě: brhlík a stromy
Život brhlíka se prakticky výhradně točí kolem stromů. Tam nachází potravu, úkryt i místo pro hnízdění. Obývá především listnaté lesy, staré sady a stromy v parcích. Stejné podmínky hledá i na zahradě.
Dominuje-li na pozemku krátce střižený trávník, několik tújí a jedna mladá třešeň, tento ptáček se pravděpodobně neobjeví. Potřebuje strukturu, kterou poskytují letité kmeny, popraskaná kůra a přirozené výrůstky. Čím starší strom, tím více skrýší a tím větší šance, že ho brhlík zaujme.
Z pohledu přírody má přítomnost tohoto ptáka řadu výhod. Tím, že prohledává kůru na hledání larev a hmyzu, pomáhá omezovat počty škůdců. V jistém smyslu plní roli „kontrolora kvality" stromů na zahradě – pravidelně je prověřuje ze všech stran.
Co brhlík jí v různých ročních obdobích?
Jídelníček brhlíka se výrazně mění se střídáním ročních období. V teplejší části roku převládá živočišná bílkovina, v zimě pak semena a ořechy.
Jaro a léto – čas hmyzu
Od dubna do léta se brhlík soustředí hlavně na to, co se skrývá pod kůrou: larvy, brouky, pavoukovce a různé drobné bezobratlé. Taková potrava je nezbytná pro rychle rostoucí mláďata. Pták pečlivě prohledává kmeny stromů a nahlíží do každé praskliny a škvíry.
Podzim a zima – semena a ořechy
Když hmyzu ubývá, brhlík mění jídelníček. Sahá po semenech, ořeších a tvrdém ovoci. Rád si vybírá:
- slunečnicová semena,
- vlašské a lískové ořechy (loupe je nebo drtí),
- zrníčka ze šišek jehličnatých stromů,
- jiná tvrdá semena, která lze rozbít silným zobákem.
V zimě dokáže využívat krmítka, ale vybírá ta, která nabízejí hodnotné, vysokokalorické produkty. Drcené ořechy a slunečnice jsou rozhodně lepší volbou než levné směsi s velkým podílem prosa.
Jak zvýšit šanci na výskyt brhlíka ve vaší zahradě?
Tohoto ptáka si nelze „objednat" na přání, lze však vytvořit podmínky, které mu budou vyhovovat. Několik jednoduchých zahradnických rozhodnutí zde funguje velmi účinně.
Vsaďte na vzrostlé stromy
Největší chybou, které se mnozí majitelé pozemků stále dopouštějí, je kácení všech stárnoucích stromů „kvůli pořádku". Přitom právě ty jsou pro ptáky tím nejlepším domovem.
Místo toho, abyste odstraňovali každý strom s dutinou, nechte odborně posoudit jeho stav. Často stačí zkrátit část koruny, aby byl bezpečný, a přitom nadále poskytoval úkryt mnoha druhům – včetně brhlíka.
Nechte přírodu jednat
Čím méně „sterilní" zahrada, tím zajímavější fauna. Odumřelé části kmenů, malé trouchnivějící větve či přirozené praskliny v kůře nejen nekazí vzhled, ale budují biodiverzitu. Právě na takovýchto místech vznikají přirozené úkryty ideální pro hnízdění.
Chcete-li udělat krok navíc, můžete pověsit budku s malým otvorem přizpůsobeným drobným ptákům. Někdy brhlík taková zařízení využije – a otvor si „upraví" hlínou přesně podle svých potřeb.
Krmítko s rozumem, ne s čímkoliv
Až přijde zima, vyplatí se dbát na správné složení krmiva. Pokud doufáte, že se v okolí usadí brhlík, věnujte pozornost tomu, co nabízíte. Osvědčilo se:
- slunečnice, nejlépe loupaná,
- drcené vlašské nebo lískové ořechy,
- směsi s vysokým obsahem olejnatých semen.
Vyplatí se vyhýbat zbytků pečiva a silně průmyslově zpracovaných potravin. Nepomáhají ani brhlíkovi, ani ostatním okřídleným návštěvníkům.
Proč dát prostor divokým ptákům?
Brhlík, stejně jako mnoho dalších druhů, podléhá zákonné ochraně. Nejde o to ho ochočit nebo přivyknout na ruku. Cílem je spíše vytvořit zahradu, v níž mohou divoká zvířata žít po svém, bez tlaku ze strany člověka.
Taková zahrada funguje jako malý soukromý kousek přírody. Poskytuje úkryt, oživuje krajinu a činí každodenní život zajímavějším. Sledovat brhlíka, jak běží hlavou dolů po kmeni, je větší zážitek než leckterý přírodopisný pořad v televizi.
Stále více lidí začíná na staré stromy nahlížet jinak. Místo toho, aby je vnímali jako problém k vykácení, vidí v nich živé domovy pro ptáky, hmyz a drobné savce. V praxi stačí ponechat na pozemku jediný takový strom a šance na návštěvu brhlíka výrazně vzroste.
Uslyšíte-li tedy v dubnu charakteristické, energické volání z koruny staré jabloně, na chvíli se zastavte. Možná právě na kmeni, mezi záhyby kůry, sedí malý modro-oranžový akrobat, který usoudil, že vaše zahrada je místem hodným k přebývání.
