Nápoj z Amazonie „hackující“ střeva. Jak ayahuasca mění mysl?

Co vlastně ayahuasca je?

Ayahuasca po staletí provází léčebné rituály domorodých komunit v Amazonii. Pro turisty představuje módní vstupenku do změněných stavů vědomí, zatímco vědci v ní vidí fascinující nástroj ke zkoumání mozku a hranic lidské psychiky.

Jde o hustý, hořký psychedelický nápoj, který připravují amazonští šamani ze dvou rostlinných složek: listů chacruny (Psychotria viridis) a liány Banisteriopsis caapi. Vaří se mnoho hodin, dokud nevznikne koncentrovaný vývar.

Chacruna obsahuje dimethyltryptamin (DMT) – silnou psychedelickou látku, která se přirozeně vyskytuje v mnoha rostlinách a ve stopovém množství také v lidském těle. Za normálních okolností náš trávicí systém DMT okamžitě rozkládá pomocí enzymu zvaného monoaminooxidáza, takže látka nemá šanci dostat se do mozku.

Tady přichází ke slovu druhá rostlina. Liána B. caapi obsahuje alkaloidy, které činnost monoaminooxidázy tlumí. V praxi to znamená, že „vypínají" přirozený filtr v trávicím traktu a umožňují DMT proniknout do krevního oběhu – a odtud dále do mozku.

Ayahuasca funguje proto, že nápoj dočasně „oklame" trávicí soustavu a nechá DMT projít dál, místo aby ho rozložila.

Z biochemického pohledu to není žádná magie. Jde o přesně vyvážené spojení rostlin, které domorodé komunity vypracovaly generacemi pokusů a pozorování.

Jak vypadá zážitek po vypití nápoje?

Účastník ceremonie obvykle vypije jednu nebo několik malých dávek vývaru. První účinky se dostavují přibližně po deseti až třiceti minutách.

Fyzická fáze: nevolnost a „očišťování"

Téměř každý popis zážitku zahrnuje slova jako nevolnost, zvracení a průjem. Účastníci to chápou jako součást rituálu, nikoliv jako nepříjemné překvapení. V amazonské tradici má toto „očišťování" z těla i psychiky odvádět nahromaděné negativní energie, tíživé emoce a staré rány.

• nevolnost a zvracení
• nadměrné pocení
• pocit horka nebo zimy
• celková slabost

Z čistě lékařského hlediska jde o běžnou reakci organismu na intenzivní rostlinný vývar. Pro účastníky však tato fáze často představuje důležitý, symbolicky nabitý úsek celé cesty.

Psychická fáze: obrazy, emoce a proměna perspektivy

Přibližně po dvaceti až třiceti minutách začíná působit DMT. Vědci rozlišují dva druhy účinků: centrální, spojené s působením na mozek, a periferní, týkající se zbytku těla.

Mezi centrální účinky patří:

• fosfeny – blikající body a světelné vzory při zavřených očích
• zkreslené vnímání času a prostoru
• zesílení smyslů: zvuky, barvy i dotek nabývají na intenzitě
• halucinace, vize a scény podobné snům prožívaným za plného vědomí

K tomu se přidávají periferní účinky:

• zrychlený srdeční tep
• rychlejší dýchání
• zvýšení krevního tlaku
• rozšíření zornic

Mnoho lidí popisuje kontakt s „hlubším já", sledování vlastního života jako filmu nebo konfrontaci s bolestivými vzpomínkami a strachy. Někteří hovoří o pocitu jednoty s ostatními lidmi i přírodou, jiní zažívají náročné momenty plné úzkosti nebo hrůzy.

Co se děje v mozku po sezení s ayahuaskou?

Španělský vědec Jordi Riba roky zkoumal vliv ayahuasky na lidský mozek pomocí metod neuroimagingu. Jeho výzkumy ukazují, že během prvních 24 hodin po ceremonii se mění způsob komunikace mezi klíčovými oblastmi mozku.

Oblasti odpovědné za pocit „já" začínají silněji propojovat s oblastmi zpracovávajícími emoce a autobiografické vzpomínky.

Jinými slovy, mozek jako by intenzivněji „procházel" vlastní historii a propojoval ji s aktuálními pocity. To může vysvětlovat, proč účastníci po sezení hovoří o novém pohledu na svou minulost, vztahy nebo životní volby.

Studie zaměřené na osoby pravidelně se účastnící ceremonií navíc naznačují strukturální změny v mozku. U takových lidí byl pozorován tenčí zadní cingulární kortex – součást takzvané sítě klidového stavu, která se aktivuje ve chvílích, kdy člověk přemýšlí sám o sobě a nesoustředí se na vnější úkoly.

Vědci tyto změny spojují s možnými posuny v:

• schopnosti soustředění
• intenzitě vnitřního monologu
• sklonu k neustálému přemílání vlastních problémů

Takové proměny mohou časem ovlivnit osobnostní rysy – například přinést větší otevřenost, menší sklon k ruminaci nebo vyšší emoční flexibilitu. Zatím jde o hypotézy, ale stále více dat naznačuje, že jediný silný psychedelický zážitek dokáže zanechat v mozku trvalou stopu.

Možná terapeutická využití

Ačkoliv je ayahuasca spojována především s duchovností a psychedelickým cestovním ruchem, část badatelů v ní vidí nástroj, který může podpořit léčbu závažných psychických potíží.

Závislosti, deprese a traumata

Z pozorování Jordi Ribova týmu vyplývá, že po sérii dobře vedených sezení někteří účastníci bojující se závislostí na kokainu nebo opiátech zcela proměnili svůj vztah k návykové látce. Popisovali náhlé pochopení důsledků závislosti, znovunalezení vlastní vůle a jakési „přestřižení" emocionální potřeby po substanci sáhnout.

U části osob s léčebně rezistentní depresí bylo po jednorázové ceremonii s ayahuaskou pozorováno několikatýdenní zlepšení nálady. Účastníci mluvili o pocitu úlevy, jako by se z ramen alespoň na čas zvedl těžký náklad, a o větší schopnosti vnímat svůj život v širší perspektivě.

Vědci identifikují tři hlavní oblasti, kde může ayahuasca terapii podpořit: závislosti, deprese a následky psychických traumat.

V případě traumat se jako zvláště důležité jeví propojení silných emocí s možností „zpracovat" obtížné vzpomínky v pozměněném stavu vědomí – za podpory zkušených průvodců. Nejde o magii, ale o nástroj, který za příznivých podmínek může psychoterapeutický proces urychlit.

Je ayahuasca bezpečná?

Účinné látky z liány B. caapi a listů P. viridis organismus obvykle vyloučí během několika hodin. Při správné přípravě se riziko akutní otravy nebo klasického předávkování jeví jako malé. To ale neznamená, že je nápoj bez nebezpečí.

Psychické reakce a kontext užití

Intenzita vizí a emocí může vyvolat silný strach, pocit ztráty kontroly nebo dokonce paniku. Obzvláště zranitelní jsou lidé ze západního světa, kteří odcestují do Amazonie jako na „duchovní víkend" bez jakékoli přípravy a bez podpory blízké komunity.

Domorodé komunity vychovávají děti od útlého věku v přítomnosti rituálů. Učí je znát symboliku, roli šamana i způsoby, jak se vypořádat s obtížnými vizemi. Pro mnoho turistů je první ceremonie psychickým šokem, který bez odpovídající péče může zanechat stopy na dlouhou dobu.

Vědecké analýzy ukazují, že velká část rizika nepramení ze samotného nápoje, ale z kontextu jeho užití: chybějící lékařská vyšetření, kombinace s jinými látkami, pochybná kvalita vývaru nebo nekompetentní „šamani" motivovaní pouze ziskem.

Kdo by měl být obzvláště opatrný?

Výzkumníci a lékaři nejčastěji upozorňují na několik skupin, pro které může být ayahuasca zvláště nebezpečná:

• osoby s diagnostikovanými psychickými poruchami (zejména psychózy, bipolární afektivní porucha)
• osoby užívající antidepresiva ze skupiny SSRI nebo jiné léky působící na serotonin
• osoby se závažnými srdečními onemocněními a vysokým krevním tlakem
• osoby, které v minulosti špatně reagovaly na jiné psychedelické látky

U těchto skupin je riziko náhlého zhoršení psychického nebo tělesného stavu reálné a popsané v odborné lékařské literatuře.

Ayahuasca mezi vědou, duchovností a módou

Nápoj z amazonského pralesa dnes stojí na pomezí tří světů: výzkumu psychedelik, tradičních rituálů a popkulturní módy „léčivých" cest. Každý z těchto světů má svůj vlastní jazyk, pravidla a zájmy – a to přináší nemalý zmatek.

Na jedné straně přibývá vědeckých publikací naznačujících, že dobře připravená a kontrolovaná ceremonie s ayahuaskou může skutečně pomoci části pacientů, u nichž klasické metody selhaly. Na druhé straně je snadné podlehnout iluzi, že nápoj sám „vyřeší" mnohaleté problémy – bez terapie, změny návyků a práce na vztazích.

Pro zájemce o toto téma je klíčové odlišit seriózní výzkum od marketingu rozvojových kurzů. Stojí za to sledovat, zda se daný příběh opírá o tvrdá data, nebo jen o spektakulární jednotlivé příběhy.

Druhou zásadní otázkou je integrace zážitků po ceremonii. I když se zkušenost pod vlivem ayahuasky ukáže jako intenzivní a přelomová, skutečné životní změny závisí na tom, jak účastník poznatky z vizí přenese do každodenního života – do vztahů, práce a péče o zdraví. Stále více terapeutů zdůrazňuje, že bez takové integrace zůstane i ta nejpůsobivější noc v pralese pouhým silným vzpomínkou – nikoliv zlomovým bodem.