Na první pohled vypadá jako jedna obrovská okřídlená plocha — nic jako klasické osobní letadlo s trupem a dvěma křídly po stranách.
Za tímto neobvyklým tvarem stojí společnost Natilus, která vsadila na tzv. integrovaný trup. Tento koncept má skutečně snížit spotřebu paliva a zároveň pojmout více cestujících než srovnatelné stroje středního doletu.
Letadlo jiné než všechna ostatní: co je to Blended Wing Body
Po celá desetiletí vypadají osobní letadla prakticky stejně: dlouhý úzký trup s dvěma připevněnými křídly. Jde o osvědčené schéma, ale z hlediska aerodynamiky zdaleka ne o ideální řešení. Koncept Natilus se vydává úplně jiným směrem.
Konstrukce Horizon Evo patří do kategorie BWB (Blended Wing Body), tedy trup splývající s křídly v jeden celek. Místo klasické „trubky" dostaneme široký tvar připomínající plynulé spojení křídla a trupu. Takový přístup snižuje odpor vzduchu a zlepšuje vztlak celé konstrukce.
Nejdůležitější příslib Natilus: přibližně o 30 procent nižší spotřeba paliva při podobném počtu cestujících jako u populárních letadel středního doletu.
V době rostoucích cen leteckého paliva a stále přísnějších klimatických předpisů je to argument, který přitahuje pozornost jak aerolinek, tak regulačních orgánů. Nižší spotřeba paliva se přímo promítá do provozních nákladů a menší emise CO₂ na jednoho cestujícího.
Horizon Evo: dvě paluby a nákladový prostor jako u širokotrupého letounu
Horizon Evo vypadá futuristicky, ale jeho interiér byl navržen velmi pragmaticky. Letadlo má dvě hlavní úrovně: horní určenou pro cestující a dolní sloužící jako nákladový prostor. Díky tomu se šířka trupu nevytratí naprázdno.
Výrobce počítá se dvěma základními variantami konfigurace kabiny:
- uspořádání se třemi řadami sedadel, při němž letadlo přepraví přibližně 150 cestujících,
- uspořádání s jednou širokou řadou, které zvýší kapacitu na přibližně 250 míst.
Dolní paluba pojme až 12 standardních zavazadlových kontejnerů typu LD3-45, které dobře znají současné osobní letouny. To je z pohledu aerolinek klíčové — vydělávají totiž i na přepravě nákladu v podpalubí.
Horizon Evo má v jednom trupu spojit vlastnosti osobního letounu a výkonného nákladního stroje, aniž by bylo nutné přestavovat letištní infrastrukturu.
Navrženo pro stávající letiště, ne pro terminály budoucnosti
Jednou z největších překážek radikálně nových letadel bývá nutnost přestavět letiště: nástupní mosty, brány i pozemní vybavení. Natilus se tomu záměrně vyhýbá. Horizon Evo byl navržen tak, aby mohl využívat stávající terminály i systémy odbavení zavazadel.
Rozchod podvozku, výška dveří pro nastupování i pro nakládání nákladu a standard zavazadlových kontejnerů byly přizpůsobeny tak, aby letadlo zapadlo do dnešní infrastruktury bez obrovských investic. Aerolinky tedy nemusí přestavovat půlku letiště, aby mohly zařadit futuristický stroj do letového řádu.
Konkurent pro Boeing 737 a Airbus A320
Natilus nijak neskrývá, v jakém segmentu chce soutěžit. Horizon Evo míří na trh ovládaný dvěma modely: Boeing 737 a Airbus A320. Právě tato letadla obsluhují většinu spojů středního doletu — v Evropě i jinde — od nízkonákladových linek po tradiční dopravce.
| Vlastnost | Boeing 737 / Airbus A320 | Natilus Horizon Evo |
|---|---|---|
| Klasická konstrukční koncepce | trup + dvě křídla | trup integrovaný s křídly (BWB) |
| Typický počet míst | cca 150–200 cestujících | cca 150–250 cestujících |
| Nákladový prostor | standardní kontejnery LD3 / LD3-45 | 12 kontejnerů LD3-45 |
| Spotřeba paliva | referenční hodnota | cílově až o 30 % méně |
Takové prohlášení znamená, že Horizon Evo vstupuje na jeden z nejkonkurenčnějších trhů v osobní letecké dopravě. Pokud se přísliby úspor paliva potvrdí v praxi, může to vytvořit výrazný tlak na stávající giganty oboru.
Nejde jen o prototyp: cílem jsou běžné komerční lety
Natilus již dříve představil letadlo nazvané Horizon a nákladní dron s podobnou konstrukční filozofií. Tentokrát jsou ale sázky mnohem vyšší. Horizon Evo nemá být jen exponátem na veletrzích, ale plnohodnotným strojem, který získá certifikaci amerického úřadu FAA.
Společnost zahájila certifikační proces ve Spojených státech, což znamená, že letadlo bylo od samého počátku vyvíjeno s výhledem na pravidelné osobní lety.
Certifikace je mnohaletý a finančně náročný proces zahrnující konstrukční zkoušky, letové testy i podrobnou analýzu bezpečnostních postupů. Teprve po jejím dokončení mohou aerolinky letadla objednávat a nasazovat do pravidelných letových řádů.
Na novém tvaru letadla nepracuje jen Natilus
Trh BWB nepatří jediné firmě. Na letadlech s podobným uspořádáním pracuje mimo jiné JetZero a také velcí hráči s podporou vládních agentur. Koncept létajícího křídla se roky objevoval ve vojenských projektech — nyní stále odvážněji proniká do civilního letectví.
Skutečnost, že do podobných konstrukcí investuje hned několik subjektů, naznačuje, že průmysl v takovém tvaru skutečně vidí šanci na reálné energetické úspory. Zároveň ale roste riziko, že některá z firem nákladný závod o certifikaci nepřežije.
Proč spotřebuje méně paliva? Stručně o aerodynamice
Letadlo BWB nevytváří vztlak jen křídly, ale celým objemem trupu. Snižuje se tím tzv. indukovaný odpor — složka odporu vznikající tvorbou vírů na koncích křídel. Zjednodušená geometrie navíc může omezit počet míst, kde vzduch „odtrhává" od povrchu a vytváří přídavný odpor.
Výsledkem je, že k udržení stroje ve vzduchu stačí menší množství paliva. Pro cestujícího hraje roli hlavně cena letenky a pohodlí na palubě — z pohledu aerolinky ale právě palivová účinnost často rozhoduje o výnosnosti spoje.
Pohodlí cestujícího v širokém trupu
Široký integrovaný trup otevírá nové možnosti uspořádání kabiny. Aerolinky mohou navrhovat například prémiové sekce uprostřed s větším prostorem kolem sedadel, nebo rodinné zóny se širšími místy. Lze také uvažovat o lepším rozmístění toalet a palubních kuchyněk tak, aby se zkrátily fronty v uličkách.
Výzvou zůstává nouzová evakuace a dostatečné osvětlení interiéru přirozeným světlem. Netradiční tvar trupu nutí konstruktéry jinak rozmístit nouzové východy i okna — to jsou prvky, které bezpečnostní orgány posuzují velmi pečlivě.
Jak může tento trend ovlivnit lety z České republiky
Pokud konstrukce BWB skutečně vstoupí do provozu, jejich dopad pocítíme i na síti spojů z českých letišť. Aerolinky obsluhující trasy středního doletu z Prahy či Brna se mohou v budoucnu začít zajímat o stroje s nižší spotřebou paliva.
Nižší provozní náklady mohou přinést dvě možnosti: udržení cen letenek i při rostoucích cenách paliva, nebo rozšíření počtu spojů na trasách, které jsou dnes na hranici rentability. Zároveň regulační tlak spojený s emisemi může přimět dopravce k rychlejší obměně flotily za úspornější stroje.
Z pohledu cestujícího tyto změny nebudou viditelné ze dne na den. Nové konstrukce musí nejprve urazit dlouhou cestu od prezentace k sériové výrobě. Samotný fakt, že Natilus připravuje Horizon Evo na skutečné lety, ale ukazuje, že odvětví nehledá jen nové motory nebo syntetická paliva — hledá i odvážné změny samotného tvaru letadla.
