Co říkají vaše střevní návyky o vašem zdraví
Obrovská genetická studie zahrnující čtvrt milionu lidí ukázala, že frekvence návštěv toalety může mít velmi konkrétní vztah k jediné složce stravy. A není to jen otázka toho, co jíme – záleží i na genech, které jsme zdědili po rodičích. V centru pozornosti se ocitl vitamin B1, známý také jako thiamin.
Jak často chodíme na toaletu, obvykle moc neřešíme. Pro lékaře je to ale jednoduchý, přitom velmi důležitý signál – ukazuje, jak rychle prochází potrava trávicím traktem. Příliš pomalé tempo způsobuje zácpu, příliš rychlé zase průjmy a bolesti břicha.
268 tisíc lidí pod drobnohledem vědců
Mezinárodní tým výzkumníků analyzoval genetický materiál a zdravotní data 268 606 osob evropského a východoasijského původu. Hledali rozdíly v DNA, které souvisejí s tím, jak často lidé hlásili stolici během dne nebo týdne.
Výsledkem bylo identifikování 21 oblastí v genomu, které mohou ovlivňovat takzvanou střevní motilitu – tedy schopnost střev posouvat svůj obsah dál. Deset z těchto oblastí nebylo dříve vůbec spojováno s trávicím systémem, což vědce obzvláště zaujalo.
Část genetických signálů odpovídala již dobře známým mechanismům, jako jsou:
- hospodaření se žlučovými kyselinami, které napomáhají trávení tuků a ovlivňují konzistenci stolice,
- nervová signalizace prostřednictvím acetylcholinu, jež koordinuje svalové stahy střev.
Mezi těmito známými cestami se však objevila nečekaná stopa: geny spojené s využíváním vitaminu B1.
Frekvence stolice je jednoduchým ukazatelem tempa práce střev – a toto tempo zřejmě závisí jak na genech, tak na množství thiaminu, které skutečně přijímáme v potravě.
Geny SLC35F3 a XPR1: vitamin B1 v centru pozornosti
Analýza upozornila zejména na dva geny: SLC35F3 a XPR1. Oba jsou spojeny s transportem a aktivací thiaminu v těle. To znamená, že mohou ovlivňovat, jak efektivně náš organismus zpracovává vitamin B1 přijatý z potravy nebo doplňků stravy.
Toto zjištění nasměrovalo vědce k zásadní otázce: může množství přijímaného thiaminu v kombinaci s konkrétní variantou genů skutečně měnit tempo práce střev?
Vědci začali na vitamin B1 pohlížet nejen jako na další složku potravy, ale jako na prvek, jehož účinek je citlivý na individuální „genetický podpis" každého člověka.
Více thiaminu, častější stolice – ale ne u každého
K ověření tohoto předpokladu vědci využili data z britské databáze UK Biobank. Podrobné záznamy o stravování 98 449 účastníků byly porovnány s informacemi o jejich toaletních návycích a variantách zmíněných genů.
Výsledek byl jednoznačný: lidé, kteří přijímali více vitaminu B1, chodili na toaletu průměrně častěji. Tato závislost však nebyla u všech stejná.
Zvláště citliví na thiamin byli účastníci s určitými variantami genů SLC35F3 a XPR1. U nich se zvýšený příjem vitaminu B1 výrazněji projevil na frekvenci stolice. U ostatních byl efekt slabší nebo téměř nepostřehnutelný.
Vědci tento jev popsali jako kombinaci vlivu genů do jednoho celkového „genetického skóre". Zjednodušeně řečeno – čím vyšší toto skóre, tím silněji střeva reagovala na thiamin.
Kde v jídelníčku hledat vitamin B1
Thiamin je vitaminem skupiny B, který podporuje nervový systém a metabolismus sacharidů. V souvislosti se střevy může napomáhat regulaci jejich dráždivosti a přenosu nervových signálů řídících svalové stahy.
| Potravina | Proč je důležitá |
|---|---|
| Celozrnné produkty (kroupy, celozrnné pečivo, hnědá rýže) | Jeden z hlavních dietních zdrojů thiaminu, navíc vláknina podporuje střevní peristaltiku |
| Luštěniny (čočka, fazole, cizrna) | Kombinují vitamin B1 s bílkovinami a vlákninou, což přispívá ke stabilní funkci střev |
| Ořechy a semínka (slunečnice, vlašské ořechy, dýňová semínka) | Dodávají vitamin B1 a zdravé tuky, skvělé jako doplněk jídel |
| Libové vepřové maso | Jedno z bohatších živočišných zdrojů thiaminu |
Na frekvenci návštěv toalety tedy působí jak to, co každý den jíme, tak to, jak náš organismus nakládá s vitaminem B1 na buněčné úrovni.
Co to znamená pro lidi s IBS a chronickými střevními problémy
Syndrom dráždivého tračníku (IBS) patří k nejnepříjemnějším a zároveň nejčastějším poruchám trávicího traktu. U mnoha lidí se projevuje průjmy nebo zápchou, někdy střídavě, k tomu se přidávají nadýmání, křeče a pocit plnosti v břiše.
Vědci pozorují zřetelnou podobnost mezi geny ovlivňujícími frekvenci stolice a geny, které se objevují ve výzkumech IBS. To naznačuje společný biologický základ těchto obtíží.
Pokud tytéž genetické dráhy nastavují „tempo" střev u zdravých lidí i u pacientů s IBS, lze do budoucna uvažovat o cílenější korekci tohoto tempa – třeba i prostřednictvím stravy přizpůsobené konkrétnímu člověku.
Studie zatím nehodnotila konkrétní terapeutické postupy. Ukazuje však jasný směr: místo jednoho univerzálního přístupu pro všechny pacienty by medicína mohla začít zohledňovat genetický profil jedince a jeho reakci na živiny, jako je právě thiamin.
Má smysl sáhnout po doplňcích stravy s vitaminem B1?
Zvýšený zájem o vitamin B1 v kontextu střev může některé lidi přimět k užívání suplementů. Vědci zde ale vyzývají k rozumu. Studie ukazuje souvislost mezi příjmem thiaminu a frekvencí stolice, neposkytuje ale hotový recept ve stylu „vezměte konkrétní dávku a střeva se spraví".
Suplementace vitaminy skupiny B je relativně bezpečná, protože přebytek obvykle vyloučíme s močí. Velmi vysoké dávky však mohou vyvolat nežádoucí účinky. Prozatím neexistují data, která by potvrzovala, že velké množství vitaminu B1 vyřeší chronické problémy se zápchou nebo průjmem.
- Pokud máte přetrvávající poruchy rytmu stolice, poraďte se nejprve s lékařem nebo gastroenterologem.
- Vyplatí se provést základní vyšetření a vyloučit zánětlivá střevní onemocnění, hypothyreózu, celiakii nebo potravinové intolerance.
- Vitamin B1 je nejlepší doplňovat nejprve z přirozených zdrojů v potravě a teprve poté zvažovat suplement.
- Před užíváním vysokých dávek se poraďte s odborníkem, zejména pokud užíváte jiné léky.
Jak sami zhodnotit funkci svých střev – praktické tipy
Vztah mezi thiaminem a návštěvami toalety je jen střípkem většího obrazu, může vám ale pomoci vědoměji sledovat vlastní tělo. Namísto otázky „kolikrát denně chodím na toaletu?" si položte několik dalších:
- Je frekvence stolice stabilní, nebo výrazně kolísá podle jídla a stresu?
- Jsou vyprázdnění pohodlná, bez bolesti a nadměrného tlačení?
- Trpíte chronickým nadýmáním, kručením v břiše nebo pocitem neúplného vyprázdnění?
- Reagují střeva po jídle bohatém na celozrnné výrobky a luštěniny lépe, nebo hůře?
Sledování reakcí na konkrétní potraviny obsahující vitamin B1 může být součástí takového „střevního deníčku". U části lidí mírné zvýšení příjmu potravin bohatých na thiamin – v kombinaci s vlákninou a dostatečným množstvím tekutin – povede k výrazně pravidelnější stolici. U jiných bude změna minimální, což je také cenná informace o individuálním nastavení organismu.
Stále více výzkumů naznačuje, že v budoucnu se jednoduchá otázka „jak často chodíte na toaletu?" může stát výchozím bodem pro velmi personalizovanou prevenci i léčbu. Namísto jedné obecné diety „pro střeva" budou lékaři propojovat data o genech, stravě, mikrobiomu a příznacích. V tomto obrazu si vitamin B1 získává místo na seznamu složek, na které stojí za to dívat se pozorněji – zvláště tehdy, když každodenní toaletní rutina začne vybočovat z normálu.
