Od léčebny k ohni: jak vznikl nápad na byznys
Příběh Toma Gozneyho začíná závislostí a pobytem v léčebně a končí globální značkou pecí na pizzu, která mění životy druhých. Brit tvrdí, že přibližně 400 lidí po celém světě opustilo práci na plný úvazek, aby se živili výhradně prodejem pizzy z jeho pecí.
Tomovi bylo pouhých 21 let, když nastoupil na odvykací kúru kvůli alkoholu a drogám. Po odchodu z léčebny hledal něco, co mu dá nový smysl a zaměstná mysl. Našel to v ohni – doslova.
Při společném pečení pizzy pro přátele na zahradě zjistil, že vaření v dřevem topené peci mu přináší klid, radost a pocit sounáležitosti. Tehdy se rozhodl postavit si vlastní pec. Byla neohrabaná a málo efektní, jak sám přiznává, ale stala se zlomovým bodem.
Vaření v peci na dřevo se pro něj stalo nástrojem k překonání závislosti – spojením terapie, vášně a práce.
Po měsících pokusů ho pohltila technická stránka pecí. Začal číst knihy o tepelných vlastnostech cementu a hlíny, zkoumal, jak zadržet teplo, jak se rozkládá teplota a jak dosáhnout dokonalého propečení těsta.
První produkt, půjčka od mámy a „betonové igloo"
Aby mohl vytvořit první propracovanou pec, potřeboval peníze. Půjčil si od mámy 5 tisíc liber. Polovinu z toho utratil za formu ze skelných vláken, která měla sloužit k odlévání kopule pece.
Tak vznikla kompaktní pec s jednolitou, litou kopulí – něco jako betonové igloo. Produkt pojmenovaný Primo byl jednoduchou „vstupní" verzí pece dostupnou za 499 liber. Záměr byl přímočarý: pec má být levnější a rychlejší na instalaci než klasické zděné konstrukce v restauracích.
Gozney si řešení nechal patentovat, což umožňovalo instalaci pece rychleji a s nižšími náklady. Jeho „terakotový" design zaujal restauratéry a gastronomický trh reagoval okamžitě. V tom momentě začala z garážového experimentu vyrůstat vážná firma.
Od místních trhů k síti pizzerií
Zpočátku dělal všechno sám: učil se tvořit webové stránky, jezdil na zemědělské trhy a vysvětloval kuchařům výhody rychlé instalace a vyšší výkonnosti svých pecí. Podnikal pod názvem Stone Bake Oven Company.
Po několika letech začaly jeho pece pronikat do stále slavnějších podniků. Využívaly je mimo jiné populární britské řetězce pizzerií jako Franco Manca nebo Pizza Pilgrims. Pro malou firmu to byl obrovský skok – z místního dodavatele se stala uznávaná značka na trhu pecí na pizzu.
V určitém okamžiku se Gozney rozhodl svou činnost sjednotit. Sloučil komerční provoz i online prodej pod jednu střechu: Gozney. Firma se také jako první v Británii dočkala výjimky z předpisů Defra, díky níž bylo možné její pece používat v zónách s omezením týkajícím se kouře.
Pandemický boom a globální expanze
Tomova firma má dnes sídlo v Bournemouthu, ale působí na několika kontinentech. Zaměstnává přibližně 120 lidí v Číně, Austrálii, Evropě a Spojených státech. Skutečný skok v příjmech přišel v době pandemie.
V roce 2019, těsně před vypuknutím covidu-19, dosahoval Gozney tržeb kolem 5,2 milionu liber. V roce 2024 značka vzrostla na 72 milionů liber. Zavřené restaurace a lockdowny přiměly lidi investovat do vaření doma, do zahrady a setkávání venku. Ideální okamžik pro kompaktní prémiovou pec na pizzu.
Nárůst příjmů z přibližně 5,2 milionu na 72 milionů liber za pět let ukazuje, jak silně zapůsobil trend domácího vaření a kvalitního street foodu.
Roccbox – přenosná pec, která mění lidem životy
Zlomovým modelem pro individuální zákazníky se stal Roccbox. Jde o lehkou přenosnou pec s kamennou podlahou, propagovanou jako první mobilní pec svého druhu na světě. Lze ji postavit na terase, přivézt na akci, food truck nebo rozmístit na náměstí.
Když se Roccbox dostal do prodeje v roce 2016, vygeneroval za jediný měsíc tržby přibližně 900 tisíc liber. Následující roky ukázaly, že nejde jen o hračku pro nadšence, ale o skutečný nástroj k budování malých podniků.
Podle Toma Gozneyho přibližně 400 lidí po celém světě riskovalo, opustilo zaměstnání a otevřelo vlastní byznys spojený s prodejem pizzy – právě s pomocí pecí Gozney.
„Pro mě je největší silou toho, co děláme, to, že lidé na našich pecích budují vlastní živobytí," říká Gozney v rozhovorech.
Kdo jsou lidé, kteří kvůli pizze opouštějí zaměstnání
V takzvaném „Gozney collective" – jak firma nazývá komunitu svých uživatelů-podnikatelů – se setkáváme s velmi různorodými příběhy:
- kuchaři z restaurací, kteří otevřeli vlastní mobilní pizzový stánek,
- firemní zaměstnanci unavení kancelářskou rutinou,
- rodiny hledající přivýdělek, který přerostl v plnohodnotný byznys,
- nadšenci do pizzy, kteří dříve brali pečení jako koníček.
Společný jmenovatel? Pec, která je relativně mobilní, rychle se zahřeje a poskytuje kvalitu srovnatelnou s tradičními velkými pecemi na dřevo. To umožňuje takovým lidem provozovat malé gastronomické podniky bez obrovských investic do kuchyně, komína nebo přestavby prostoru.
Nejen vybavení, ale také komunita
Gozney sám často zdůrazňuje, že ve skutečnosti neprodává jen pece. Tvrdí, že prodává „zážitek u ohně" – společné vaření, rozhovor u stolu, radost z jednoduchého jídla. To není náhoda. Pro něj byl oheň skutečnou záchranou po těžkých letech.
Kolem značky vznikla komunita, která si vyměňuje recepty, způsoby rozdělávání ohně a fotografie z akcí. Gozney vytváří vzdělávací obsah a spolupracuje s pizzaioly a šéfkuchaři, kteří ukazují, jak z pece vytěžit maximum.
| Prvek | Co přitahuje zákazníky |
|---|---|
| Design | Moderní vzhled vhodný na zahradu i food truck |
| Funkce | Kamenná podlaha, vysoká teplota, rychlé pečení pizzy |
| Mobilita | Možnost převážet pec na akce a catering |
| Komunita | Příběhy dalších uživatelů a hotové nápady na byznys |
Proč se pece na pizzu staly nápadem na byznys
Pouliční gastronomie a malé kulinářské koncepty sílí i v České republice. Pece tohoto typu dokonale odpovídají hned několika trendům najednou: jídlo „rychle, ale kvalitně", jednoduchost menu, mobilita a móda konkrétní specializace – v tomto případě pizzy.
Malá pec umožňuje začít v mnohem menším měřítku než tradiční restaurace. Lze se postavit na místním festivalu, obsloužit firemní akci, pronajmout se na svatby nebo vytvořit sezónní stánek na pláži. Vstupní náklady a riziko jsou nižší, přičemž zákazníci stále častěji hledají právě takové „autentické" jídlo.
Příležitosti a nástrahy pro ty, kdo sní o vlastní pizze
Moderní pec je teprve začátek. Kdo uvažuje o opuštění zaměstnání, měl by vzít v úvahu několik důležitých věcí:
- reálnou analýzu nákladů – vybavení, místo, suroviny, poplatky,
- místní hygienické předpisy a požadavky týkající se pouličního prodeje,
- počasí a sezónnost, pokud byznys stojí na venkovních akcích,
- konkurenci v okolí a způsob, jak se nabídkou odlišit.
Ne každý, kdo si pec koupí, vybuduje stabilní podnik. Jsou potřeba základy podnikání, znalost marketingu a důslednost. Na druhou stranu nízký práh vstupu láká k testování – mnoho lidí začíná pracovat „po pracovní době" a teprve při rostoucí poptávce odchází ze zaměstnání.
Co si z tohoto příběhu může odnést český čtenář
Příběh Toma Gozneyho není jen vyprávění o britské značce. Jasně ukazuje, jak silné může být propojení osobní proměny s produktem, který řeší konkrétní problémy uživatelů. V jeho případě jde o snazší přístup k peci poskytující restaurační kvalitu a zároveň umožňující rychlý vstup do gastronomie.
Pro lidi v Česku, kteří přemýšlejí o vlastním podnikání, může být příklad pecí na pizzu inspirací k tomu, aby se na své koníčky podívali šířeji. Nemusí to být nutně gastronomie – důležité je najít oblast, kde se vášeň setkává s reálnou poptávkou. Pokud produkt skutečně funguje v komerčních podmínkách, tak jako Roccbox u Gozneyho, může se stát nástrojem změny nejen vlastního, ale i cizího osudu.













