Co se vlastně děje s terasou přes zimu
Každé jaro prožívají majitelé domů stejné nepříjemné překvapení: terasa se proměnila v nazelenalou, kluzkou plochu, po které se člověk bojí udělat krok.
Většina lidí instinktivně sáhne po silných čisticích prostředcích nebo po vysokotlaké myčce. Jenže odborníci na povrchové materiály stále důrazněji varují, že takovéhle „jarní úklidy" dokážou během pár sezón trvale poškodit dlažbu, dlaždice i spáry. Přitom účinnější a šetrnější řešení stojí celou dobu v kuchyni u dřezu.
Proč je terasa po zimě tak špinavá
Déšť, mráz, vlhkost a nedostatek slunce vytvářejí dokonalé podmínky pro řasy a mech. Postupem týdnů se situace zhoršuje:
- povrch dlaždic a dlažebních kostek pokrývá zelený povlak,
- v prohlubních a spárách se hromadí bláto a prach,
- vznikají tmavá zbarvení, která jen tak vodou nezmizí,
- celá plocha se stává výrazně kluzkou a nebezpečnou.
Specialisté na pokládání povrchů zdůrazňují, že ve většině zahrad bohatě stačí jedno pořádné mytí terasy za rok – nejlépe ke konci zimy nebo na přelomu zimy a jara, ještě než začneme vynášet zahradní nábytek ven.
Pravidelné, ale šetrné mytí jednou ročně udrží terasu v dobré kondici bez rizika poškození dlažby a spár.
Proč ocet a agresivní prostředky nadělají víc škody než užitku
Ocet platí za „zázračný" domácí odvápňovač, takže ho spousta lidí bez rozmyslu přilévá do kbelíku s vodou, jakmile chtějí rozrušit usazeniny na terase. Problém je v tom, že kyselý roztok neútočí jen na nečistoty:
- postupně narušuje vrchní vrstvu kamene nebo betonu,
- otvírá póry materiálu, čímž do něj voda proniká rychleji,
- urychluje drolení spár a jejich vypadávání,
- zvyšuje náchylnost povrchu k dalšímu znečišťování a zarůstání mechem.
Podobný efekt mají silně koncentrované přípravky „na terasy" a opakované používání vysokotlaké myčky. Příliš silný vodní paprsek vyplavuje spáry, rozbíjí strukturu dlaždic a na dlažebních kostkách vytváří drobné defekty. V nich se zachytává voda, která při příštím mrazu dokáže materiál roztrhat zevnitř.
Agresivní čištění vypadá dobře jen chvíli. Dlouhodobě je výsledkem stále porézní, savější a hůře udržovatelný povrch.
Nejjednodušší náhrada octu: obyčejný prostředek na nádobí
Odborníci na povrchové materiály doporučují čím dál víc řešení, které je překvapivě prosté: teplá voda a dobrý prostředek na mytí nádobí. Proč zrovna on?
V jeho složení jsou totiž povrchově aktivní látky – substance, které nečistoty, tuk a zaschlý film znečišťujících látek doslova odpáčují od podkladu, místo aby je vypalovaly. Oddělují je od kamene nebo betonu, aniž by přitom narušily strukturu dlaždic nebo spár.
Jak krok za krokem umýt terasu prostředkem na nádobí
Celý proces zvládnete za jedno odpoledne. Budete potřebovat:
- kvalitní prostředek na mytí nádobí,
- teplou nebo horkou vodu (ale ne vařící),
- tuhý kartáčový mop, koště s tvrdými vlákny nebo tuhý drhací kartáč,
- kbelík a zahradní hadici nebo několik kbelíků s čistou vodou na opláchnutí.
Postup je následující:
- Zameťte listí, písek a volné nečistoty.
- Do kbelíku nalijte malé množství prostředku – pro začátek stačí dávka odpovídající dvěma polévkovým lžícím na 10 litrů vody.
- Přilijte teplou vodu a promíchejte, dokud se nevytvoří pěna.
- Roztok vylijte na část terasy, začněte od nejodlehlejšího rohu, abyste nešlapali po umytém povrchu.
- Energicky drhněte kartáčem, dokud se spěněná voda zřetelně nezašpiní.
- Pokračujte na dalším úseku, dokud neumyjete celou plochu.
- Na závěr vše důkladně opláchněte čistou vodou – kbelíkem nebo po několik minut hadicí.
Náklady na roztok pro typickou terasu jsou v řádu korun. Více energie spolkne samotná fyzická práce než obsah kbelíku.
Šetrné mytí, déletrvající čistota
Největší výhoda metody s prostředkem na nádobí spočívá v tom, že nenarušuje povrchovou úpravu materiálu. Kámen, dlažební kostky i betonové dlaždice si zachovají hladkost, nezhrubí, spáry zůstanou na svém místě. To má konkrétní důsledky:
- nečistoty mají méně „záchytných bodů", na které by se mohly přichytit,
- voda snadněji odtéká z povrchu místo toho, aby se vsákla do hloubky,
- řasy a mech se vrací pomaleji,
- terasa po umytí vypadá svěže po delší dobu.
Odborníci rovněž upozorňují na jednu praktickou zásadu: vysokotlakou myčku je lepší nepoužívat, pokud teploty klesají k nule. Voda vtlačená do spár tam může zamrznout, roztáhnout se a jemně „podhodit" dlažbu, což po několika sezónách způsobuje znatelné nerovnosti.
Péče o terasu mezi „velkými úklidy"
Po důkladném mytí na konci zimy nebo časně zjara stačí dodržovat několik jednoduchých návyků:
- pravidelné zametání, zejména po dešti a silném větru,
- odstraňování listí a zeminy zpod květináčů, než se promění v kluzký kompost,
- rychlé přemytí kritických míst (u vchodu, u grilu, pod stolem) teplou, lehce mýdlovou vodou,
- nevystavování dřevěného a kovového nábytku stojící vodě, aby rez a zbytky barvy nešpinily dlaždice.
Tyto „drobnosti" způsobí, že v příští sezóně bude velké drhnutí kratší a méně namáhavé. Místo boje s tlustou vrstvou řas jen osvěžíte povrch.
Na co si dát pozor při domácích pokusech s čištěním terasy
Na internetu koluje nespočet tipů na mytí dlažby a dlaždic: od jedlé sody přes chlor až po různé „zázračné" přípravky. Je rozumné přistupovat k nim s rezervou, protože ne každý povrch reaguje stejně. Platí několik zásad zdravého rozumu:
| Řešení | Výhody | Rizika |
|---|---|---|
| Prostředek na nádobí s teplou vodou | šetrný ke spárám a dlažbě, levný, snadno dostupný | při velmi silném povlaku může být nutné opakování |
| Vysokotlaká myčka | rychlé odstranění bláta a mechu | vyplavování spár, mikropoškození, riziko při nízkých teplotách |
| Silně kyselé prostředky | agresivní účinek na usazeniny | poničení vrchní vrstvy, odtrhávání spár, odbarvení |
Pokud už sáhnete po silnějším přípravku, je rozumné ho nejprve vyzkoušet na malém, méně viditelném místě, a teprve pak ošetřit celou plochu. Nezapomeňte také zkontrolovat doporučení výrobce dlažby nebo dlaždic – některé materiály mají jasně popsané „zakázané" prostředky, kterým je lepší se vyhnout.
Čistá terasa je i otázka bezpečnosti a zdraví
Kluzký povrch po dešti není jen estetický problém. Pád na mokrých, řasami porostlých dlaždic může skončit velmi vážným zraněním. Udržování terasy v dobré kondici snižuje riziko uklouznutí dětí, seniorů nebo návštěvníků.
Vlhké zelené povlaky navíc představují prostředí pro plísně a mikroorganismy, které pak snadno vnášíme do domu na botách. Pravidelné mytí teplou vodou s prostředkem na nádobí omezuje jejich šíření v bezprostředním okolí vchodu do budovy nebo terasových dveří.
V praxi jednoduchý roztok z kuchyňského dřezu často funguje lépe než celá řada drahých, agresivních přípravků. Vyžaduje trochu fyzické námahy, ale na oplátku chrání materiál, peněženku i nervy – až příští zimu skončí a vy znovu vykročíte na terasu.
