Přestaňte vylévat vodu po těstovinách do dřezu. Přicházíte o víc, než tušíte

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Spolu s tou vodou mizí peníze, nervy i chuť vašich jídel

Na první pohled je to zcela běžný kuchyňský reflex: horká voda z hrnce skončí v dřezu, odpad je „proplachnutý" a linka čistá. Jenže tahle každodenní rutina může rok od roku poškozovat rozvody, přispívat ke vzniku zátek a připravovat vás o skvělý nástroj pro vylepšení omáček. Vše kvůli teplotě blízké varu a… škrobu z těstovin.

Horká voda versus PVC trubky: tichá válka ve vaší kuchyni

Většina moderních kuchyní má odpadní potrubí z PVC. Je to praktické a cenově dostupné řešení, ale má jednu zásadní slabinu – nesnáší extrémní teploty.

Škrobová voda po těstovinách obvykle dorazí do dřezu s teplotou kolem 100 °C. PVC přitom začíná měknout již přibližně při 60–70 °C. Rozdíl se nezdá dramatický, ale v dlouhodobém horizontu to potrubí začne znát.

Pravidelné vylévání vroucí vody do dřezu může postupně deformovat trubky, oslabovat spoje a způsobovat neviditelné úniky vody za skříňkami nebo uvnitř stěn.

Následky se neobjeví hned. Nejdříve se nepatrně „pohnou" kolena potrubí, pak vznikají mikrotrhliny. Nakonec se dostaví vlhkost, mapy na zdech, plíseň a nepříjemný zápach. A znenadání se ukáže, že zdánlivě nevinný zvyk vyústí ve výměnu části instalace.

A co když jsou trubky kovové?

Starší rozvody z mědi nebo oceli nejsou ani zdaleka zcela bezpečné. V jejich případě je hlavním problémem únava materiálu v místech spojů.

  • V trubkách stojí studená voda,
  • náhle do nich vtéká vroucí voda z hrnce,
  • vzniká silný tepelný šok, který namáhá těsnění a závity.

Poškodit se může i samotný dřez. Smalt dokáže mikroskopicky praskat, kompozitní materiály mění barvu a výrobci často výslovně varují, aby teplota nepřekročila přibližně 80 °C. Problém se nenápadně stupňuje – až jednoho dne objevíte skvrnu pod dřezem nebo odpadající část povrchové vrstvy.

Škrob, tuk a zbytky jídla: recept na dokonalou zátku v odpadech

Voda po vaření těstovin není obyčejná voda z kohoutku. Je zakalená a lehce lepkavá – to je přesně ten efekt škrobu, který se z těstovin během vaření uvolňuje.

Pod vlivem vysoké teploty škrob bobtná a zahušťuje vodu. Jakmile se dostane do trubek, začne usazovat na jejich stěnách tenký, lepkavý film. Na něm pak zachytí vše, co odpadem proteče:

  • drobné potravinové zbytky a omáčky,
  • tukové částice z mytí nádobí,
  • vlákna a jiné nečistoty.

Výsledkem je postupně se zahušťující nánosy, které se časem promění v ucpaný odpad. A vyvolat instalatéra kvůli zátkám, jíž šlo snadno předejít, není právě levná záležitost.

Proč je voda po těstovinách ve skutečnosti poklad

Místo aby tahle tekutina zmizela v kanalizaci, mohla by výrazně zlepšit vaše vaření. Škrobová voda po těstovinách je oblíbeným nástrojem zkušených kuchařů – přidávají ji do omáček, aby získaly hladší texturu a lépe se přichytily na těstoviny.

Stačí odebrat hrnek vody těsně před odlitím těstovin a mít ji po ruce. Pár lžic přidaných do rajčatové nebo smetanové omáčky udělá z průměrného jídla něco, co si budete chtít zopakovat. Je to trvalá praxe profesionálních kuchyní – a zcela zdarma.

Co dělat místo toho

Řešení je jednoduché a nevyžaduje žádné zvláštní úsilí. Než vodu vylijete, nechte ji alespoň částečně vychladnout – nebo ji rovnou využijte smysluplně.

  • Zachyťte hrnek škrobové vody před odlitím a přidejte ji do omáčky.
  • Zbytek vody nechte vychladnout a teprve pak ho vylijte do dřezu.
  • Vlažnou vodu po těstovinách můžete použít také k zalévání pokojových rostlin – škrob jim prospívá.

Taková drobná změna návyku ochrání vaše potrubí, ušetří vám starosti s opravami a navíc posune vaše vaření o level výš. Stojí to za to.

Přejít nahoru