Proč začátek dubna zvyšuje riziko mozkové mrtvice? Vědci varují

Přelom března a dubna si spojujeme s delšími dny a lepší náladou – jenže právě tehdy lékaři zaznamenávají znepokojivý trend.

Výzkumy ze severní Evropy naznačují, že první dny po přechodu na letní čas představují období výrazně vyššího rizika mozkové mrtvice, a to zejména u starších lidí a pacientů s chronickými onemocněními. Lékaři proto vyzývají k pečlivějšímu sledování tělesných signálů a rychlejší reakci na varovné příznaky.

Změna času není jen o hodině méně spánku

Poslední březnový víkend posouváme hodinky dopředu. Pro většinu lidí jde o drobnou nepříjemnost spojenou nanejvýš s ranní ospalostí. Vědci však začínají tento jev vnímat s mnohem větší vážností.

Finští výzkumníci analyzovali lékařská data z deseti let a sledovali, jak často dochází k mozkovým příhodám v týdnu po spuštění letního času. Zaměřili se především na ischemickou cévní mozkovou příhodu, která nastává tehdy, když krevní sraženina zablokuje průtok krve do části mozku.

Závěry analýzy jsou jednoznačné: změna času dokáže organismus tak rozhodit, že počet mrtvic v prvních dubnových dnech znatelně stoupá – zejména u nejzranitelnějších skupin obyvatel.

Vnitřní hodiny vykolejené z rovnováhy

Naše tělo funguje podle biologického vnitřního rytmu. Ten cirkadiánní cyklus řídí spánek, uvolňování hormonů, krevní tlak a dokonce i srážlivost krve. Když si ze dne na den odebereme hodinu spánku, tento jemně vyladěný systém ztrácí rovnováhu.

Nedostatek spánku, výkyvy tlaku a tepové frekvence, zvýšený stres a horší regenerace – to vše může v krátkém časovém úseku zvyšovat náchylnost ke kardiovaskulárním příhodám včetně mozkové mrtvice. Lékaři přirovnávají takovéto náhlé „přepnuté" ráno k miniaturní změně časového pásma, kterou tělo zpravidla nese nelibě.

První dva dny po změně času jsou nejnebezpečnější

Finský výzkumný tým analyzoval více než 3 000 případů mozkové mrtvice zaznamenaných v týdnu po přechodu na letní čas a porovnal je s daty přesahujícími 11 000 pacientů z období dvou týdnů před a dvou týdnů po tomto termínu.

Z analýzy vyplynulo několik zřetelných pravidel:

• počet mrtvic zaznamenaných v prvních dvou dnech po posunutí hodin se zvýšil,
• změnila se denní doba, ve které k příhodám nejčastěji docházelo – vrchol se posouval, což nasvědčuje vlivu rozkolísaného cirkadiánního rytmu,
• u určitých skupin pacientů bylo riziko prokazatelně vyšší než u ostatních.

V praxi to znamená, že pondělí a úterý po zavedení letního času jsou zvláště kritické. Zdravotnické služby v zemích, které střídání času stále praktikují, tehdy pravidelně hlásí vyšší počet akutních neurologických případů.

První dubnové dny nejsou „smolné" samy o sobě. Problémem je náhlé rozregulování spánku a krevního tlaku, na nějž část organizmů reaguje mimořádně bouřlivě.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Ne každý, kdo špatně prospí, skončí na neurologickém oddělení. Výzkum nicméně ukazuje, že určité skupiny by měly být v tomto období zvláště obezřetné.

U onkologicky nemocných je tělo již oslabené a systém srážení krve spolu s cévami funguje hůře než u zdravých lidí. Další „kopanec" v podobě rozházeného spánku a výkyvů tlaku pak může snadno přetřást misku vah.

Podobně je tomu u seniorů. Jejich tělesné rezervy jsou menší a jakékoli náhlé změny denního režimu se výrazněji podepisují na srdci, cévách i mozku. Zdánlivě nevinná hodinová korekce spánkového harmonogramu se tak stává reálnou zátěží pro celý oběhový systém.

Mozková mrtvice – příznaky, které nelze přehlédnout

Mozková mrtvice je stav, kdy každá minuta rozhoduje o pacientově budoucnosti – o tom, zda se vrátí do plné kondice, zda mu zůstanou trvalé ochrnutí, nebo zda vůbec přežije. Klíčem je rychlé rozpoznání prvních příznaků.

Nečekejte, až příznaky „samy odezní". Při podezření na mrtvici je nutné okamžitě volat záchrannou službu – záleží na každé minutě.

Nejčastější varovné signály

• Slabost nebo znecitlivění obličeje, ruky či nohy – zpravidla na jedné straně těla. Typické je poklesnutí koutku úst nebo neschopnost zvednout obě ruce současně.
• Poruchy zraku – náhlá ztráta části zorného pole, „tmavá clona" přes jedno oko, dvojité vidění nebo přechodná slepota.
• Problémy s řečí – setřelá artikulace, potíže s vyslovením jednoduché věty nebo neschopnost porozumět tomu, co říká druhá osoba.
• Ztráta citlivosti v ruce, noze nebo na polovině obličeje – od mravenčení až po úplné „odříznutí" vnímání bolesti, dotyku a teploty.
• Velmi silná, náhle vzniklá bolest hlavy bez zjevné příčiny, často doprovázená nevolností nebo zvracením – zvláště tehdy, pokud se takováto bolest objevuje poprvé v životě.
• Poruchy rovnováhy – náhlé závratě, vrávorání, pády nebo špatně koordinované pohyby.
• Změna vědomí – ospalost, zmatenost, až ztráta vědomí a kóma.

Pokud někdo z vašeho okolí začne podivně mluvit, „křivě" se usmívat nebo není schopen pohnout rukou, není třeba přemýšlet nad příčinou. Volejte záchrannou službu a dispečerovi přesně popište, co vidíte, a sdělte mu, v kolik hodin příznaky začaly.

Dochází v tomto období také k vyššímu počtu úmrtí?

Data z finské analýzy přinášejí v tomto ohledu určitou útěchu. V týdnu po přechodu na letní čas se počet nemocničních úmrtí v důsledku mrtvice dramaticky nezvýšil. To naznačuje, že pacienti, kteří se na oddělení dostali včas, měli srovnatelné šance na přežití jako v jiných obdobích roku.

Tím spíše vyniká důležitost rychlé reakce. Pokud rodina nebo svědci příhody příznaky nepodcení a záchranáři převezou nemocného do nemocnice v dostatečně krátkém „časovém okně", moderní léčba mrtvice dokáže výrazně omezit trvalé následky.

Jak snížit riziko mrtvice po zavedení letního času?

Na politická rozhodnutí ohledně samotného střídání času má jen málokdo vliv. Lze ale připravit tělo tak, aby přechod proběhl co nejšetrněji.

Drobné úpravy každodenní rutiny v průběhu několika dní před změnou času i po ní dokáží odlehčit srdci, cévám i mozku.

Jednoduché kroky na nejbližší dny

• Choďte spát o něco dříve – již dva až tři dny před změnou času je vhodné posouvat čas ulehnutí o 10–15 minut dopředu, dokud nedosáhnete „nové" hodiny.
• Vyhněte se nočnímu bdění – první dubnové dny jsou nevhodnou dobou pro pozdní večírky, přesčasy nebo dlouhé noční jízdy autem.
• Dodržujte léky a pravidelná měření – osoby s vysokým tlakem, arytmií, cukrovkou nebo po prodělané mrtvici by měly svědomitě užívat předepsané léky a sledovat hodnoty tlaku i glykémie.
• Omezte alkohol a těžká jídla večer – zatěžují srdce a narušují spánek, čímž dále zvyšují únavu cév.
• Vsaďte na procházku během dne – pobyt na přirozeném denním světle usnadňuje synchronizaci vnitřních hodin s „novým" časem.

Senioři, osoby s onkologickým onemocněním, po infarktu nebo se srdečním selháním by v tomto období raději neměli plánovat velké fyzické výkony ani stresující cesty. Pokud jste nedávno začali brát nové léky nebo vám byly upraveny dávky, poraďte se s lékařem, zda není třeba přijmout doplňková opatření.

Proč tak malá změna má tak velký dopad?

Mnohé překvapí, že rozdíl pouhé jedné hodiny může mít na zdraví tak výrazný vliv. Vysvětlení spočívá v souběhu několika faktorů: spánku, hormonů, krevního tlaku a srážlivosti krve.

Nedostatek spánku podporuje zvýšení hladiny kortizolu a adrenalinu – tedy stresových hormonů. Ty pak zvyšují krevní tlak, zrychlují srdeční tep a působí na cévy. K tomu se přidává prodlužující se délka dne, která sama o sobě přenastavuje vnitřní hodiny. U lidí s citlivým oběhovým systémem může tato kombinace snáze přivést organismus do kritického bodu.

Stojí za to připomenout, že změna času mrtvici nezpůsobuje „z ničeho". Nejčastěji pouze urychluje příhodu, ke které byl organismus stejně již předurčen léty kouření, vysokým tlakem, obezitou, cukrovkou nebo nedostatkem pohybu. O to větší smysl dává vnímat začátek dubna jako jasnou připomínku nutnosti péče o sebe: lepší stravou, kontrolou tlaku a pravidelnými návštěvami praktického lékaře.