Tato bakterie ve střevech dítěte může o desetiletí později způsobit rakovinu tlustého střeva

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Rakovina tlustého střeva už není jen nemoc padesátníků

Stále více třicátníků a čtyřicátníků dostává diagnózu, která ještě před pár lety patřila téměř výhradně starší generaci: rakovina tlustého střeva. Vědci nyní ukazují prstem na překvapivého viníka — a jeho stopy vedou až do dětství.

Mezinárodní tým výzkumníků podrobně analyzoval téměř tisíc nádorů tlustého střeva z různých zemí světa. V nádorové tkáni mladších dospělých opakovaně nacházel charakteristický „otisk prstu" — vzor poškození DNA, který zanechává toxin produkovaný běžnou střevní bakterií. Tato poškození pravděpodobně vznikají už v prvních letech života, zatímco samotný nádor se rozvíjí až o dekády později.

Epidemiologická data z posledních dvou desetiletí jsou jednoznačná. V USA se počet případů rakoviny tlustého střeva u dospělých do čtyřiceti let přibližně zdvojnásobuje každé desetiletí. Stejný trend sledují odborníci ve Velké Británii i Austrálii. Co je přitom obzvlášť znepokojivé — mnoho z těchto pacientů nemá žádný z klasických rizikových faktorů. Nemají nadváhu, žádnou zatíženou rodinnou anamnézu a žijí relativně zdravým způsobem života.

Naproti tomu v Indii a části Latinské Ameriky je výskyt tohoto onemocnění u mladých dospělých výrazně nižší. Takový regionální rozdíl posouvá vědeckou pozornost spíše k faktorům prostředí a životního stylu než k čisté genetice.

Rostoucí počet nádorů tlustého střeva u mladých dospělých naznačuje, že celý proces začíná mnohem dříve, než jsme dosud předpokládali — pravděpodobně už v dětství.

Onkologové navíc pozorují, že tyto „časné" nádory se chovají odlišně než typické tumory u starších pacientů. Častěji se vyskytují v distální části tlustého střeva a bývají agresivnější. To vědce dlouhodobě vedlo k podezření, že za jejich vznikem stojí jiný mechanismus.

986 nádorů pod genetickou lupou: toxin zanechává jasný otisk

Aby výzkumníci pochopili, co se přesně děje na úrovni buněk, sekvenovali genetický materiál stovek nádorů tlustého střeva. Analýza zahrnovala 981 až 986 nádorů z 11 zemí — přičemž případy mladých dospělých byly porovnávány s nádory u starších pacientů.

V tkáních osob mladších čtyřiceti let se výrazně opakoval stejný vzor změn v DNA. Jde o tzv. mutační signaturu — charakteristický soubor poškození, který lze přiřadit ke konkrétní příčině. V tomto případě vzor přesně odpovídal působení kolibaktinu, toxinu produkovaného určitými kmeny bakterie Escherichia coli.

E. coli je klasický obyvatel lidských střev. Většina jejích variant je neškodná nebo dokonce prospívá trávení. Některé kmeny ale nesou speciální část genomu zvanou ostrov pks. Tento soubor genů jim umožňuje produkovat kolibaktin — molekulu, která silně poškozuje DNA.

Kolibaktin vytváří příčné vazby mezi oběma vlákny DNA. Takto „slepený" genetický materiál se láme a buňka se ho snaží opravit. Oprava ale nebývá vždy dokonalá — zanechává chyby, tedy mutace. Jejich počet se postupem času hromadí a narušuje funkci genů, které řídí dělení buněk.

Mutace charakteristické pro působení kolibaktinu se v nádorech mladých dospělých vyskytovaly přibližně 3,3krát častěji než u starších pacientů — což je silně spojuje s časným vznikem onemocnění.

Důležitá je také geografická shoda: země s nejvyšším podílem těchto mutací v nádorech jsou zároveň těmi, kde rakovina tlustého střeva u mladších dospělých postihuje nejvíce lidí. Tato prostorová shoda dále posiluje hypotézu, že dlouhodobý kontakt s nebezpečnými kmeny E. coli hraje klíčovou roli při vzniku nádoru — i mnoho let po první expozici.

Nebezpečná pasažérka střev: bakterie, která může zůstat celý život

Výzkumníci se zaměřili také na to, kdy vůbec člověk s těmito bakteriemi přichází do kontaktu. Výsledky nejsou příliš povzbudivé. Kmeny E. coli produkující kolibaktin se ve střevech objevují už v prvních letech života. Odhaduje se, že přibližně 40 % dětí v zemích jako USA nebo Velká Británie tyto kmeny ve střevech nosí.

Dětský organismus si na osídlený mikrobiom zvykne a podobné složení střevní flóry si zpravidla uchovává po celé roky. Buňky střevního epitelu tak mohou být vystaveny malým, ale trvalým dávkám toxinu po velmi dlouhou dobu — klidně dekádu či dvě, nebo ještě déle.

Střevní buňky se dělí poměrně rychle. Každá chyba uložená v DNA se přenáší do dalších „generací" buněk. Po desítkách let se mutací nakumuluje tolik, že část buněk začne vymykat se kontrole organismu. To je přímá cesta ke vzniku polypů a nakonec k plně rozvinuté rakovině tlustého střeva.

Proč onemocní někteří a jiní ne?

Ne každé dítě, které nese nebezpečný kmen E. coli, v dospělosti rakovinu dostane. Vědci identifikují několik vzájemně se prolínajících faktorů:

  • přítomnost bakterií produkujících kolibaktin v dětství a mládí,
  • strava bohatá na červené a zpracované maso a vysoce průmyslově upravené potraviny,
  • nedostatek vlákniny, zeleniny a ovoce,
  • sedavý způsob života a nedostatek pohybu,
  • kouření a nadměrná konzumace alkoholu.

Tyto faktory přispívají ke chronickému zánětu střev, který navíc oslabuje mechanismy opravy DNA. Mutace způsobené kolibaktinem se pak snáze trvale usazují.

Lze nebezpečné bakterie u dítěte odhalit vyšetřením?

Výzkumné týmy v současnosti pracují na jednoduchých testech stolice, které by umožnily zjistit, zda daná osoba nese ve střevech kmeny E. coli s ostrovem pks. Takové vyšetření by fungovalo podobně jako stávající testy na okultní krvácení ve stolici — jenže místo stop nádoru by hledalo konkrétní bakterii.

Předběžné plány počítají s tím, že by tato vyšetření mohla být nabízena dětem a mladým dospělým — tedy skupinám, u nichž lze riziko odhalit dlouho před vznikem polypů či prvních nádorových změn.

Co by se dalo podniknout při pozitivním výsledku? Vědci uvažují o několika přístupech:

  • cílená antibiotika zaměřená výhradně na kmeny s ostrovem pks,
  • speciálně sestavené probiotiky, které nebezpečné bakterie „vytlačí",
  • úprava jídelníčku tak, aby posiloval prospěšné mikroorganismy a omezoval podmínky příznivé pro růst škodlivých kmenů,
  • důslednější sledování tlustého střeva v dospělosti — například dřívější a četnější kolonoskopie.

Jde zatím o koncepty, které je třeba ověřit v rozsáhlých klinických studiích. Samotná přítomnost nebezpečné bakterie automaticky neznamená nemoc — klíčové proto bude pečlivé zvážení přínosů a rizik případných zásahů.

Co tato zjištění znamenají pro prevenci?

Česká republika patří k zemím s relativně vysokým výskytem rakoviny tlustého střeva, zejména u osob po padesátce. Screeningový program v podobě kolonoskopie se zaměřuje převážně na tuto věkovou skupinu. Rostoucí počet onemocnění u mladších dospělých by mohl vynutit přehodnocení dosavadních doporučení.

V praxi by to mohlo znamenat konkrétní změny v několika oblastech:

Oblast Možné změny
Věk první kolonoskopie Zvážení zahájení vyšetření například od 40 let u části pacientů
Rodinná anamnéza Větší důraz na onemocnění u mladých příbuzných
Střevní mikrobiom V budoucnu testy stolice odhalující kmeny produkující kolibaktin
Výživová osvěta Silnější důraz na roli vlákniny a omezení zpracovaných potravin

Pro rodiče může být tato znalost další motivací k tomu, aby u dětí od útlého věku budovali návyky příznivé pro střeva: dostatek zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků, méně slazených nápojů a průmyslově zpracovaných pochutin.

Jaké příznaky by mladý člověk neměl ignorovat?

Rakovina tlustého střeva u třicátníků a čtyřicátníků bývá často diagnostikována pozdě, protože první příznaky se snadno svalí na stres nebo nevhodnou stravu. Varovné signály, které rozhodně stojí za pozornost, zahrnují:

  • krev ve stolici nebo výrazná změna její konzistence a vzhledu,
  • přetrvávající průjmy nebo zácpa trvající několik týdnů,
  • pocit „neúplného vyprázdnění" po návštěvě toalety,
  • neúmyslný úbytek hmotnosti,
  • únava a chudokrevnost bez jiné zřejmé příčiny,
  • přetrvávající bolesti břicha, zejména v dolní části.

Při těchto obtížích by i mladí lidé měli trvat na důkladném vyšetření — a nespokojit se jen s léky na křeče nebo doporučením „méně se stresovat". Přetrvávající střevní potíže si zaslouží prošetření bez ohledu na věk pacienta.

Střevní mikrobiom jako nový „orgán", o který je třeba pečovat

Příběh kolibaktinu názorně ukazuje, jak zásadně složení střevní bakteriální flóry ovlivňuje zdraví celého organismu. Ještě nedávno jsme na střevní bakterie nahlíželi jako na zajímavost ze světa vědy. Dnes o nich stále více mluvíme jako o dalším „orgánu", který si zaslouží péči a pozornost.

Pro běžného pacienta platí několik jednoduchých zásad: pestrá strava, dostatek vlákniny, omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin a pravidelný pohyb. To sice riziko působení toxických kmenů E. coli zcela neodstraní, ale může oslabit jejich vliv a posílit přirozené mechanismy opravy poškozené DNA.

V nadcházejících letech lze očekávat nástup nových testů a terapií cílených na mikrobiom. Tehdy by prosté vyšetření stolice u dítěte nebo mladého dospělého mohlo být nejen způsobem, jak odhalit parazity, ale skutečným nástrojem pro předpovídání rizika rakoviny tlustého střeva desetiletí před prvním příznakem.

Přejít nahoru