Tato jedlá divoká bylinka, které nasbíráš už v březnu v zahradě a parku

Březen v zahradě: čas na první divoké sběry

Na jaro vůbec nemusíte čekat až do května, abyste si pochutnali na bylinkách přímo z přírody. Už v březnu na zahradě, v parku nebo na okraji lesa vyrůstají jedlé rostliny, které dokážou pěkně proměnit zimní kuchyni a doplnit jídelníček o vitaminy.

Po zimě tělo touží po něčem čerstvém a křupavém. Jakmile se půda rozmrzí, startuje sezona prvních divokých rostlin. Ze začátku jich není mnoho, ale na malou porci na chléb nebo hrst zeleně do salátu to bohatě stačí.

Už ve druhé polovině března lze na loukách, trávnících a zahradách nasbírat směs divokých bylinek, která se skvěle hodí jako přísada do každodenních jídel.

Stojí za to si zvyknout na myšlenku, že zeleň neznamená jen salát z obchodu. Divoce rostoucí rostliny bývají obvykle mnohem koncentrovanějším zdrojem živin než běžná listová zelenina.

Nejzajímavější jedlé divoké byliny, které startují v březnu

Ptačinec prostřední – jemná zeleň „na všechno"

Ptačinec je drobná rostlinka tvořící nízké, husté koberce na záhonech, u cest a mezi dlaždicemi. Pro zahradníka bývá „plevelem", pro milovníka divoké kuchyně – bezplatným salátem.

• Chuť: jemná, lehce „salátová"
• Využití: na chléb, do salátů, tvarohových pomazánek nebo jako zelený doplněk k míchaným vejcím
• Kde hledat: v zahradách, na záhonech, vlhkých trávnících, u kompostérů

Roste prakticky celý rok, ale v březnu jsou jeho lístky obzvláště křehké a šťavnaté.

Šťovík a jeho příbuzní – kyselý akcent po zimě

Divoce rostoucí šťovík je klasikou české kuchyně, i když ho dnes lidé spíše spojují s dětstvím než s běžným obědem. První lístky se objevují velmi brzy.

Dají se použít na polévku, přidat k bramborám, do omelety nebo zelenou omáčku. Kyselá chuť působí osvěžujícím dojmem a mladé lístky jsou mnohem jemnější než ty letní.

Svízel přítula – bylinka na čaj i do salátových směsí

Svízel tvoří tenké, povislé stonky s drobnými lístky. V kuchyni se využívají především mladé nadzemní části:

• Čerstvé – najemno nasekané do salátů nebo pomazánek
• Sušené – jako přísada do bylinných směsí a čajů

Je to tip pro ty, kdo mají rádi subtilnější chuť a rádi experimentují s domácími „nálevy z louky".

Pampeliška lékařská – nejen „foukací kvítky"

Pampeliška, kterou si lidé někdy pletou s mléčem, je v březnu zvláště cenná. Mladé lístky jsou pevné a mnohem méně hořké než v létě.

Pokud vám hořkost nevyhovuje, ponořte lístky na pár minut do studené vody a pak je osušte – chuť se výrazně zjemní.

Sedmikráska chudobka – drobný květ, který na talíři skvěle vypadá

Sedmikrásky kvetou často už od února. K jídlu se hodí jak mladé lístky, tak celé kvítky.

• Květy se výborně uplatní jako jedlá dekorace krémových polévek a salátů
• Lístky lze vmíchat do směsi s dalšími bylinkami

Je to skvělý „startovací" druh pro lidi, kteří se s myšlenkou jíst divoké rostliny teprve sžívají – vypadá důvěrně známě a nevzbuzuje obavy.

Řeřicha vodní – pikantní zeleň z potoka

Roste v čistých, mělkých tekoucích vodách. Má výraznou, lehce pepřnou chuť, která skvěle ladí s vejci, tvarohem a chlebovými pomazánkami.

U rostlin vázaných na vodu je klíčová kvalita místa – hledejte je pouze v opravdu čistých, přírodních potocích, daleko od jakéhokoli znečištění.

Březnové rostliny, u kterých je třeba dávat pozor

Ne každá časná rostlina se hodí k volnému pojídání. Některé druhy jsou odedávna považovány za léčivé, ale mají omezení, o nichž stojí za to vědět.

Orsej jarní – jen před kvetením a v malém množství

Orsej tvoří lesklé, srdčité lístky a žluté květy připomínající malé hvězdičky. Kdysi zachraňoval námořníky před kurdějemi, protože obsahuje hodně vitaminu C.

Dnešní odborníci však zdůrazňují, že:

• k jídlu se hodí pouze velmi mladé lístky, sebrané před výskytem květů
• v pozdější fázi v rostlině narůstá obsah látek dráždících trávicí trakt
• konzumace většího množství může vyvolat nevolnost a průjem

Orsej se používá nanejvýš jako malá přísada do jarní bylinné směsi, nikoli jako hlavní složka salátu.

Podběl lékařský – tradiční bylinka na kašel s omezeními

Žluté květy podbělu se objevují velmi brzy, ještě dříve než lístky. Bylinka se odjakživa využívá při kašli a zánětech dýchacích cest.

Novodobé výzkumy ale prokázaly přítomnost alkaloidů, které mohou při nadměrném užívání poškozovat játra a jsou podezřelé z karcinogenního působení. Z tohoto důvodu:

• nedoporučuje se samostatně připravovat a dlouhodobě pít nálevy ze svépomocně nasbírané byliny
• bezpečnější je sáhnout po přípravcích z lékárny, kde jsou dávky kontrolované
• i hotové směsi se užívají krátkodobě – zpravidla maximálně několik dní

Jak bezpečně sbírat divoké byliny v březnu

Pravidlo číslo jedna: jíte pouze to, co umíte stoprocentně rozpoznat – bez hádání a „zdá se mi".

Hodí se mít s sebou atlas rostlin nebo prověřenou aplikaci, ale nejlepší variantou pro začátečníky je procházka s někým zkušeným. Pokud sbíráte samostatně, držte se několika jednoduchých zásad:

• Sbírejte daleko od rušných ulic, psích výběhů a polí intenzivně ošetřovaných chemií
• Nechte vždy větší část rostliny na místě – nevytrhávejte celé trsy, aby se bylinka mohla obnovit
• Nesebírejte druhy, které byste si třeba jen vzdáleně mohli splést s jedovatými, pokud si nejste identifikací naprosto jisti
• Každou rostlinu doma důkladně propláchněte pod tekoucí vodou

Nápady na rychlé využití březnových bylin

Zelený posyp na chléb a polévky

Nejjednodušší způsob je najemno nasekat směs druhů jako ptačinec, mladá pampeliška, sedmikráska a trocha šťovíku a pak:

• posypat chléb s tvarohem nebo hummusem
• přidat na talíř s horkou krémovou polévkou těsně před podáváním
• vmíchat do vajec naměkko nebo do míchaných vajec

Nepotřebujete žádné složité recepty – důležité je, aby byliny byly čerstvé a dobře omyté.

Jednoduchý jarní salát z divokých rostlin

Mladé lístky pampelišky, ptačinec, trocha šťovíku a hrst nasekaných sedmikrásek stačí k vytvoření pořádné porce salátu. K tomu kapka olivového oleje, špetka soli, pepře, případně pár kapek citronové šťávy nebo jablečného octa – a je hotovo.

Pokud se vám chuť zdá příliš intenzivní, část divokých lístků můžete promíchat s klasickým máslovým nebo ledovým salátem.

Divoké byliny v březnu – šance na restart po zimě

První týdny jara jsou skvělou příležitostí, jak se alespoň trochu odpoutat od obchodní zeleně a zařadit do jídelníčku divoké rostliny. Dodávají chlorofyl, vitaminy a minerály, kterých po zimě obvykle chybí, a zároveň učí všímavosti k tomu, co roste přímo pod nohama.

Vyplatí se začínat malými porcemi, sledovat reakci organismu a postupně rozšiřovat seznam známých druhů. Časem se procházka parkem promění v něco jako lov chutí a březnová zahrada – v bezplatný herbář, ze kterého čerpá celá rodina.