Za tři roky nás čeká setkání, jaké astronomové ještě nezažili
Planeta Země se za necelé tři roky octne tváří v tvář asteroidě Apophis – a to v nebývale těsné vzdálenosti. Vesmírné agentury jsou rozhodnuty tuto příležitost maximálně využít.
Evropa ve spolupráci s Japonskem připravuje misi nazvanou Ramses. Sonda má k Apophisu dorazit těsně před jeho historickým průletem kolem Země v roce 2029. Vědci doufají, že získají klíčové poznatky o hrozbách, které velké asteroidy představují, a zdokonalí strategie ochrany naší planety.
Asteroid, který proletí níže než část satelitů
Dne 13. dubna 2029 mine Apophis Zemi ve vzdálenosti přibližně 31 600 kilometrů. To je blíže, než obíhá celá řada telekomunikačních a meteorologických satelitů. Pro astronomy jde o situaci, kterou dosud neměli šanci zkoumat s takovou přesností.
Apophis byl objeven v roce 2004 a okamžitě vzbudil značné znepokojení. Prvotní výpočty naznačovaly nenulovou pravděpodobnost dopadu na Zemi v příštích desetiletích. Postupem času byly modely zpřesněny a riziko kolize je dnes považováno za zanedbatelné – přesto asteroid stále figuruje na seznamu takzvaných potenciálně nebezpečných těles.
Apophis prolétne tak blízko, že bude v mnoha částech Evropy a Afriky viditelný pouhým okem jako pomalu se pohybující jasná hvězda na noční obloze.
Kolos velikosti Eiffelovy věže a jeho ničivá síla
Co vědce nejvíce fascinuje, jsou rozměry a hmotnost Apophisu. Průměr asteroidu se odhaduje na přibližně 330 metrů – zhruba tolik, kolik měří Eiffelova věž do výšky. Jeho hmotnost může dosahovat 40 až 50 milionů tun.
K tomu je třeba připočítat rychlost pohybu. Apophis letí přibližně 12 kilometrů za sekundu. Kdyby těleso s takovými parametry skutečně dopadlo na Zemi, lokální následky by byly katastrofální.
Simulace ukazují, že by mohl vzniknout kráter osmkrát až desetkrát větší, než je průměr samotného asteroidu. V praxi to znamená prohlubni v terénu o hloubce dvou až tří kilometrů, doprovázené mohutnou tlakovou vlnou a rozsáhlými požáry na velkém území. Při dopadu do oceánu by reálně hrozilo tsunami ohrožující rozsáhlé úseky pobřeží.
Asteroid této velikosti sice nezničí celou planetu, ale mohl by způsobit regionální katastrofu v měřítku, jaké lidstvo v novověku ještě nezažilo.
Ramses – evropský štít pro ochranu Země
Mise Ramses je součástí programu Kosmická bezpečnost Evropské kosmické agentury, spuštěného v roce 2019. Jeho smyslem je systematické sledování a výzkum těles, která by mohla ohrozit Zemi, a také testování metod jejich případného odklonění.
Spolupráce s japonskou agenturou JAXA umožní spojit zkušenosti obou stran. Japonsko má za sebou úspěšné mise sond Hayabusa, které odebraly vzorky z povrchu asteroidů. Evropa nasbírala cenné zkušenosti při misích, jako byla Rosetta, jež zkoumala kometu 67P.
Jak bude průlet k Apophisu probíhat
Start sondy Ramses je naplánován na období mezi 20. dubnem a 15. květnem 2028. Raketa odstartuje z japonského kosmodromu na ostrově Tanegashima, jednoho z nejvýznamnějších startovacích středisek v Asii.
Po opuštění Země stráví sonda přibližně deset měsíců na meziplantární cestě. Poté se dostane na dráhu v blízkosti Apophisu a začne asteroid doprovázet na jeho trase do vnitřních oblastí sluneční soustavy.
| Fáze | Přibližné datum | Co se děje |
|---|---|---|
| Start sondy Ramses | 20. 4. – 15. 5. 2028 | Odlet z kosmodromu Tanegashima v Japonsku |
| Meziplantární let | 10 měsíců | Ramses dohání Apophis na jeho orbitě |
| Fáze těsného doprovodu | přibližně začátek roku 2029 | Sonda vstupuje na dráhu poblíž asteroidu |
| Společný průlet kolem Země | 13. 4. 2029 | Ramses sleduje Apophis během rekordně těsného přiblížení |
Co přesně sonda Ramses prozkoumá
Vědci chtějí především lépe poznat vnitřní stavbu a chemické složení Apophisu. To jsou zásadní data pro jakékoli plány na odklonění podobných těles z kolizního kurzu – pokud by taková potřeba kdy nastala.
- Mapování tvaru a rotace asteroidu ve vysokém rozlišení
- Měření složení povrchu a případné přítomnosti hospodářsky hodnotných kovů
- Analýza struktury – zda jde o kompaktní těleso, nebo o „haldu sutě" z volně spojených hornin
- Sledování změn v dráze a rotaci vlivem zemské gravitace
- Zaznamenávání případných sesuvů, trhlin a vyvrhování hmoty při přiblížení k naší planetě
Pozorovací fáze v blízkosti Apophisu má trvat přibližně šest měsíců. Sonda bude postupně měnit svou vzdálenost od asteroidu, aby mohla provádět různé typy měření – od celkových snímků až po detailní radarové a spektroskopické skeny.
Nejnapínavějším okamžikem celé mise bude chvíle, kdy Apophis dosáhne nejmenší vzdálenosti od Země a Ramses v přímém přenosu zaregistruje, jak naše gravitace přetváří tento kosmický balvan.
Proč má tento průlet tak velký vědecký význam
Z vědeckého hlediska je Apophis něco jako přirozená laboratoř. Asteroid mine velké těleso – Zemi – velmi těsně, aniž by s ním kolidoval. To dává jedinečnou příležitost sledovat, jak silné gravitační působení mění dráhu, tvar i strukturu takového objektu.
Data z mise Ramses poslouží nejen teoretikům. Kosmické agentury po celém světě rozvíjejí koncepty kinetických misí podobných americkému testu DART, který záměrně narazil do malého asteroidu, aby změřil změnu jeho trajektorie. Účinnost takového zásahu přitom silně závisí na vnitřní stavbě cíle. Kompaktní těleso reaguje zcela jinak než volný konglomerát hornin a prachu.
Ukáže-li se Apophis jako „hromada kamení" držená pohromadě pouze slabou gravitací, vyžadovalo by odklonění takového objektu zcela jinou taktiku než v případě pevné skalní masy. Ramses má dát odpověď na otázku, s čím přesně máme v tomto konkrétním případě co do činění.
Planetární obrana přestává být sci-fi
Ještě před pár desetiletími se o ochraně Země před asteroidy hovořilo především v souvislosti s katastrofickými filmy. Dnes je to plnohodnotný obor kosmického inženýrství s vlastními programy, rozpočty a harmonogramy.
Ramses zapadá do širší mozaiky iniciativ – sítí teleskopů prohledávajících oblohu i misí testujících techniky změny trajektorie malých těles. Každý z těchto článků přináší kousek poznání, který může jednoho dne rozhodnout o bezpečnosti celých regionů naší planety.
Stojí za to připomenout, že hrozba se netýká jen objektů velikosti Apophisu. Výrazně menší asteroidy o průměru několika desítek metrů dokáží uvolnit energii srovnatelnou s velkou jadernou zbraní. Taková události jsou sice vzácná, ale v geologickém měřítku nikterak výjimečná.
Pro běžného člověka může mise Ramses znít jako vzdálený vědecký projekt. Ve skutečnosti je to druh pojistky, kterou si civilizace vystavuje sama sobě. Čím dříve porozumíme dynamice těles, jako je Apophis, tím více času získáme na reakci – pokud někdy objevíme něco většího mířícího přímo k nám.
