Deprese a geny: co přesně nový výzkum odhaluje
Vědci shromáždili genetická data od více než pěti milionů lidí a odhalili stovky úseků DNA, které zvyšují náchylnost k depresi. Jde o jeden z nejrozsáhlejších psychiatrických výzkumů v celé historii genetiky.
Mezinárodní tým výzkumníků identifikoval 293 genetických variant, které sice každá samostatně působí nenápadně, ale dohromady prokazatelně zvyšují riziko depresivních epizod. Tento objev by mohl v budoucnu umožnit přizpůsobit léčbu přímo konkrétnímu pacientovi.
O čem výzkum skutečně vypovídá
Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopisu Cell se zaměřuje na takzvanou velkou depresi (major depressive disorder – MDD), tedy nejtěžší a opakující se formu poruch nálady. Vědci analyzovali genetický materiál 5 milionů lidí z 29 zemí světa.
| Skupina účastníků | Počet osob |
|---|---|
| S diagnostikovanou depresí | 688 808 |
| Bez diagnostikované deprese | 4,3 milionu |
| Počet zapojených zemí | 29 |
Právě tak obrovský počet účastníků umožnil zachytit 293 dosud neznámých genetických variant spojených s depresí. Každá z nich má sama o sobě minimální vliv, ale ve vzájemné kombinaci vytvářejí zřetelný rizikový profil.
Silná predispozice k depresi nevychází z jediného „osudového genu", nýbrž ze stovek drobných změn v DNA, které se sčítají podobně jako body na hodnotící škále.
Největší a etnicky nejrozmanitější výzkum deprese vůbec
Průlomem není jen samotný rozsah studie, ale také její etnická rozmanitost. Předchozí genetické analýzy v oblasti psychiatrie se zaměřovaly převážně na osoby evropského původu. Tento výzkum je výjimečný tím, že zahrnuje účastníky z celkem 29 různých zemí napříč světem.
Celý objev posouvá debatu o duševním zdraví jinam. Místo zjednodušeného pohledu „depresi buď máš, nebo nemáš" se otevírá pohled na postupné a odstupňované riziko, které závisí jak na genetické výbavě jedince, tak na vlivech prostředí.
