Našli jste psa bez čipu? Tuto chybu nedělejte, nebo zaplatíte

K čemu slouží mikročip a proč to není zbytečnost

Mikročip je drobný implantát zaváděný pod kůži psa, zpravidla v oblasti krku. Nevysílá žádný GPS signál, ale nese jedinečné číslo, které veterinář přečte speciální čtečkou. Toto číslo je v registru zvířat přiřazeno konkrétnímu majiteli.

Mikročip je pro psa totéž, co občanský průkaz pro člověka. Bez něj v systému prakticky neexistuje.

Tam, kde povinné označování psů platí ze zákona, plní čip hned několik zásadních funkcí:

• propojuje konkrétní zvíře s konkrétní osobou, která za něj nese odpovědnost
• umožňuje rychle dohledat majitele, když se pes ztratí nebo uteče
• ztěžuje opouštění psů a jejich neoficiální prodej
• usnadňuje určit, kdo odpovídá za způsobené škody, pokousání nebo nehodu

Absence čipu může majiteli přinést pokutu, ale má i právní rozměr. Bez záznamu v registru se jen těžko prokazuje vlastnictví v případě sporu. Proto každé „dávání do dobrých rukou" neoznačeného psa snadno přerůstá v problém.

Našli jste psa bez čipu: první minuty určují bezpečnost

Na prvním místě stojí bezpečnost – psa i lidí v okolí. Ne každý nalezenec je přátelský, i kdyby tak vypadal.

Jak přistoupit k neznámému psovi

• zachovejte klid, nepřibíhejte k psovi s křikem ani prudkými pohyby
• sledujte ho z povzdálí: kulhá, je vyhublý, má rány, chová se agresivně?
• pokud se zdá klidný, dřepněte bokem, nevhánějte mu pohled přímo do očí a nechte ho, aby přišel sám
• pokud máte vodítko, vytvořte z něj improvizovanou smyčku pro zajištění zvířete

Vypadá-li zvíře vyděšeně, je zraněné nebo reaguje agresí, raději nejednáte sami. V takovém případě ihned volejte městskou policii, státní policii nebo místní služby pro odchyt zvířat.

Co můžete udělat přímo na místě

Je-li pes klidný a nechá se přiblížit, můžete:

• nabídnout mu vodu, případně malou porci granulí, pokud je zjevně vyhladovělý
• odvést ho na klidnější místo, stranou od silničního provozu
• zkontrolovat, zda má adresář, telefonní číslo na obojku nebo přiloženou cedulku

Dalším krokem je zjistit, zda má pes čip. Tady nastupuje veterinář nebo obecní služby.

Ověření mikročipu: bez toho se nepohnete dál

Se psem je nejlepší co nejdříve zamířit do nejbližší veterinární ordinace nebo kontaktovat městské služby. Většina klinik má čtečku čipů a rychle zjistí, zda je zvíře označeno.

Má-li pes čip, nemůžete ho jednoduše nechat u sebe jen proto, že jste se k sobě přilnuli. Podle zákona je to cizí majetek.

V praxi existují tři možné scénáře:

Když čip chybí, mnoho lidí instinktivně uvažuje: „Výborně, hned si ho zaregistruji na sebe." A právě v tom spočívá nejčastější chyba.

Nikdy neobcházejte úřední postup: co hrozí za „svépomoc"

Zákon předpokládá, že pes bez čipu může mít majitele, který ho ztratil, nesplnil formality nebo zanedbával povinnosti. Proto není dovoleno jednat po svém.

Kroky, které je nutné dodržet

• nahlaste nález psa obecnímu úřadu, městské policii nebo útulku spolupracujícímu se samosprávou
• uveďte, že máte psa u sebe (pokud mu dokážete zajistit dočasnou péči), nebo vyčkejte na příjezd služeb
• pokud zvíře putuje do útulku nebo záchytného zařízení, prochází tzv. správní karanténou – zpravidla v délce několika desítek dní
• po tuto dobu se může přihlásit případný majitel a prokázat, že pes mu patří

Během karantény je pes vyšetřen, očkován a dostane čip na náklady obce, případně majitele, pokud se ten najde. Teprve po uplynutí zákonné lhůty může být prohlášen za toulavého a zařazen do adopce.

Co rozhodně dělat nesmíte

• ponechat si psa s čipem a nenahlásit jeho nález – to se v praxi rovná přivlastnění cizí věci
• žádat veterináře o zavedení nového čipu na vaše údaje u psa, jehož nález jste úředně neohlásili
• jakkoliv manipulovat se stávajícím čipem (odstraňování, posouvání, zakrývání) – může být posouzeno jako trestný čin

Největší chyba? Snaha „pomoci" navzdory stanoveným postupům. Dobrý úmysl vás nechrání před pokutou ani trestní odpovědností.

Vyskytly se případy, kdy soudy uznaly dobrou víru osoby, která po mnoho měsíců pečovala o neoznačeného psa, aniž se kdokoli přihlásil. To jsou ale výjimky, ne pravidlo. Nejbezpečnější je od začátku postupovat podle oficiální cesty.

Chcete si psa nechat natrvalo? Adopce místo domluvy „od oka"

Mezi nálezcem a psem velmi rychle vznikne pouto. Je naprosto přirozené, že se objeví myšlenka: „Co kdyby zůstal?" Na to existuje legální cesta.

Jak probíhá legální adopce nalezeného psa

Jakmile pes přejde do péče obce nebo útulku:

• pobývá tam stanovenou dobu, aby dosavadní majitel měl možnost se přihlásit
• absolvuje základní vyšetření, očkování a zpravidla i kastraci
• je mu zaveden mikročip se zápisem do registru

Pokud se nikdo nepřihlásí, pes je zařazen do adopce. Postup obvykle zahrnuje:

• vyplnění předadopčního dotazníku
• pohovor s pracovníkem útulku nebo dobrovolníkem
• v některých zařízeních také návštěvu v budoucím domově

Nálezce má nezřídka přednost. Vyplatí se proto už při nahlášení nálezu jasně říct, že máte zájem o adopci, pokud se majitel nenajde.

Co je to dočasná péče a kdy se využívá

V části obcí funguje model, kdy pes formálně stále patří samosprávě nebo neznámému majiteli, ale žije v tzv. dočasné péči. Nálezce si ho vezme domů, podepíše příslušnou smlouvu a zaváže se psa vydat, pokud se oprávněný majitel v zákonné lhůtě přihlásí.

Nevydá-li se nikdo, lze smlouvu převést na adopční. Toto řešení je pro psa ideální – místo přeplněného útulku se rovnou ocitne v normálním domácím prostředí.

Předání vlastního psa bez čipu: i zde platí pravidla

Někdy nastane opačná situace: majitel se vás snaží přesvědčit, abyste přijali jeho psa. Pokud zvíře nemá čip, takový „dárek" se může proměnit v problém.

• majitel by měl psa nejprve označit mikročipem na své jméno
• teprve poté, za přítomnosti úředníka nebo veterináře, lze nahlásit změnu chovatele
• pokus zaregistrovat dospělého psa „jako nového" může odhalit, že dosavadní majitel léta porušoval povinnost označování – za to hrozí pokuta

Neberte psa bez čipu „na slovo" od souseda nebo známého. Trvejte na tom, aby byly veškeré formality splněny od začátku do konce.

Jak se o psa skutečně postarat: čip je jen začátek

Mikročip výrazně zvyšuje šanci, že se ztracený pes vrátí domů, ale samotné číslo v databázi nestačí. Chybou mnoha chovatelů je, že neaktualizují své kontaktní údaje.

• ověřte, zda je pes zapsán ve správném registru a pod jakým číslem
• při stěhování nebo změně telefonního čísla okamžitě nahlaste nový kontakt
• noste na obojku adresář s telefonním číslem – je to nejrychlejší cesta ke spojení
• pracujte se psem na přivolání a postupně ho seznamujte s novými prostředími, aby v panice neutíkal

Pokud narazíte na psa, který se pohybuje po sídlišti celé týdny a nikdo ho nehledá, frustrace je pochopitelná. Přesto se vyplatí dodržovat postupy. Řádně zdokumentované hlášení, kontakt s útulkem a veterinářem vás chrání pro případ, že by se po dlouhé době náhle objevil někdo s nároky na zvíře.

Celá cesta – od nálezu psa bez čipu až po jeho legální adopci – si vyžádá trochu času, telefonátů a trpělivosti. Na oplátku získáte jistotu, že jednáte v souladu se zákonem, a pes má skutečnou šanci na bezpečný život po vašem boku. Bez rizika, že ho jednou někdo „odvede zpátky". To je nejlepší, co můžete udělat pro sebe i pro zatoulané zvíře, které dostalo druhou šanci.