Asijští sršni řádí v úlech. Tento chytrý trik přeruší jejich útok

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Asijský sršeň – tichý zabiják včel

Asijští sršni pustoší včelnice po celé Evropě a včelaři jsou vůči nim často bezmocní. Jeden z nich se však rozhodl sáhnout po technologii a změnit pravidla hry.

Místo dalších plastových pastí, jedů a chemikálií sahá po vybavení, které by člověk spíš spojil s armádou nebo lovci: vysílačky, směrová anténa a termovizní dalekohled. Jeho cílem není jediný hmyz – chce zasáhnout srdce celé invaze, první skrytý sršní úl ukrytý hluboko v křoví.

Proč je asijský sršeň tak nebezpečný

Asijský sršeň je invazivní druh, který se do Evropy dostal na počátku 21. století. Rychle se zabydlel ve Francii a postupně pronikl do dalších zemí. Pro lidi obvykle nepředstavuje větší hrozbu než domácí vosy, ale pro medonosné včely je to smrtelný protivník.

Dělnice těchto sršňů používají jednoduchou, ale děsivě účinnou taktiku. Nehybně visí ve vzduchu před výletovým otvorem úlu a čekají. Jakmile se včela pokusí vyletět nebo se vrátit s nektarem, dravec ji bleskově chytí, oddělí hlavu a zadeček a do hnízda odnese jen hrudník bohatý na bílkoviny.

Čím déle takovéto obléhání trvá, tím méně včel se odváží hnout z úlu. Přestávají sbírat nektar a pyl, bez nichž nemohou přežít zimu. Rodina chřadne a bez zásob jednoduše nepřečká do jara. V oblastech silně zasažených asijským sršněm mohou celé včelnice zmizet během jediné sezóny.

Asijský sršeň nemusí do úlu vůbec vstoupit. Stačí, že hlídkuje před výletovým otvorem, a během několika týdnů dokáže celou včelí rodinu přivést na pokraj zhroucení.

Vysílačka, anténa, termovize – včelař přechází do protiútoku

Ve francouzském departementu Haut-Rhin se jeden včelař rozhodl přestat se jen bránit a začal aktivně hledat hnízda útočníků. Protože se sršni stále vracejí, někde musí mít své základní „mateřské město". Jeho nápad je překvapivě jednoduchý: proměnit jednoho sršně v živý rádiový vysílač.

Nejprve hmyz chytí u úlu a na krátkou chvíli uspí plynem. V tomto krátkém okně připevní na jeho zadeček miniaturní vysílací destičku – tak lehkou, aby mu nebránila v letu. Sršeň se probere a okamžitě odlétá zpět do svého hnízda.

Včelař stojí opodál s telefonem a směrovou anténou typu „rake", která připomíná televizní anténu na střeše. Souprava zachytává signál z vysílačky přilepené na hmyzu. Otáčením antény může krok za krokem zužovat směr letu.

Metoda připomíná miniaturní sledování GPS, jen v low-tech verzi: anténa, zvukový signál a jediný úkol – dovést ke hnízdu.

Na konci trasy nastupuje další část soupravy – termovizní dalekohled. Sršni stavějí první hnízda často vysoko, v hustém křoví nebo na budovách, kde je pouhým okem téměř nemožné je odhalit. Termální kamera zachytí shluky tepla, které generují stovky hmyzů mačkajících se na jednom místě. Díky tomu může včelař hnízdo přesně lokalizovat i za tmy nebo v husté zeleni.

Proč má první sršní hnízdo tak zásadní význam

Celá operace nekončí pouhým nalezením hnízda. Klíčové je zneškodnit tzv. primární hnízdo. Právě tam začíná sezónu osamělá královna, která přezimovala v klidu. Zakládá malou kolonii, staví první plástve a vychovává první dělnice. Teprve z této základny vzejdou další královny a s nimi mnohem větší, sekundární stavby.

Pokud se takové hnízdo zničí na jaře nebo na začátku léta, přeruší se celá budoucí generace. Nevzniknou obrovská sekundární hnízda, v nichž ke konci sezóny může žít i několik desítek tisíc jedinců. To snižuje počet dravců u včelnic a zmírňuje tlak na divoké opylovače – čmeláky, divoké včely i motýly.

Likvidace jednoho malého hnízda v květnu může zabránit vzniku desítek tisíc sršňů v srpnu.

Jak funguje tento „útok v hnízdě"

  • vybraný sršeň dostane miniaturní vysílačku a vrátí se do hnízda,
  • včelař se směrovou anténou provádí „hon na signál",
  • termální kamera pomáhá odhalit hnízdo v korunách stromů nebo na budovách,
  • tým odstraní hnízdo pomocí odpovídajících prostředků a ochranných opatření,
  • včelnice v okolí okamžitě zaznamenají pokles počtu útoků.

Pro profesionální včelaře hraje roli také čas. Pokud se hnízdo odstraní ještě před tím, než se vyprodukují nové královny, účinek zasahuje daleko větší oblast než jen několik set metrů kolem včelnice. Méně královen znamená méně nových kolonií v příští sezóně.

Technologie ve včelnici – výhody i omezení

Využití antén, vysílaček a termovizních dalekohledů vyžaduje peníze i odborné znalosti. Toto řešení není pro každou malou amatérskou včelnici, ale ukazuje směr, kterým se část odvětví vydává. Místo pouhé obrany u úlů roste důraz na aktivní vyhledávání a ničení ohnisek invaze.

Výhoda Co přináší včelařům a přírodě
Přesnost zásahu Odstraňují se konkrétní hnízda, nikoli veškerý hmyz v okolí, takže je nižší riziko pro prospěšné druhy.
Méně jedů Není třeba masově rozmísťovat chemické pasti, což omezuje znečišťování okolí.
Dlouhodobý efekt Zastavení nových kolonií snižuje tlak na včely v dalších letech.
Záchrana včelnic Silnější včelí rodiny, vyšší výnosy medu, méně zimních ztrát.

Existují ovšem i výzvy. Sledovací technika a termovize nejsou levné, vyžadují zaškolení a dodržování bezpečnostních pravidel při likvidaci hnízd. Ne každé hnízdo se podaří najít, zvláště v obtížném terénu. Přesto roste počet včelařů, kteří spojují síly s obecními úřady nebo hasiči a společně financují takovéto akce.

Co z toho plyne pro běžného člověka?

Pro průměrného člověka žijícího ve městě nebo na venkově je asijský sršeň prostě „další velká vosa". Málokdo vidí drama, které se odehrává u výletových otvorů úlů. Přitom každá pomoc při lokalizaci podezřelých hnízd může mít reálný dopad na přežití včel v regionu.

Pokud se v zahradě, na půdě nebo v parku objeví velká skupina hnědo-černých sršňů, je lepší to nahlásit obecnímu úřadu nebo místnímu včelařskému spolku, než se pokoušet hnízdo odstranit svépomocí. Odborníci mají stále častěji k dispozici přesnější metody než běžný postřik.

Rostoucí tlak asijského sršně se stává jedním z mnoha stresových faktorů pro včely – vedle chemizace zemědělství, nemocí a ztráty stanovišť. Všude tam, kde technologie pomůže odstranit alespoň jednu z těchto zátěží, roste šance, že včelnice i divoké opylovače přečkají další náročné sezóny. Pro včely může taková „špionážní mise" proti dravcům znamenat rozdíl mezi klidným zimováním a úplným zánikem rodiny.

Přejít nahoru