Co se děje v Pacifiku: studená fáze ustupuje oteplování
Nejnovější analýzy oceánografů a meteorologů odhalují dramatickou proměnu v tropickém Pacifiku. Studená fáze ENSO slábne rychleji, než kdokoli předpokládal, a stoupající teploty vody připravují půdu pro návrat El Niño už v roce 2026. Pro řadu oblastí světa to může znamenat jiné srážky, jiná sucha a další vlnu rekordních veder.
Přibližně dva roky vládla tropickému Pacifiku studená fáze ENSO, která fungovala jako jemná brzda globálních teplot. Teď tato brzda prakticky mizí. Data z konce roku 2025 a začátku roku 2026 ukazují rychlé oteplování vod v rovníkové části oceánu.
Meteorologická organizace při OSN zaznamenala, že v prosinci 2025 byla povrchová teplota Pacifiku v rovníkovém pásmu stále přibližně o 0,8 °C nižší než průměr. Už o měsíc později se tento rozdíl snížil na přibližně 0,3 °C. Tak rychlý posun směrem k neutrálním teplotám je jasným signálem, že studená fáze slábne výrazně dříve, než se původně počítalo.
Předpovědi naznačují přibližně 60–70% pravděpodobnost neutrálního stavu ENSO na jaře 2026, což bývá typickou předehrou k pozdějšímu přechodu do El Niño.
Za touto změnou stojí především oslabující pasáty – stálé větry vanoucí od východu na západ v oblasti rovníku. Když jsou silné, udržují chladnější vody u povrchu východní části Pacifiku. Jakmile slábnou, prosazují se teplejší vodní masy z hlubších vrstev, které postupně zabírají stále větší plochu oceánu.
Horká voda pod povrchem tlačí systém k El Niño
Jedním z klíčových signálů blížícího se El Niño jsou změny teploty pod povrchem oceánu. Od ledna 2026 zaznamenávají měřicí přístroje výrazně teplejší vodní masy pohybující se na východ, směrem k Jižní Americe.
Tyto takzvané podvodní zásobníky tepla se postupně vynořují k povrchu. Jakmile dosáhnou střední a východní části tropického Pacifiku, mohou spustit klasický mechanismus El Niño – teplejší voda než obvykle na obrovské ploše oceánu pak silně ovlivňuje atmosférickou cirkulaci.
Mezinárodní klimatická výzkumná centra, včetně specializovaných univerzitních institutů, registrují rostoucí pravděpodobnost, že plný obrat k El Niño nastane ve druhé polovině roku 2026.
Dvě třetiny šancí na El Niño před koncem roku 2026
Současné numerické předpovědi jsou poměrně jednotné. Centra zabývající se predikcí ENSO odhadují, že od července do září 2026 přesáhne pravděpodobnost vzniku El Niño 60 %. Pro období srpen–říjen pak stoupá na téměř 70 %.
Meteorologové upozorňují, že jaro je tradičně „obtížnou" sezónou pro předpovědi ENSO. Mezi březnem a červnem se systém oceán–atmosféra chová mimořádně nestabilně, což snižuje přesnost modelů. I přes tuto chybovou bariéru směřuje většina dostupných simulací jedním směrem – k oteplující se fázi.
Vědci očekávají, že nadcházející El Niño bude spíše slabé nebo středně silné. Scénář extrémně silné epizody srovnatelné s rekordními roky považují za nepravděpodobný.
Co zůstává otevřenou otázkou, je intenzita jevu. Na ní závisí rozsah dopadů na srážky, vedra a bouře v různých částech světa.
Jak El Niño mění počasí na celém světě
El Niño rozhodně není „lokální" jev nad jedním oceánem. Rozsáhlá plocha teplejší vody nad rovníkovým Pacifikem funguje jako gigantické topidlo, které přestavuje globální atmosférickou cirkulaci. Dopady pociťují téměř všechny kontinenty.
Více deště v jedněch regionech, nedostatek vody v jiných
- Jižní Amerika (západní pobřeží) – zpravidla výraznější srážky, častější přívalové povodně a sesuvy půdy.
- Jihovýchodní Asie a Austrálie – sklon k suchu, vyšší riziko lesních a stepních požárů.
- Východní Afrika – v řadě epizod El Niño docházelo k zesílení srážek, což mění plány hospodaření i infrastrukturu.
- Tropický Atlantik – oslabení sezóny hurikánů, protože v několikakilometrové výšce se objevuje silnější vertikální vítr, který „roztrhává" vznikající cyklóny.
- Východní Pacifik – vyšší aktivita hurikánů a tropických bouří u pobřeží Ameriky.
Zemědělci v Peru nebo Ekvádoru obvykle v takové období počítají s lepšími úrodami díky zvýšeným srážkám. Ve stejnou dobu se indonéští pěstitelé i obyvatelé Filipín častěji potýkají s nedostatkem deště, prázdnícími nádržemi a problémy se zásobováním pitnou vodou.
Sezóna hurikánů 2026 pod drobnohledem
Nadcházející obrat k El Niño zajímá i meteorology sledující atlantické hurikány. Historie ukazuje, že během epizod této fáze ENSO se větry ve vyšších vrstvách atmosféry nad Atlantikem zesilují a narušují strukturu vznikajících tropických bouří.
Výsledkem bývá klidnější hurikánová sezóna v Atlantiku: méně bouří dosahuje kategorie silných hurikánů a celkový počet pojmenovaných cyklónů klesá. Pro Spojené státy a část Karibiku to může znamenat určitou úlevu po letech zvýšené aktivity. Naopak na východním Pacifiku roste riziko prudkých jevů, kde teplé vody podporují rozvoj bouří.
Rekordní teplo navzdory studené fázi. Co to znamená do budoucna?
Nejznepokojivější téma se týká propojení přirozených cyklů ENSO s dlouhodobým globálním oteplováním. Leden 2025 se zapsal do historie měření jako nejteplejší leden v instrumentálních záznamech, přestože nad Pacifikem stále panovala chladnější fáze.
Teoreticky by studená fáze měla snižovat průměrnou teplotu planety přibližně o 0,1–0,2 °C. V praxi byl tento efekt příliš slabý na to, aby zlomil rekordy. To znamená, že globální klima je už tak prohřáté skleníkovými plyny, že ani periodická „chladná epizoda" trend neobrátí – pouze ho nepatrně přidusí.
| Fáze ENSO | Typický vliv na průměrnou globální teplotu | Pozorovaný trend posledních let |
|---|---|---|
| Studená fáze | pokles přibližně o 0,1–0,2 °C | rekordně teplé měsíce i přes ochlazení |
| Neutrální stav | žádný výrazný efekt nahoru ani dolů | teploty i tak nad průměrem 20. století |
| El Niño | nárůst přibližně o 0,1–0,2 °C | roky s El Niño často překonávají historické rekordy |
V takové situaci přidává návrat El Niño v roce 2026 další kamínek do mozaiky. Jev statisticky zvedá globální teplotu o další desetiny stupně. V kombinaci s přetrvávajícím základním oteplováním vědci očekávají, že rok 2026 může vyrovnat nejteplejší roky v historii měření, nebo je dokonce překonat.
Oceán jako zásobník tepla má své meze
Většina přebytečné tepelné energie produkované skleníkovými plyny se ukládá v oceánech. Ty zatím brzdí ještě rychlejší nárůst teplot u povrchu pevnin. Funguje to však jako dlouhodobé nabíjení obrovského akumulátoru.
Teplé vody v tropech živí stále intenzivnější jevy: silnější přívalové deště, ničivější cyklóny, delší vlny veder na pevninách přiléhajících k mořím. Čím více energie oceán nashromáždí, tím větší „zavazadlo" putuje do atmosféry při každé další epizodě El Niño.
Každý nový teplý cyklus nad Pacifikem startuje z vyšší základní teplotní úrovně než ty předchozí. Studené fáze stále hůře vyrovnávají trend oteplování.
Co to znamená pro Česko a Evropu?
Evropa, včetně Česka, leží daleko od tropického Pacifiku, takže vliv ENSO je zde nepřímější. Přesto bývá řadě intenzivních epizod El Niño doprovázena vyššími průměrnými teplotami i na našem kontinentu.
Pro Česko může návrat El Niño znamenat další velmi teplé léto, větší riziko dlouhotrvajících suchých period prokládaných prudkými bouřkami. Zároveň jsou stále obvyklejší mírné zimy, což má dopad na zemědělství, lesnictví i energetiku.
Samotná zpráva o možném návratu El Niño v roce 2026 už teď využívají analytici v energetických společnostech, správci vodohospodářské infrastruktury i záchranné složky odpovědné za zvládání přírodních katastrof. Několik měsíců předstihu jim dává šanci naplánovat zásoby, modernizovat infrastrukturu nebo přezkoumat mapy povodňových a požárních rizik.
Proč by běžný člověk měl sledovat předpovědi ENSO
Přestože názvy fází ENSO znějí technicky, v praxi se promítají do velmi konkrétních věcí: cen potravin, nákladů na energii a dostupnosti vody. Slabší úrody v Asii mohou zdražit rýži nebo sóju, povodně v Jižní Americe ovlivní trh s kávou a cukrem. Klidnější sezóna hurikánů v Atlantiku zase přispívá k bezpečnosti ropné a plynárenské infrastruktury.
V mnoha zemích se diskuse o nadcházejícím El Niño stává nejen tématem pro klimatology, ale také součástí hospodářského plánování. Pro obyvatele Česka je důležité alespoň obecné pochopení toho, že nárůst globálních teplot a přirozené cykly jako ENSO působí společně. Každá teplá epizoda nad Pacifikem zesiluje tendence, které už pozorujeme: delší vlny veder, noční teploty bez ochlazení, extrémní přívalové deště střídající se se suchy.
Sledování informací o stavu ENSO tedy není jen kuriozitou pro nadšence meteorologie. Je to praktický nástroj, který pomáhá odhadnout, jakým směrem se může ubírat počasí a klima v nadcházejících měsících – a to i z pohledu našeho regionu a každodenních rozhodnutí, od investic až po spotřebu vody či energie.
