Většina z nás sype zrní do krmítka až „do jara"
Přitom existuje jednoduchý signál, že je čas zbrzdit. Nejde o konkrétní datum v kalendáři, ale o změnu počasí. V určitém okamžiku přikrmování přestává ptákům skutečně pomáhat a začíná jim trochu překážet. Stojí za to vědět, kdy tento moment nastává a jak ptáky plynule převést ze zimní jídelny zpět k přirozenému jídelníčku.
Kdy začít omezovat přikrmování ptáků
Odborníci na zahradní ptáky zdůrazňují jedno: nejdůležitější není den v roce, ale teplota. První signál ke změně přichází tehdy, když rtuť teploměru po několik dní po sobě ukazuje více než 5 °C.
Teplota trvale přesahující 5 °C po dobu několika dní je jasným znamením, že lze postupně omezovat zimní „bufet" pro ptáky.
Při takovém oteplení se zahrada začíná probouzet. V půdě se aktivují žížaly, larvy a další drobné organismy. Objevuje se stále více hmyzu, a s ním i přirozená loviště. Pro ptáky to znamená jediné: mohou si opět samostatně hledat potravu bohatou na bílkoviny.
Zimní směsi plné tuku a semen jsou skvělé při mrazu, kdy vše zamrzá. Jakmile se oteplí, stávají se méně potřebnými a postupně dokonce nevýhodnými — ptáci by totiž měli přejít na stravu bohatší na živočišnou bílkovinu, zvláště před hnízdní sezónou.
Proč se nevyplácí přikrmovat hojně až do léta
V zimě ptáci vydávají obrovské množství energie na udržení tělesné teploty. Tukové koule a slunečnicová semena jim tehdy doslova zachraňují život. Když zimní období končí, situace se obrací — největší výzvou už není zahřátí těla, ale příprava na hnízdění.
Pokud je krmítko stále plné, ptáci ho rádi využijí. Je blízko, pohodlné a bez námahy. Pro nás je to hezký pohled, ale pro ně to znamená oslabení přirozených instinktů při hledání potravy. A právě intenzivní pátrání mezi keři, travou a kůrou stromů buduje kondici potřebnou pro sezónu sezení na vejcích a krmení mláďat.
Příliš dlouho přeplněné krmítko může způsobit, že si ptáci příliš zvyknou na snadnou jídelnu a méně ochotně využívají bohatství, které na ně čeká v zahradě.
Ptáci na jaře potřebují více bílkovin než čistého tuku. Loví housenky, brouky a larvy, kterými pak krmí mláďata. Pokud příliš dlouho spoléhají na zrní, jejich strava se stává jednostrannou a organismus se hůře připravuje na náročné hnízdní období.
Jak postupně omezovat krmení ptáků
Nejhorší věc, kterou lze udělat, je ze dne na den náhle přestat sypat zrní. Zejména tehdy, když je počasí vrtkavé a po několika teplejších dnech může stále přijít studená noc s přízemním mrazem. Přechod musí být plynulý.
Jednoduchý postup bez šoku pro ptáky
Změny lze zavést v několika krocích:
- snižte množství zrní na polovinu a udržujte to po několik dní;
- místo každodenního plnění krmítka ho doplňujte ob den, a poté ob dva dny;
- odstraňte tukové koule a bloky, jakmile se počasí stabilně oteplí;
- dbejte na to, aby v zahradě byla vždy miska s čistou vodou — zvláště při suchém a větrném počasí.
Takové tempo změn umožňuje ptákům klidně se „přeladit" na přirozené hledání potravy. Krmítko přestává být hlavním zdrojem jídla a stává se pouze nouzovou zálohou na chladnější ráno nebo noc.
Co ptáci v zahradě nacházejí, když krmítko pustne
Omezení sypání zrní neznamená, že okřídlené hosty necháváte napospas osudu. Spíše je povzbuzujete k přirozenějšímu způsobu života. Sýkorky, vrabci, kosi a červenky tehdy začínají intenzivně prozkoumávat keře, zákoutí kůry a listí pod stromy.
Pro mnoho druhů je zahrada plná „nedokonalostí" jako bezplatná spíž. Místa, která vypadají pro pečlivého zahradníka zanedbaně, jsou pro ptáky vysněnou základnou při hledání chutných soust.
Hrst spadaného listí, několik suchých stonků a zákoutí u živého plotu tvoří přirozenou zásobárnu potravy — mnohem cennější než dokonale vymetený trávník.
Proto stojí za to ponechat alespoň část zahrady v „divočejší" podobě. Nesbírejte obsesivně každý chomáč listí a nesekejte všechny suché výhonky na nulu. V mnohých z nich se skrývají larvy, hmyz a další drobní tvorové, kteří se stávají jarním menu pro ptáky.
Nejčastější chyby na konci zimního přikrmování
Závěr krmítkové sezóny je obdobím, kdy snadno uděláme několik typických chyb. Stojí za to je znát, abychom okřídleným hostům v dobré víře neublížili.
| Chyba | Proč škodí |
|---|---|
| Dlouhodobé podávání velmi tučných směsí při vyšších teplotách | Strava nestačí potřebám ptáků, kteří potřebují více bílkovin než tuku |
| Ponechávání starého, vlhkého zrní v krmítku | Vlhkost podporuje plísně a bakterie, což zvyšuje riziko nemocí |
| Dokonalý úklid zahrady na přelomu zimy a jara | Odstraňujete přirozené úkryty a zdroje potravy v podobě hmyzu a larev |
Teplé dny způsobují, že tuk rychleji žlukne a zrní plísní. Ptáci k nim rádi zamíří, ale pro jejich organismus je to stále horší směs. Lepší je nasypat méně, ale mít jistotu, že vše je čerstvé a suché.
Kdy a jak čistit krmítko
Okamžik, kdy snižujete množství potravy, je ideální příležitostí postarat se o hygienu krmítka. V zimě se jídlo přikládá s myšlenkou „jen rychle", a úklid jde stranou. Jakmile se oteplí, mikroorganismy mají snazší život — proto je dobré jednat s předstihem.
Jednoduché čištění krok za krokem
- odstraňte všechny zbytky zrní a drobků;
- plesnivé jídlo vyhoďte do koše, nerozprostírejte ho po záhonech;
- umyjte krmítko teplou vodou s přídavkem jemného čisticího prostředku;
- důkladně opláchněte a nechte zcela vyschnout;
- zkontrolujte půdu pod krmítkem a také ji očistěte od zbytků.
Tento krátký zákrok výrazně snižuje riziko přenosu nemocí mezi ptáky. Udržované krmítko se navíc bude hodit opět při prvních podzimních mrazech, kdy pravidelné přikrmování znovu začnete.
Pomáhejte chytře: méně zrní, více zahrady přátelské k ptákům
Zimní přikrmování je krásný zvyk a skutečná pomoc v mrazivých měsících. S příchodem teplejších dní se role člověka pomalu mění. Místo sypání dalších hrstí zrní je lepší přemýšlet o tom, jak vytvořit prostor, který bude ptáky živit sám po zbytek roku.
Skvěle funguje například kombinace hustých keřů, kousku živého plotu, staré jabloně, malého koutu s planě rostoucími bylinami a zdroje vody. Taková zahrada nabízí ptákům úkryt, potravu i místo k hnízdění. Krmítko se pak stává doplňkem, nikoli základem.
Stojí také za zmínku, že pozorování ptáků při „přirozeném lovení" přináší mnohem více radosti než sledování řady ptáků seřazených na jednom prkně. Místo pouhého sypání zrní stačí vzít dalekohled, sednout na lavičku a sledovat, jak zahrada pulzuje životem, když ji necháte trochu „zdivočet".
Pro ptáky je největším darem ne plné krmítko, ale zahrada, v jejímž listí se něco pohybuje, mezi větvemi bzučí hmyz a půda skrývá tisíce drobných tvorů připravených stát se jejich přirozeným pokrmem.
