Kolik peněz musíte mít naspořeno, abyste v roce 2026 odešli do důchodu klidně

Proč může být důchod výrazně nižší než poslední výplata

Základní pojem, od kterého má smysl začít, je takzvaná míra náhrady – tedy procento poslední mzdy, které důchod dokáže nahradit. U nových ročníků v mnoha evropských zemích tato hodnota stále častěji klesá někam kolem 60–65 % předchozích příjmů.

Průměrná čísla sice bývají příznivější, ale rozptyl je obrovský. V praxi to vypadá přibližně takto:

Spousta domácností si tak musí z vlastních zdrojů doplnit třetinu, nebo dokonce polovinu svého dřívějšího pracovního příjmu. K tomu přistupuje delší délka života – důchod trvající 25 až 30 let přestává být výjimkou a stává se novou realitou.

Část výdajů sice v důchodu skutečně klesá: hypotéka bývá splacena, děti dávno studium dokončily. Naopak rostou nároky v jiných oblastech – zdravotní péče, případná osobní asistence, úpravy bydlení, ale také plnění odložených snů, ať jde o cestování nebo nové koníčky.

Dokud si to nepřevedeme na konkrétní čísla, pocit finanční jistoty v důchodu zůstává pouhou iluzí. Klíčový je přechod od neurčitého strachu k přesné částce, kterou je třeba naspořit.

Nejdůležitější věc před odchodem do důchodu: spočítat si cílový kapitál

Honba za „nejlepším finančním produktem" vám nepomůže, pokud vůbec nevíte, jak velkou sumu potřebujete. Prvním krokem je výpočet cílového kapitálu, který doplní váš státní důchod a případné další příjmy.

Krok 1: odhadněte budoucí důchod

Začněte tím, že si zjistíte prognózu svých dávek. V České republice k tomu slouží informace z České správy sociálního zabezpečení a případně z firemních penzijních programů. Cílem je realisticky odhadnout, jaká měsíční částka vás po dosažení důchodového věku čeká.

Krok 2: stanovte si rozpočet „pohodlného" důchodu

Pak si sestavte budoucí rozpočet – ne v režimu přežití, ale v takové podobě, která vám umožní žít skutečně komfortně. Tento přehled by měl zahrnovat:

• náklady na bydlení (nájem nebo správní poplatky, energie, fond oprav, vytápění),
• výdaje na jídlo a drogerii,
• pojistné (zdravotní, majetkové, životní),
• zdravotní výdaje, léky, rehabilitaci,
• dopravu – pohonné hmoty, jízdenky, servis vozidla,
• daně a místní poplatky,
• případnou finanční pomoc blízkým,
• volný čas: dovolené, koníčky, kulturu, sport.

Právě rozdíl mezi tímto rozpočtem a prognózovaným důchodem odhalí skutečnou příjmovou mezeru, kterou musíte pokrýt z vlastních úspor.

Krok 3: spočítejte chybějící částku měsíc po měsíci

Představme si, že pohodlný měsíční rozpočet v důchodu činí 30 000 Kč, ale prognózovaný důchod dosahuje jen 22 500 Kč. Rozdíl je 7 500 Kč měsíčně. Přesně tuto částku budete muset každý měsíc doplácet z dříve naspořeného kapitálu.

Krok 4: převeďte měsíční mezeru na cílový kapitál

Tady přichází klíčový výpočet. Zjednodušený postup vypadá takto:

• zjistěte chybějící měsíční příjem,
• vynásobte ho dvanácti – dostanete roční mezeru,
• vynásobte roční mezeru počtem let v důchodu, které chcete finančně pokrýt.

5 000 Kč × 12 měsíců × 30 let = 1 800 000 Kč jako cílový doplňkový kapitál.

Jde o orientační výsledek bez zohlednění budoucích investičních výnosů ani inflace. V praxi část této sumy může „vydělat" samotné zhodnocení vložených peněz. Přesto vám tento hrubý odhad ukáže, zda se pohybujete blíže ke třem stům tisícům, nebo spíše k dvěma milionům korun.

Jak poznat, zda spoříte dost

Užitečným vodítkem je takzvané Greenovo pravidlo, které hojně využívají finanční poradci. Říká přibližně toto:

• kolem 30 let je vhodné mít naspořeno přibližně jedno roční čisté příjmové ekvivalent,
• ve 40 letech – zhruba trojnásobek ročního příjmu,
• v 50 letech – přibližně pětinásobek ročního příjmu,
• v okamžiku odchodu do důchodu (kolem 65 let) – přibližně osminásobek ročního příjmu.

Pokud se nacházíte pod těmito hodnotami, signál je jasný: je třeba přidat tempo spoření nebo posunout plánovaný odchod z trhu práce. Čím dříve to zjistíte, tím snáze doženete rozdíl bez bolestivých obětí.

Jak se k cílové částce dostat: pravidelné vklady a chytré investování

Kolik procent příjmu odkládat na důchod

Praktické pravidlo doporučuje spořit přibližně 15 % ročních hrubých příjmů s výhledem na budoucí důchod. To je poměrně ambiciózní cíl, takže mnoho lidí začíná níže – třeba od 5–7 % – a každý rok podíl zvyšuje o jeden procentní bod. Takové postupné navyšování šetří domácímu rozpočtu šok, místo aby znamenalo okamžitou revoluci ve výdajích.

Síla složeného úročení

Největším spojencem při budování důchodového kapitálu je čas. Malé částky odkládané od 25 let a pravidelně investované po dobu 35–40 let mohou přinést lepší výsledek než vysoké vklady zahájené teprve po padesátce.

Čím dříve začnete, tím více začnou úroky a investiční výnosy pracovat pro vás – a ne proti vám.

Jaké nástroje pomáhají budovat důchodový kapitál

Neexistuje jediný ideální produkt pro každého. Rozumné řešení spočívá v kombinaci několika nástrojů přizpůsobených věku, příjmům a ochotě nést riziko. Nejčastěji se využívají:

• penzijní produkty s daňovými výhodami (např. doplňkové penzijní spoření, životní pojištění s daňovým odpočtem) – odměnou jsou daňové úlevy, cenou je dlouhý spořicí horizont,
• investiční a spořicí pojistky – kombinují pojistnou ochranu s postupným budováním kapitálu,
• investiční účty a podílové fondy – vyšší potenciál výnosu, ale také vyšší krátkodobé riziko,
• nemovitosti k pronájmu, případně prostřednictvím realitních fondů – zdroj pravidelných příjmů z nájemného.

Vedle toho se hodí mít obyčejný finanční polštář uložený na snadno dostupných spořicích účtech nebo termínovaných vkladech. Slouží k hašení nečekaných výdajů, takže nemusíte v panice sahat na peníze určené na důchod.

Jak měnit strategii s přibývajícím věkem

Mladší lidé si mohou dovolit větší podíl rizikovějších, ale potenciálně výnosnějších aktiv, protože mají čas přečkat případné propady na trzích. S blížícím se důchodem roste smysl postupného přesouvání části prostředků do bezpečnějších forem uložení.

Jde o to, aby poslední, nejcennější roky spoření nebyly vystaveny prudkým výkyvům. Rovnováha mezi bezpečností a výnosovým potenciálem bude jiná u třicátníka a jiná u šedesátníka – v obou případech ji ale musíte vědomě řídit, nikoli přenechat náhodě.

Dva kroky, které můžete udělat hned teď

Zaprvé si vezměte tužku nebo otevřete tabulku a spočítejte vlastní důchodovou příjmovou mezeru podle výše popsaného postupu. Samotné uvědomění si chybějící částky velmi často mění přístup k výdajům i ke spoření.

Zadruhé si nastavte automatický převod na důchodový nebo investiční účet ihned po připsání výplaty. Díky tomu přestane být spoření „tím, co zbyde na konci měsíce" a stane se pevnou součástí rozpočtu – trochu jako účet, který platíte svému budoucímu já. Je to jednoduchý mechanismus, který reálně zvyšuje šanci, že cílový důchodový kapitál skutečně vznikne, místo aby zůstal pouhým dobrým předsevzetím.