Na přelomu března a dubna se v mnoha zahradách objevuje nevšední, čilý ptáček
Nosí masku přes oko a po kmeni stromů chodí hlavou dolů. Tohle je brhlík – nenápadný malý obyvatel lesů a starých sadů, který stále častěji zavítá i do soukromých zahrad. Jeho přítomnost není náhodná: vyhledává jen taková místa, která splňují konkrétní podmínky. Máte-li na pozemku staré stromy, šance, že ho uvidíte, je docela slušná.
Brhlík – drobný ptáček s výraznou osobností
Brhlíka poznáte na první pohled. Má zavalité tělo, špičatý zobák a modročedé zbarvení hřbetu. Břicho je oranžové, místy lehce rezavé. Přes oko prochází tmavý proužek připomínající masku.
Tento vzhled dokonale odpovídá jeho pohybovým schopnostem. Brhlík bez obtíží šplhá po kmeni kolmo dolů, s hlavou směřující k zemi. To je mezi zahradními ptáky naprostá rarita. Silné nožky a ostré drápy mu umožňují pohybovat se po kůře oběma směry s překvapivou lehkostí.
Brhlík je jediný náš malý pták, který dokáže stejně hbitě běhat po kmeni jak nahoru, tak dolů – jako malý lesní akrobat.
Jakmile se usadí v okolí, svou přítomnost hlasitě oznamuje světu. Vydává krátké, ostré výkřiky opakované několikrát za sebou – jeho způsob, jak vyznačit teritorium. Uslyšíte-li energické, suché volání přicházející z korun stromů, rozhlédněte se pozorně. Velmi pravděpodobně jde právě o brhlíka.
Proč zrovna duben? Krátký kalendář brhlíka
Brhlík je usedlý druh, takže teoreticky u nás zůstává po celý rok. V praxi si ho ale většina zahradníků začne výrazněji všímat až na jaře, kdy nastupuje hnízdní období. Tehdy intenzivně hlídkuje na svém území a hledá vhodné místo pro hnízdo.
| Měsíc | Co brhlík dělá? |
|---|---|
| Březen–duben | Hledá dutiny, připravuje hnízdní místo, intenzivně zpívá |
| Květen–červen | Krmí mláďata, loví hmyz v kůře stromů |
| Červenec–září | Přelétá mezi stromy, využívá hojnosti hmyzu |
| Říjen–únor | Hledá semena a ořechy, může navštěvovat krmítka |
Začátek jara je tedy chvílí, kdy jeho přítomnost nejsnáze zaznamenáte. Stává se pohyblivějším, více „promlouvá" a pečlivě prozkoumává kmeny starých stromů.
Jaké zahrady brhlíka přitahují?
Ne každá zahrada mu vyhovuje. Tento druh je silně vázán na stromy – zejména ty starší. Zajímají ho především kmeny s přirozenými trhlinami, hnijícími částmi a dutinami.
Pokud v zahradě není ani jediný dospělý strom s přirozenými dutinami, šance na hnízdění brhlíka klesá téměř na nulu.
Nejvhodnější místa jsou:
- zahrady se starými jabloněmi nebo hrušněmi,
- pozemky sousedící s listnatým lesem nebo parkem,
- nemovitosti, kde je ponechána alespoň část „divoké" plochy se vzrostlými stromy,
- staré stromořadí s četnými přirozenými dutinami.
Brhlík dutiny sám nevytesává. Využívá ty, které již existují – po datlovíčcích nebo vzniklé hnitím dřeva. Přitom mu vůbec není lhostejná velikost otvoru. Je-li vchod příliš velký, zmenší ho pomocí hlíny nebo bahna a vytvoří jakýsi „límec" kolem vstupu. Hnízdo se tak stává hůře dostupným pro predátory i konkurenční ptáky.
Lesník ve vaší zahradě: brhlík a stromy
Brhlíkův život se točí prakticky výhradně kolem stromů. Tam nachází potravu, úkryt i místo pro hnízdění. Obývá zejména listnaté lesy, staré sady a parkově upravená místa se vzrostlými stromy. Stejné podmínky hledá i v zahradě.
Dominuje-li na pozemku krátce střižený trávník, několik tújí a jedna mladá třešeň, tento ptáček se pravděpodobně neobjeví. Potřebuje strukturu, kterou poskytují letité kmeny, popraskaná kůra a přirozené nerovnosti. Čím starší strom, tím více zákoutí a tím vyšší pravděpodobnost, že brhlíka zaujme.
Z přírodovědného hlediska má přítomnost tohoto ptáka i praktické výhody. Prohledáváním kůry při hledání larev a hmyzu pomáhá omezovat počty škůdců. V jistém smyslu plní roli „kontrolora kvality" zahradních stromů, pravidelně je prověřuje ze všech stran.
Co brhlík jí v různých ročních obdobích?
Jídelníček brhlíka se výrazně mění podle ročního období. V teplé části roku převažuje živočišná bílkovina, v zimě semena a ořechy.
Jaro a léto – čas hmyzu
Od dubna do léta se brhlík soustředí hlavně na to, co se skrývá pod kůrou: larvy, brouky, pavoukovce a různé drobné bezobratlé. Taková potrava je nezbytná pro rychle rostoucí mláďata. Pták pečlivě prohledává kmeny stromů a nahlíží do každé trhliny a spáry.
Podzim a zima – semena a ořechy
Jakmile hmyzu ubývá, brhlík mění jídelníček. Sahá po semenech, ořeších a tvrdých plodech. Rád vybírá:
- semena slunečnice,
- vlašské a lískové ořechy (rozbíjí je nebo drtí silným zobákem),
- zrna z šišek jehličnanů,
- další tvrdá semena, která dokáže rozlousknout.
V zimě dokáže využívat krmítka, ale vybírá ta, která nabízejí výživné a vysokokalorické produkty. Drcené ořechy a slunečnice jsou jednoznačně lepší volbou než levné směsi s vysokým podílem prosa.
Jak zvýšit šanci, že brhlík vaši zahradu navštíví?
Tohoto ptáčka si sice „objednat" nelze, lze však vytvořit podmínky, které mu budou vyhovovat. Několik jednoduchých zahradnických rozhodnutí zde funguje velmi účinně.
Vsaďte na vzrostlé stromy
Největší chybou, kterou mnoho majitelů pozemků stále opakuje, je kácení všech stárnoucích stromů „kvůli pořádku". Přitom právě ony jsou pro ptáky nejcennějšími domovy.
Místo kácení každého stromu s dutinou je vhodné nechat odborníka posoudit jeho stav. Často stačí zkrátit část koruny, aby byl strom bezpečný, a přitom nadále poskytoval útočiště mnoha druhům včetně brhlíka.
Nechte přírodu dělat své
Čím méně „sterilní" zahrada, tím zajímavější fauna. Odumřelé části kmenů, drobné hnijící větve nebo přirozené praskliny v kůře záhon neoškliví, naopak budují druhovou rozmanitost. Právě v takových místech vznikají přirozené úkryty ideální pro hnízdění.
Chcete-li jít ještě dál, můžete pověsit hnízdní budku s malým otvorem přizpůsobeným drobným ptákům. Brhlík takové budky občas využívá a otvor „upravuje" hlínou, aby ho přizpůsobil svým potřebám.
Krmítko s rozumem, ne s čímkoli
Přijde-li zima, vyplatí se myslet na správné složení potravy. Počítáte-li s tím, že by v okolí mohl zahnízdit brhlík, věnujte pozornost obsahu krmítka. Osvědčuje se:
- slunečnice, nejlépe loupaná,
- drcené vlašské nebo lískové ořechy,
- směsi s vysokým podílem olejnatých semen.
Zbytky pečiva a silně průmyslově zpracované potraviny raději vynechte. Brhlíkovi ani jiným okřídleným návštěvníkům vůbec neprospívají.
Proč stojí za to dát divokým ptákům prostor?
Brhlík, stejně jako mnoho dalších druhů, podléhá zákonné ochraně. Nejde o to ho ochočovat nebo přivykat na ruku. Cílem je spíše vytvořit zahradu, kde mohou divoká zvířata fungovat po svém, bez tlaku ze strany člověka.
Taková zahrada funguje jako malý soukromý kousek přírody. Poskytuje úkryt, obohacuje krajinu a každodenní život dělá zajímavějším. Sledovat brhlíka, jak běží hlavou dolů po kmeni stromu, je větší zážitek než leckterý přírodovědný pořad v televizi.
Stále více lidí začíná na staré stromy nahlížet jinak. Místo aby je vnímali jako problém určený ke kácení, vidí v nich živé domy pro ptáky, hmyz a drobné savce. V praxi stačí ponechat na pozemku jediný takový strom a šance na návštěvu brhlíka výrazně vzroste.
Uslyšíte-li tedy v dubnu charakteristické, energické volání ze staré jabloně, zastavte se na chvíli. Možná právě na kmeni, mezi záhyby kůry, sedí drobný modro-oranžový akrobat, který se rozhodl, že vaše zahrada je hodna jeho pozornosti.
