Na přelomu března a dubna se v mnoha zahradách objevuje neobyčejný, neposedný pták.
Nosí masku přes oko a po kmeni stromů chodí hlavou dolů.
Je to brhlík, drobný obyvatel lesů a starých sadů, který stále častěji zavítá i do soukromých zahrad. Jeho návštěva není náhodná – vybírá si pouze místa splňující velmi konkrétní podmínky. Pokud ve vaší zahradě rostou staré, vzrostlé stromy, máte reálnou šanci ho spatřit.
Brhlík – malý pták s velkou osobností
Brhlíka poznáte na první pohled. Má zavalitou postavičku, špičatý zobák a modřešedý hřbet. Břicho je oranžové, místy s rezavým nádechem. Přes oko mu prochází tmavý pruh, který vypadá jako maska.
Vzhled jde ruku v ruce s jeho pohybem. Brhlík bez problémů sestupuje po svislém kmeni stromu hlavou dolů – to je mezi zahradními ptáky skutečná rarita. Silné nohy a ostré drápy mu umožňují volně šplhat po kůře oběma směry.
Brhlík je jediný z našich drobných ptáků, který dokáže hbitěběhat po kmeni jak nahoru, tak dolů – jako malý lesní akrobat.
Jakmile se usadí v okolí, hlasitě dává o sobě vědět. Vydává krátké, ostré výkřiky opakované několikrát za sebou – tak si vymezuje teritorium. Pokud uslyšíte energické, suché cvrkání přicházející z korun stromů, rozhlédněte se pozorně. Je velmi pravděpodobné, že jste narazili právě na něj.
Proč právě duben? Stručný kalendář brhlíka
Brhlík je stálý druh, tedy teoreticky zůstává celý rok. V praxi ho ale mnoho zahrádkářů zpozoruje výrazněji až na jaře, kdy začíná hnízdní období. Tehdy intenzivně hlídkuje na svém území a hledá vhodné místo pro hnízdo.
| Měsíc | Co dělá brhlík? |
|---|---|
| Březen–duben | Hledá dutiny, připravuje hnízdní místo, intenzivně zpívá |
| Květen–červen | Krmí mláďata, loví hmyz v kůře stromů |
| Červenec–září | Přelétá mezi stromy, využívá hojnost hmyzu |
| Říjen–únor | Hledá semena a ořechy, může navštěvovat krmítka |
Začátek jara je tedy obdobím, kdy jeho přítomnost nejsnáze zaznamenáte. Stává se pohyblivějším, více „hovoří" a pečlivě prozkoumává kmeny starých stromů.
Jaké zahrady brhlíka přitahují?
Ne každá zahrada mu vyhovuje. Tento druh je silně vázán na stromy, zejména staré. Zajímají ho především kmeny s přirozenými trhlinami, hnilobou a dutinami.
Nejpříznivější místa jsou:
- zahrady se starými jabloněmi nebo hrušněmi,
- pozemky sousedící s listnatým lesem nebo parkem,
- parcely, kde je alespoň část ponechána „divokému" koutu se zralými stromy,
- staré aleje s četnými přirozenými dutinami.
Brhlík dutiny sám nevytesává. Využívá již existující otvory – po datlovcích nebo vzniklé hnitím dřeva. Přitom není lhostejný k velikosti vchodu. Pokud je otvor příliš velký, zmenší ho pomocí jílovité zeminy nebo bláta a vytvoří jakýsi „rámeček" kolem vchodu. Hnízdo je pak hůře dostupné pro predátory i konkurenční ptáky.
Lesník ve vaší zahradě: brhlík a stromy
Život brhlíka se prakticky celý točí kolem stromů. Tam nachází potravu, úkryt i místo pro hnízdění. Obývá především listnaté lesy, staré sady a stromy v parcích. Stejné podmínky hledá i v zahradě.
Pokud vaší parcele dominuje krátce střižený trávník, několik tújí a jedna mladá třešeň, tento pták se s největší pravděpodobností neukáže. Potřebuje strukturu, kterou nabízejí letité kmeny, popraskaná kůra a přirozené výrůstky. Čím starší strom, tím více skrytých koutů a tím větší šance, že si ho brhlík oblíbí.
Z hlediska přírody má přítomnost tohoto ptáka mnoho výhod. Prohledáváním kůry při hledání larev a hmyzu pomáhá omezovat počty škůdců. Trochu jako „kontrolor kvality" stromů ve vaší zahradě – pravidelně je kontroluje ze všech stran.
Co brhlík jí v různých ročních obdobích?
Jídelníček brhlíka se výrazně mění podle ročního období. V teplé části roku převládají živočišné bílkoviny, v zimě semena a ořechy.
Jaro a léto – čas hmyzu
Od dubna do léta se brhlík zaměřuje především na to, co se skrývá pod kůrou: larvy, brouke, pavoukovce a různé drobné bezobratlé. Taková potrava je nezbytná pro rychle rostoucí mláďata. Pták důkladně prohledává kmeny stromů a nahlíží do každé skuliny a trhliny.
Podzim a zima – semena a ořechy
Když ubývá hmyzu, mění jídelníček. Sahá po semenech, ořeších a tvrdém ovoci. Rád vybírá:
- slunečnicová semena,
- vlašské a lískové ořechy (rozlupuje nebo drtí),
- zrnka ze šišek jehličnanů,
- jiná tvrdá semena, která zvládne rozbít silným zobákem.
V zimě dokáže využívat krmítka, ale vybírá pouze ta, která nabízejí hodnotné a kaloricky bohaté produkty. Drcené ořechy a slunečnice jsou rozhodně lepší volbou než levné směsi s velkým podílem prosa.
Jak zvýšit šanci na návštěvu brhlíka ve vaší zahradě?
Tohoto ptáka si nelze „objednat" na přání, lze ale vytvořit podmínky, které mu budou vyhovovat. Několik jednoduchých zahradnických rozhodnutí tu působí velmi účinně.
Vsaďte na vzrostlé stromy
Největší chybou, které se mnozí majitelé pozemků stále dopouštějí, je kácení všech stárnoucích stromů „pro pořádek". Přitom právě ony jsou nejlepšími domovy pro ptáky.
Místo toho, abyste odstraňovali každý strom s dutinou, nechte si odborně posoudit jeho stav. Často stačí zkrátit část koruny, aby byl bezpečný, a přitom stále poskytoval úkryt pro mnoho druhů včetně brhlíka.
Nechte přírodu dělat své
Čím méně „sterilní" zahrada, tím zajímavější fauna. Mrtvé části kmenů, malé hnijící větve nebo přirozené praskliny v kůře nezahradě nekazí vzhled – naopak budují rozmanitost. Právě v takových místech vznikají přirozené úkryty ideální pro hnízdění.
Chcete-li jít ještě dál, můžete pověsit hnízdní budku s malým otvorem přizpůsobeným drobným ptákům. Brhlík takové konstrukce někdy využívá a otvor „opracuje" hlínou, aby ho přizpůsobil svým potřebám.
Krmítko s rozumem, ne s čímkoliv
Když přijde zima, vyplatí se myslet na správné složení potravy. Pokud doufáte, že se v okolí usadí brhlík, věnujte pozornost obsahu krmiva. Osvědčuje se:
- slunečnice, nejlépe loupaná,
- drcené vlašské nebo lískové ořechy,
- směsi s vysokým obsahem olejnatých semen.
Zbytky pečiva a silně zpracovaného jídla je lepší vynechat. Neslouží ani brhlíkovi, ani ostatním okřídleným návštěvníkům.
Proč dát prostor divokým ptákům?
Brhlík, stejně jako mnoho jiných druhů, požívá zákonné ochrany. Nejde o to, ochočit ho nebo ho přivykat na ruku. Cílem je spíše vytvořit zahradu, kde mohou divoká zvířata fungovat po svém, bez tlaku ze strany člověka.
Taková zahrada funguje jako malý, soukromý kousek přírody. Poskytuje úkryt, oživuje krajinu a každodenní život dělá zajímavějším. Pozorování brhlíka běžícího hlavou dolů po kmeni je zážitek, který předčí nejeden přírodopisný pořad v televizi.
Stále více lidí začíná pohlížet na staré stromy jinak. Místo aby je vnímali jako problém k pokácení, vidí v nich živé domovy pro ptáky, hmyz a drobné savce. V praxi stačí ponechat na pozemku alespoň jeden takový strom a šance na návštěvu brhlíka výrazně vzroste.
Pokud tedy v dubnu uslyšíte charakteristické, energické volání ze koruny staré jabloně, zastavte se na chvíli. Možná právě na kmeni, mezi záhyby kůry, sedí drobný modro-oranžový akrobat, který usoudil, že vaše zahrada stojí za to, aby si ji zvolil za domov.
