Křupavá zlatá kůrčička, táhnoucí se sýr a plný talíř pohody
Klasický zapečený pokrm z trouby zkrátka láká. Jenže právě tahle kuchyňská radost může být pořádně kaloricky náročná. Čím dál víc lidí proto hledá způsob, jak si oblíbené zapékané pokrmy ponechat v jídelníčku a zároveň výrazně snížit jejich energetickou hodnotu.
Ukazuje se, že existuje sýr, který má přibližně dvakrát méně kalorií než mozzarella, přitom se pěkně táhne a v troubě se chová výborně. Pro ty, kdo chtějí jíst lehčeji bez oběti na chuťovém poli, jde o skutečně zajímavou volbu.
Proč sýr tak snadno „přitíží" zapékanému pokrmu
Mnohé klasické tvrdé sýry, například oblíbené dlouho zrající žluté varianty, obsahují kolem 400 kcal na 100 g. To je opravdu hodně, zvláště když na povrch pokrmu nasypeme velkorysou vrstvu strouhaného sýra. Dlouhé zrání z nich odstraňuje vodu, takže v malém kousku zůstane soustředěný tuk a bílkoviny. Výsledek je prostý: pár štědrých hrstí a z příjemného oběda se stane pořádná kalorická bomba.
O něco lépe dopadají čerstvé sýry – obsahují více vody, a proto mají nižší energetickou hodnotu. Do této skupiny patří i mozzarella, a právě proto tak ráda přistane na domácích pizzách, zeleninových zapékancích či lasagni. I přesto dokáže solidně navýšit denní bilans, pokud ji používáme bez omezení.
Rozdíl mezi tučným sýrem a lehkým zapékaným pokrmem se často scvrkne na několik hrstí strouhaného sýra. Právě ty ženou kalorický obsah pokrmu nahoru.
Sýr s přibližně dvakrát nižší kalorickou hodnotou než mozzarella
Hlavní postavou lehčích zapékaných pokrmů se stále častěji stává sýr zvaný cancoillotte. Jde o tavený sýr pocházející z východní části Francie, vyráběný ze odtučněného mléka s přídavkem malého množství tuku. Konzistencí připomíná hustou tekutou hmotu – něco mezi sýrovou omáčkou a velmi krémovým sýrem k mazání.
Od lépe známých sýrů ho odlišuje především energetická hodnota. Cancoillotte obsahuje přibližně 130 kcal na 100 g, tedy zhruba polovinu toho, co klasická mozzarella, a dokonce až čtyřikrát méně než intenzivně zrající žluté sýry. V praxi to znamená, že lze v zapékaném pokrmu použít podobné množství sýra a celková kalorická bilance bude výrazně příznivější.
| Druh sýra | Přibližná kalorická hodnota na 100 g |
|---|---|
| Cancoillotte | cca 130 kcal |
| Mozzarella | cca 250–280 kcal |
| Klasický zrající žlutý sýr | cca 380–420 kcal |
Díky tekuté konzistenci se cancoillotte velmi snadno spojuje se zeleninou, těstovinami nebo brambory. Stačí ho krátce ohřát a vznikne dokonalý základ omáčky, která obalí všechny ingredience a vytvoří známý efekt táhnoucího se sýra – jen v lehčím provedení.
Jak připravit lehčí zapečený pokrm s cancoillotte
Nejjednodušší trik spočívá v nahrazení klasické kombinace smetany a strouhaného žlutého sýra právě touto sýrovou hmotou. Přitom není potřeba recepty radikálně měnit – stačí je jen drobně upravit.
Základní omáčka pro zapékané pokrmy
Chcete-li získat lehčí, ale stále krémovou omáčku, postupujte takto:
- nasypte porci cancoillotte do malého hrnce,
- přidejte trochu mléka (kravského nebo rostlinného) pro rozředění konzistence,
- za stálého míchání zahřívejte, dokud nevznikne hladká, mírně hustá hmota.
Taková omáčka skvěle obaluje plátky brambor, růžičky květáku, brokolice, cukety nebo předem uvařené těstoviny. Stačí zeleninu či těstoviny smíchat s omáčkou, přenést do žáruvzdorné nádoby a vložit do trouby. Pokrm si zachová krémovou strukturu a porce bude mít výrazně méně kalorií než klasická verze s tučnou smetanou a žlutým sýrem.
Jak získat křupavou kůrčičku bez přebytku kalorií
Mnohým lidem záleží na té charakteristické, zlatohnědé povrchové vrstvě zapékaného pokrmu. Cancoillotte ji umožňuje dosáhnout bez sypání silné vrstvy strouhaného sýra. Stačí:
- rozetřít tenkou vrstvu sýra na povrch pokrmu lžící nebo kuchyňským štětcem,
- volitelně přidat trochu strouhanky nebo nutričních droždí pro extra křupavost,
- zapéct při vysoké teplotě do lehkého zrůžovění.
Tímto způsobem zapečený pokrm stále vypadá „pořádně sýrově", ale skutečné množství tuku a kalorií je výrazně nižší. Funguje to jak u jednoduchých pokrmů z těstovin „ze včerejška", tak u náročnějších zeleninových zapékaných variant.
Tenká vrstva cancoillotte na povrchu pokrmu dokáže poskytnout stejný vizuální i chuťový efekt jako silná pokrývka z žlutého sýra, a přitom s výrazně nižším počtem kalorií.
Pro koho je tento sýr vhodnou volbou
Cancoillotte může zaujmout zejména ty, kteří:
- mají rádi zapékané pokrmy, ale chtějí postupně snižovat kalorickou hodnotu jídel,
- dbají na postavu, a přesto nechtějí ze svého jídelníčku vyřazovat sýr,
- musejí z zdravotních důvodů kontrolovat příjem tuku,
- hledají způsob, jak „odlehčit" oblíbené rodinné recepty, aniž by změnili jejich charakter.
V každodenní kuchyni se tento sýr uplatní nejen v zapékancích. Lze ho přidat do bramborové kaše, omáčky k zelenině dušené v páře nebo ho využít jako pomazánku na teplý toast, pokud zrovna v lednici chybí klasický krémový sýr.
Na co si dát pozor při výběru lehčího sýra
Nízká kalorická hodnota neznamená, že lze jíst neomezené množství. Cancoillotte stále obsahuje tuk a sůl, takže rozumná porce zůstává dobrým výchozím bodem. Vyplatí se také podívat na etiketu – v závislosti na výrobci se složení může mírně lišit, zejména pokud jde o množství přidaného tuku.
Je důležité mít na paměti, že samotný sýr, byť lehčí, celou situaci nevyřeší. Záleží také na tom, co se skrývá pod vrstvou omáčky. Pokud v žáruvzdorné nádobě dominují těstoviny a slanina, kalorický výsledek bude jiný než v případě, kdy většinu objemu tvoří zelenina. Dobrou strategií proto je kombinovat lehčí sýr s velkým množstvím zeleniny a omezenou porcí moučných výrobků.
Pro ty, kdo mají rádi konkrétní vodítka, může pomoci jednoduchý přístup: polovina nádoby zelenina, čtvrtina těstoviny nebo brambory a poslední čtvrtina jemná omáčka z cancoillotte. Takovéto proporce většinou stačí k udržení pocitu sytosti a pohody, aniž bychom to s kaloriemi přehnali.
