Toto zařízení požírá elektřinu hned po vytápění. V zimě účet roste nepozorovaně

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Vytápění dominuje účtům za elektřinu, ale není jediným viníkem

Jakmile přijde chlad, podezřívavě se díváme na radiátory. Jenže skutečný „žrout elektřiny" funguje vedle nich, téměř bez povšimnutí.

Nestojí v obývacím pokoji, nesvítí jako televize a nebzučí jako lednice. Přesto dokáže spotřebovat tolik energie, že na účtu za elektřinu obsadí místo hned za elektrickým vytápěním. V zimě jeho chuť k jídlu ještě roste.

Vytápění vévodí účtům, ale není samo

V domech vytápěných elektřinou mají největší podíl na spotřebě energie právě elektrické radiátory. Odhady evropských energetických institucí ukazují, že typický rodinný dům vytápěný elektřinou spotřebuje ročně přes 4 000 kWh pouze na udržení tepla. Při dnešních sazbách to představuje stovky eur, tedy několik tisíc korun.

V bytech je rozsah menší, ale poměry zůstávají podobné. Elektrické vytápění jednoznačně nejvíce „nafukuje" účet v topné sezóně.

Elektrické vytápění je číslo jedna v domácích výdajích za energii. Hned za ním se skrývá méně nápadný, ale velmi energeticky náročný spotřebič – ohřívač vody.

Domácí žebříček největších spotřebičů elektřiny

Mnozí lidé podezřívají kuchyni z největší spotřeby, ale fakta jsou trochu jiná. Kuchyňské spotřebiče sice odebírají hodně elektřiny, jenže většinou je používáme jen krátce.

Kuchyně – hodně wattů, krátké používání

  • Keramická varná deska používaná přibližně 400krát ročně – přes 150 kWh za rok.
  • Elektrická trouba při pravidelném pečení – přibližně 140–150 kWh ročně.
  • Lednice s mrazákem – průměrně přes 300 kWh za rok, protože běží nepřetržitě.
  • Samostatná mrazička – zhruba 300 kWh ročně.
  • Myčka nádobí pro rodinu – téměř 200 kWh při běžném počtu cyklů.

Na papíře to vypadá hrozivě, ale většina těchto spotřebičů pracuje cyklicky nebo jen omezenou dobu. Proto je jejich podíl na celkovém účtu přece jen menší než u dvou hlavních „hrdinů" – vytápění a ohřevu vody.

Elektronika a internet mají také svůj díl

K účtu přispívají i elektronické spotřebiče, zejména ty zapnuté mnoho hodin denně:

  • Televize v provozu přibližně 7 hodin denně – téměř 190 kWh za rok.
  • Router a internetový modem, které prakticky nikdy neodpočívají – téměř 100 kWh ročně.
  • Stolní počítač při každodenní práci několik hodin – přes 120 kWh ročně.

Každý z těchto spotřebičů sám o sobě neudělá katastrofu, ale dohromady vytvářejí stálou, skrytou spotřebu energie, kterou nelze přehlížet.

Největší žrout elektřiny po vytápění: ohřívač vody

Skutečné překvapení se skrývá zpravidla v koupelně nebo kotelně. Elektrický ohřívač vody, často ve formě velkého zásobníku, generuje druhý největší náklad na domácí spotřebu elektřiny.

U typického zásobníku o objemu přibližně 200 litrů může roční spotřeba energie dosáhnout až přibližně 1 700 kWh. V přepočtu na ceny energií to představuje stovky eur ročně – částku srovnatelnou s účtem za vytápění v malém bytě.

Elektrický ohřívač vody dokáže za rok spotřebovat téměř polovinu toho, co plné vytápění domu – a spousta lidí o tom vůbec neví.

Proč ohřívač vody spotřebuje tolik elektřiny?

Příčin je hned několik a vzájemně se prolínají:

  • Voda musí být ohřívána a udržována na vysoké teplotě celých 24 hodin.
  • Zásobník odevzdává teplo do okolí – čím hůře je izolován, tím větší jsou ztráty.
  • Termostat bývá nastaven výše, než je ve skutečnosti potřeba.
  • V zimě přitéká do instalace studená voda, takže zařízení pracuje déle a častěji.
  • Za chladného počasí si lidé rádi dopřávají dlouhé, horké sprchy nebo koupele.

Odborníci odhadují, že až třetina energie spotřebované na ohřev vody se jednoduše zmrhá. Je to důsledek příliš vysoké teploty, slabé izolace zásobníku a ztrát na potrubí.

Zima: ohřívač vody dostává obzvlášť zabrat

V chladnějších měsících pracuje zařízení za těžších podmínek. Teplotní rozdíl mezi vnitřkem zásobníku a okolím roste, takže teplo uniká rychleji. Navíc studená voda z vodovodu musí být ohřáta na stejnou teplotu jako v létě – a to vyžaduje více energie.

Mění se i chování obyvatel domácnosti. Když prší a fouká, mnoho lidí si prodlužuje sprchování nebo se rozhoduje pro časté koupele. Pro ohřívač to znamená další pracovní cykly a další kilowatthodiny.

V zimě ohřívač vody pracuje déle, častěji a pod větší zátěží. To je okamžitě vidět na účtu, i když vinu svádíme výhradně na vytápění.

Jak snížit náklady na ohřev vody bez ztráty komfortu

Dobrá zpráva je, že právě u tohoto spotřebiče lze poměrně snadno ušetřit, aniž by se každodenní život proměnil v odříkání.

Teplota vody – malá změna, velký efekt

Mnoho zásobníků má z výroby nastavenou teplotu přibližně 60 °C nebo více. Z hlediska bezpečnosti a každodenního použití ve většině domácností postačuje rozsah 50–55 °C. Snížení nastavení o několik stupňů omezuje tepelné ztráty i spotřebu energie. Rozdíl pod sprchou pravděpodobně nepocítíte, na účtu už ano.

Izolace zásobníku a potrubí

Pokud ohřívač stojí v chladné místnosti, vyplatí se ho dodatečně zateplit – třeba speciálním tepelným obalem. Jde o jednoduchý způsob, jak omezit tepelné ztráty a snížit náklady klidně o desítky eur ročně. Stejně fungují izolační hadice na nejdůležitějších úsecích potrubí s teplou vodou.

Úspornější zacházení s vodou

Velký potenciál mají i drobná vylepšení v koupelně a kuchyni:

  • Perlátor nebo omezovač průtoku na umyvadlové baterii a u sprchy.
  • Sprchová hlavice s nižším průtokem vody.
  • Kontrola, zda nenecháváme zbytečně téci vodu, například při čištění zubů.

Regulací průtoku spotřebujete méně teplé vody při stejném pohodlí. Ohřívač ji tak musí méně často dohřívat.

Servis a nastavení provozu

Pravidelná prohlídka zařízení odborníkem pomáhá odhalit vodní kámen, poškozený termostat nebo vadné topné těleso. Nahromaděný usazeniny na topném tělese fungují jako deka – brání předávání tepla do vody, takže spotřebič potřebuje více energie, aby dosáhl stejné teploty.

U některých modelů se vyplatí využít časový programátor. Pokud se tarif elektřiny liší podle denní doby, je výhodné ohřívat vodu především v hodinách levnějšího proudu.

Na co ještě dát pozor při domácí spotřebě energie

Samotné snížení teploty v zásobníku a přidání izolace nevyřeší všechny problémy, ale dává solidní základ. Vyplatí se sestavit si jednoduchou hierarchii opatření: nejprve vytápění a ohřívač vody, teprve potom elektronika a drobné spotřebiče.

Dobrým nápadem je i pravidelná analýza účtů za energie. Pokud zjistíte, že po výměně sprchy spotřeba klesla, snáze se motivujete k dalším krokům – třeba k výměně staré mrazničky za model s vyšší energetickou třídou.

Stále více lidí se rozhoduje pro kombinaci několika řešení: lepší izolaci domu, termostatické hlavice na radiátorech, omezovače průtoku vody a rozumné nastavení ohřívače. Efekt se kumuluje – jednotlivé změny přinášejí umírněné úspory, ale dohromady dokážou výrazně odlehčit domácímu rozpočtu, zvláště v chladných měsících.

Přejít nahoru