Tyto jedlé divoké byliny nasbíráš už v březnu v zahradě a parku

Březen v zahradě: čas na první divoké sklizně

Na máj vůbec není potřeba čekat. Už v březnu rostou v zahradě, parku nebo na okraji lesa jedlé rostliny, které dokážou pořádně obohatit zimní kuchyni a doplnit jídelníček o vitamíny.

Po zimě tělo volá po něčem čerstvém a křupavém. Jakmile rozmrzne půda, začíná sezona pro nejranější divoké rostliny. Na začátku jich sice není mnoho, ale na malou porci na chléb nebo hrst zeleně do salátu to bohatě stačí.

Už ve druhé polovině března lze na loukách, trávnících a v zahradách nasbírat směs divokých bylin, která je ideálním doplňkem každodenních jídel.

Stojí za to přivyknout si na myšlenku, že zelenina neznamená jen salát z obchodu. Volně rostoucí rostliny bývají obvykle mnohem koncentrovanějším zdrojem živin než běžná listová zelenina z prodejny.

Nejzajímavější jedlé divoké byliny, které startují v březnu

Ptačinec (Stellaria media) – jemná zeleň „na všechno"

Ptačinec je drobná rostlinka tvořící nízké, husté koberce na záhonech, podél cestiček a mezi dlaždicemi. Pro zahrádkáře je to „plevel", pro milovníka divoké kuchyně – volný salát zdarma.

• Chuť: jemná, lehce „salátová"
• Využití: do chlebíčků, salátů, tvarohových pomazánek, jako zelená příloha k míchaným vajíčkům
• Kde hledat: v zahradách, na záhonech, vlhkých trávnících, u kompostérů

Roste prakticky celý rok, ale v březnu jsou jeho lístky výjimečně křehké a šťavnaté.

Šťovík a jeho příbuzní – kyselý akcent po zimě

Divoce rostoucí šťovík je klasikou české kuchyně, i když dnes ho spíš spojujeme s dětstvím než s každodenním obědem. První lístky se objevují velmi brzy.

Lze z nich uvařit polévku, přidat je k bramborám, do omelety nebo do zeleného omáčky. Kyselá chuť působí osvěžujícím dojmem a mladé lístky jsou mnohem mírnější než ty letní.

Svízel (Galium) – bylinka na čaj i do salátových směsí

Svízel tvoří tenké, povislé výhonky s drobnými lístky. V kuchyni se využívají především mladé nadzemní části:

• Čerstvé – jemně nasekané do salátů nebo pomazánek
• Sušené – jako přísada do bylinkových směsí a čajů

Je to tip pro ty, kdo mají rádi subtilnější chuť a rádi experimentují s domácími „nálevy z louky".

Pampeliška (Taraxacum) – nejen „foukátka"

Pampeliška, kterou lidé někdy zaměňují s mlečem, je v březnu zvláště cenná. Mladé lístky jsou pevné a mnohem méně hořké než v létě.

Pokud vám hořkost nevadí, ponořte lístky na pár minut do studené vody a pak je osušte – chuť se výrazně zjemní.

Sedmikráska – drobný květ, který skvěle vypadá na talíři

Sedmikrásky kvetou často už od února. K jídlu se hodí jak mladé lístky, tak celé kvítky.

• Květy se výborně uplatní jako jedlá dekorace krémových polévek a salátů
• Lístky lze vmíchat do směsi s dalšími bylinami

Jde o dobrý „startovací" druh pro lidi, kteří se teprve sžívají s myšlenkou jíst divoké rostliny – vypadá důvěrně a nevzbuzuje obavy.

Potočnice lékařská (Nasturtium officinale) – pikantní zeleň z potoka

Roste v čistých, mělkých tekoucích vodách. Má výraznou, lehce pepřnou chuť, která skvěle ladí s vejci, tvarohem a chlebíčkovými pomazánkami.

U rostlin spojených s vodou je klíčová kvalita místa – hledejte je výhradně v opravdu čistých, přirozených potocích, daleko od znečištění.

Marcové rostliny, u kterých je třeba dávat pozor

Ne každá raná rostlina se hodí ke svobodnému pojídání. Některé druhy se od pradávna považují za léčivé, ale mají omezení, o kterých stojí za to vědět.

Orsej jarní (Ficaria verna) – pouze před kvetením a v malém množství

Orsej tvoří lesklé, srdčité lístky a žluté kvítky připomínající malé hvězdičky. Kdysi zachraňoval námořníky před kurdějemi, protože obsahuje hodně vitamínu C.

Dnešní odborníci zdůrazňují, že:

• K jídlu se hodí pouze velmi mladé lístky, nasbírané před výskytem květů
• V pozdější fázi v rostlině roste množství látek dráždících trávicí trakt
• Větší množství může způsobit nevolnost a průjem

Orsej se používá nanejvýš jako malý přídavek do jarní bylinkové směsi, rozhodně ne jako hlavní složka salátu.

Podběl lékařský (Tussilago farfara) – tradiční bylinka na kašel s omezeními

Žluté květy podbělu se objevují velmi brzy, ještě dříve než lístky. Bylinka se odedávna využívá při kašli a zánětech dýchacích cest.

Moderní výzkumy však prokázaly přítomnost alkaloidů, které mohou v nadměrném množství poškozovat játra a jsou podezřelé z karcinogenního působení. Z tohoto důvodu:

• Nedoporučuje se samostatně připravovat a dlouhodobě pít nálevy ze svépomocí nasbírané byliny
• Bezpečnější je sáhnout po přípravcích z lékárny, kde jsou dávky kontrolované
• I hotové směsi se užívají krátce – obvykle maximálně několik dní

Jak bezpečně sbírat divoké byliny v březnu

Pravidlo číslo jedna: jíš pouze to, co umíš rozpoznat na sto procent – bez hádání a „zdá se mi".

Dobré je mít u sebe atlas rostlin nebo ověřenou aplikaci, ale nejlepší variantou na začátek je výlet s někým zkušeným. Pokud jednáte samostatně, držte se několika jednoduchých zásad:

• Sbírejte daleko od frekventovaných ulic, psích výběhů a polí intenzivně ošetřovaných chemickými přípravky
• Vždy nechte většinu rostliny na místě – nevytrhávejte celé trsy, aby se bylinka mohla obnovit
• Nesebírejte druhy, které jsou byť jen podobné jedovatým, pokud si nejste stoprocentně jisti určením
• Každou rostlinu doma důkladně propláchněte pod tekoucí vodou

Nápady na rychlé využití marcových bylin

Zelené posypání na chlebíčky a polévky

Nejjednodušší je jemně nasekat směs druhů jako ptačinec, mladá pampeliška, sedmikráska a trocha šťovíku, a pak:

• Posypat tím chlebíčky s tvarohem nebo hummusem
• Přidat na talíř s horkou krémovou polévkou těsně před jídlem
• Vmíchat do vajec na měkko nebo míchaných vajíček

Složité recepty nejsou potřeba – důležité je, aby byliny byly čerstvé a dobře umyté.

Jednoduchý jarní salát z divokých rostlin

Mladé lístky pampelišky, ptačinec, trocha šťovíku a hrst nasekané sedmikrásky stačí k vytvoření pořádné porce salátu. K tomu trocha olivového oleje, špetka soli, pepře a případně pár kapek citronové šťávy nebo jablečného octa – a je hotovo.

Pokud se zdá chuť příliš intenzivní, část divokých lístků lze smíchat s klasickým máslovým nebo ledovým salátem.

Divoké byliny v březnu – šance na restart po zimě

První týdny jara jsou skvělou příležitostí aspoň trochu se osamostatnit od obchodní zeleniny a zařadit do jídelníčku divoké rostliny. Dodávají chlorofyl, vitamíny a minerály, kterých po zimě obvykle chybí, a zároveň učí všímavosti k tomu, co roste pod nohama.

Vyplatí se začínat malými porcemi, sledovat reakci organismu a postupně rozšiřovat seznam známých druhů. Časem se procházka parkem promění v něco jako hon za chutěmi a březnová zahrada se stane bezplatným bylinkářem, ze kterého čerpá celá rodina.