Žlutý sýr a demence? Překvapivé výsledky rozsáhlé japonské studie

Demence na vzestupu, účinná léčba stále chybí

Stárnutí populace se zrychluje a problémy s pamětí zasahují stále více seniorů po celém světě. Demence, včetně Alzheimerovy choroby, patří dnes k nejzávažnějším zdravotním výzvám současnosti. Odhaduje se, že touto diagnózou trpí přes 50 milionů lidí na světě a do poloviny tohoto století by se jejich počet mohl ztrojnásobit.

Japonsko, jedna z nejrychleji stárnoucích zemí planety, funguje jako jakási laboratoř budoucnosti. Plných 12,3 procenta tamních obyvatel starších 65 let se potýká s demencí. Jelikož účinná léčba zatím neexistuje, vědci se čím dál tím více zaměřují na životní styl – pohyb, spánek a především stravování.

Vědci z několika japonských vědeckých center analyzovali data téměř osmi tisíc seniorů a zjistili, že osoby pravidelně konzumující sýr onemocněly demencí méně často.

Jak studie o sýru a paměti vlastně probíhala?

Analýza zahrnovala 7 914 osob ve věku 65 a více let, žijících samostatně ve vlastních domovech, bez předchozího přiznání nároku na dlouhodobou péči. Data pocházela z programu JAGES, který dlouhodobě sleduje zdraví a fungování starších Japonců.

Účastníci byli rozděleni do dvou skupin:

• senioři, kteří jedli sýr alespoň jednou týdně,
• senioři, kteří uvedli, že sýr vůbec nekonzumují.

Aby bylo srovnání co nejpřesnější, vědci zajistili, aby obě skupiny byly pokud možno srovnatelné z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, příjmů, celkového zdravotního stavu i soběstačnosti v každodenních činnostech. K tomu využili pokročilou statistickou metodu vyrovnávající rozdíly mezi sledovanými osobami.

Rozdíl zdánlivě malý, ale statisticky významný

Po dobu přibližně tří let vědci sledovali, kdo z účastníků obdrží administrativní potvrzení diagnózy demence v rámci japonského systému pečovatelského pojištění – což je v Japonii běžně používaný ukazatel.

Rozdíl se může zdát skromný, ale přepočteno na relativní riziko jde o 24procentní snížení pravděpodobnosti vzniku demence u osob, které sýr pravidelně jedly. Když vědci do analýzy zahrnuli i celkový model stravování – například příjem zeleniny, ovoce a ryb – efekt mírně zeslábl, ale stále zůstal zřetelný, přibližně na úrovni 21 procent.

Vědci zdůrazňují, že studie ukazuje pouze souvislost, nikoli prokázanou příčinnost. Přesto je rozdíl natolik výrazný, že vybízí k dalšímu bádání.

Co v sýru vlastně může mozku prospívat?

Autoři studie naznačují několik mechanismů, které by mohly ochranný účinek sýru na nervový systém vysvětlovat. Jde z velké části o hypotézy, ale dobře zapadají do toho, co už o výživě a fungování mozku víme.

Vitamín K2 a krevní cévy

Sýr, zejména zrající odrůdy, patří k důležitým zdrojům vitamínu K2. Tato látka se rozpouští v tucích a ovlivňuje hospodaření s vápníkem i pružnost cévních stěn.

• Cévní problémy, jako je vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza, zvyšují riziko demence, zejména vaskulárního typu.
• Vitamín K2 pomáhá omezovat ukládání vápníku do stěn cév.
• Zdravější cévy znamenají lepší průtok krve mozkem.

Je tedy možné, že sýr díky K2 nepřímo podporuje kognitivní výkonnost tím, že zpomaluje procesy poškozující drobné mozkové cévy.

Bílkoviny, aminokyseliny a bioaktivní látky

Sýry jsou vydatným zdrojem bílkovin a klíčových aminokyselin. Nervové buňky je potřebují pro správnou funkci, tvorbu neurotransmiterů i opravu poškození. Při zrání sýra navíc vznikají takzvané bioaktivní peptidy, které mohou působit protizánětlivě a antioxidačně.

Chronický zánět a oxidační stres jsou přitom dva procesy úzce spojené se stárnutím mozku a rozvojem neurodegenerativních onemocnění.

Střevní mikrobiota a osa střevo–mozek

Stále více výzkumů propojuje složení střevní bakteriální flóry s fungováním mozku. Narušený mikrobiom se mimo jiné vyskytuje u osob s Alzheimerovou chorobou. Fermentované sýry, jako jsou klasické plísňové druhy, mohou být zdrojem probiotických bakterií regulujících tzv. osu střevo–mozek.

Zajímavé přitom je, že v analyzované studii celých 82,7 procenta účastníků jedlo převážně zpracovaný sýr, chudší na přirozené bakteriální kultury a část bioaktivních složek. Jen 7,8 procenta sahalo po sýrech s bílou plísní. Přesto se ochranný efekt projevil – to může naznačovat, že zde působí více drobnějších faktorů, nikoli pouze probiotický aspekt fermentace.

Dokonce i sýrové výrobky nižší mikrobiologické kvality mohou mozku přinášet určitý prospěch, jsou-li součástí širší, přiměřeně vyvážené stravy.

Sýr jako součást životního stylu, ne jako zázračná potravina

Osoby konzumující sýr v japonských datech častěji volily i další potraviny spojované s lepší kondicí ve vyšším věku – ovoce, zeleninu, maso a ryby. Celkový obraz připomínal pestřejší jídelníček s větším množstvím látek nezbytných pro mozek.

Studie také ukázala, že tato skupina seniorů si lépe poradila s tzv. komplexními každodenními činnostmi: nakupováním, plánováním jídel nebo správou financí. Méně často si stěžovala na problémy s pamětí. Je tedy možné, že tato skupina vstupovala do studie již v o něco lepším zdravotním stavu, což statistika nedokázala zcela podchytit.

Z dotazníků vyplývá, že 72,1 procenta konzumentů sýra ho jedlo jednou nebo dvakrát týdně – bavíme se tedy o umírněném množství, nikoli o každodenním hodování.

Jaká jsou omezení tohoto typu výzkumu?

Autoři studie přehledně popsali její slabé stránky, což umožňuje výsledky hodnotit střízlivěji.

• Otázka na sýr se v dotazníku objevila pouze jednou, na začátku studie – není jasné, zda účastníci své návyky později změnili.
• Nebyla shromážděna přesná data o velikosti porcí, takže nelze hovořit o optimální dávce.
• Data o demenci pocházela z administrativních dokumentů, nikoli z komplexních neurologických vyšetření, což ztěžuje rozlišení jednotlivých typů onemocnění.
• Nebyly zohledněny genetické faktory, například přítomnost varianty APOE spojené s vysokým rizikem Alzheimerovy choroby.
• Japonský kontext je specifický – průměrná roční spotřeba sýra je tam několikanásobně nižší než v mnoha evropských zemích.

Tato data nelze mechanicky přenést do zemí s bohatší tradicí konzumace sýrů, kde je výchozí příjem této potraviny výrazně vyšší.

Má smysl jíst více sýra s ohledem na zdraví mozku?

Závěry japonské studie rozhodně nepovzbuzují k bezuzdnému navyšování porcí sýra. Sýrové výrobky obsahují poměrně dost nasycených tuků a soli, takže odborníci na výživu dlouhodobě doporučují střídmost. Na druhou stranu jejich úplné vylučování z obavy před cholesterolem také nedává vždy smysl – zejména pokud je porce malá a zbytek stravy bohatý na zeleninu, ovoce a celozrnné potraviny.

V praxi lze zvážit jednoduchou strategii: malé množství kvalitního sýra několikrát týdně, zařazené do jídel místo vysoce zpracovaných uzenin nebo slaných svačin. V kombinaci s pohybem, kontrolou krevního tlaku, omezením kouření a alkoholu to může vytvořit celkem rozumný soubor opatření na podporu paměti po šedesátce.

Stojí také za připomenutí, že mozek miluje rozmanitost. Výzkumy ukazují, že pro kognitivní funkce jsou prospěšné diety blízké středomořskému stylu a tzv. modelu MIND: hodně zelené zeleniny, bobulí, ořechů, olivového oleje, ryb a luštěnin, spolu s umírněným množstvím mléčných výrobků včetně sýra. Sýr může být jedním z dílků této skládačky – ale pohyb, spánek ani sociální kontakty nenahradí.

Pokud se u tak nízké výchozí spotřeby, jako je ta japonská, projevil alespoň mírný ochranný efekt, budoucí studie v zemích s bohatší sýrovou tradicí by mohly přinést velmi konkrétní doporučení – jak ohledně druhu sýra, tak velikosti porce. Prozatím je nejrozumnější brát japonské výsledky jako podnět k vyvážené stravě, v níž trocha sýra není problémem a pro mozek může být dokonce užitečným spojencem.