Spánková apnoe: tichá epidemie, kterou mnoho lidí neléčí
Nová data z evropské klinické studie ukazují, že stávající lék proti epilepsii dokáže výrazně snížit počet nočních záchvatů zástavy dechu. Pro pacienty, kteří nemohou nebo nechtějí používat masku CPAP, se poprvé otevírá reálná naděje na léčbu v podobě obyčejné tablety.
Obstrukční spánková apnoe je onemocnění, při němž dochází během spánku k opakovaným přerušením dýchání v důsledku kolapsu horních cest dýchacích. Odborné odhady hovoří o až miliardě postižených po celém světě. Většina z nich o tom ani neví – vstávají nevyspalí, s bolestí hlavy, mají potíže se soustředěním, přibývají na váze a jejich blízcí si stěžují na hlasité chrápání.
Nejlépe prozkoumanou a nejúčinnější metodou léčby zůstává přístroj CPAP, který přivádí vzduch pod konstantním tlakem přes masku nasazovanou přes noc. Toto řešení dokáže epizody apnoe téměř zcela eliminovat, jenže velká část pacientů ho zkrátka nesnáší. Vadí jim hluk, pocit dušení, vysušování sliznic nebo tlak masky na obličeji.
V praxi každý druhý pacient vzdá terapii CPAP během prvního roku, přestože přístroj funguje velmi efektivně. Problém tkví v komfortu používání.
Právě proto lékaři už léta hledají farmakologické přístupy, které by umožnily alespoň části pacientů léčit se tabletami namísto masky.
Sulthiamid: osvědčený antiepileptický lék v nové roli
Přelomová data přinesla evropská klinická studie FLOW, v níž byl testován účinek léku sulthiamidu u pacientů s mírnou až těžkou obstrukční spánkovou apnoí. Sulthiamid je starý a dobře známý přípravek proti epilepsii, dosud využívaný především v neurologii.
Studie se zúčastnilo 298 dospělých pacientů v pěti evropských zemích. Terapie trvala 15 týdnů a účastníci byli rozděleni do skupin s různými dávkami léku nebo s placebem. Cílem bylo zjistit, zda sulthiamid dokáže snížit počet apnoických epizod a zlepšit noční okysličení organismu.
Při nejvyšších dávkách lék snížil počet nočních přerušení dýchání průměrně o 47 procent a zároveň zlepšil hladinu kyslíku v krvi během spánku.
Jde o velmi výrazný výsledek, zvlášť vezmeme-li v úvahu, že doposud neexistoval žádný perorální přípravek působící přímo na mechanismy způsobující apnoi, a nikoli jen na její důsledky.
Jak tento lék na spánkovou apnoi vlastně funguje
Sulthiamid patří do skupiny inhibitorů karbonické anhydrázy. V kontextu spánkové apnoe je klíčové to, že stabilizuje kontrolu dýchání – tedy způsob, jakým mozek a tělo reagují na změny hladin kyslíku a oxidu uhličitého.
U části pacientů se spánkovou apnoí se vyskytuje tzv. vysoký loop gain – stav, při němž regulační systém dýchání reaguje příliš prudce. Vzniká pak typický vzorec: fáze rychlého a hlubokého dýchání střídané úplnou zástavou dechu. Sulthiamid pomáhá tento systém „zklidnit", díky čemuž se noční dýchání stává pravidelnějším.
Menší předchozí studie také popsaly, že lék zlepšuje napětí svalů hltanu. Díky tomu se dýchací cesty méně propadají, což snižuje riziko jejich uzávěru během spánku.
Nežádoucí účinky a bezpečnost
Během studie FLOW se nežádoucí účinky vyskytovaly poměrně často, většinou však byly mírné a samy odezněly. Nejčastěji se objevovaly parestezie – pocit znecitlivění, brnění nebo „elektrických výbojů" v prstech či kolem úst.
- Převažovaly přechodné a nezávažné příznaky
- Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem byly parestezie
- Léčba byla sledována z hlediska snášenlivosti při různých dávkách
- Úplné zhodnocení dlouhodobé bezpečnosti si vyžádá další studie
Je třeba mít na paměti, že jde stále o druhou fázi klinického testování. Vědci především ověřují rozsah dávek, mechanismus účinku a bezpečnostní profil. Než lék pronikne do běžných ordinací, bude nezbytná rozsáhlá třetí fáze zahrnující větší počet pacientů a delší dobu sledování.
Tableta není pro každého: jeden ze čtyř mechanismů
Odborníci zdůrazňují, že sulthiamid cílí pouze na jeden z několika klíčových mechanismů obstrukční spánkové apnoe – konkrétně na nestabilní kontrolu dýchání. Obstrukční spánková apnoe může pramenit z kombinace čtyř hlavních problémů:
| Mechanismus | Podstata problému |
|---|---|
| Nestabilní kontrola dýchání | Příliš prudké reakce na změny hladin krevních plynů |
| Oslabené svaly hltanu | Příliš snadné propadání horních cest dýchacích během spánku |
| Vysoká kolapsibilita hltanu | Anatomická stavba napomáhající uzávěru dýchacích cest |
| Nedostatečné probouzení | Mozek příliš slabě reaguje na nedokysličení a nepřeruší spánek |
Pokud u konkrétního pacienta dominuje právě nestabilní systém regulace dýchání, má sulthiamid šanci fungovat velmi dobře. Jestliže je však hlavním problémem anatomie hltanu nebo nadváha, může být efekt slabší. V kratších, dřívějších studiích se například nepozorovala výrazná změna denní ospalosti ani zlepšení kvality života, přestože počet apnoických epizod klesl.
Další tablety na cestě: nastupuje éra „farmakologie spánku"
Sulthiamid není jediným kandidátem na perorální léčbu obstrukční spánkové apnoe. Několik farmaceutických společností vede pokročilý výzkum dalších molekul zaměřených na různé aspekty onemocnění.
AD109: zaměřeno na svaly dýchacích cest
Společnost Apnimed oznamuje záměr podat žádost o registraci přípravku AD109 u amerického úřadu FDA. Jde o kombinaci dvou známých látek – aroxibutyninu a atomoxetinu. Tento tandém má zlepšovat nervosvalovou funkci horních cest dýchacích, tedy zvyšovat jejich napětí a odolnost vůči nočnímu propadání.
Cílem AD109 je tedy jiný mechanismus než u sulthiamidu: místo stabilizace kontroly dýchání má posilovat samotné struktury, kudy vzduch prochází.
IHL-42X a léky proti obezitě
Dalším projektem je IHL-42X vyvíjený společností Incannex Healthcare. I v tomto případě jde o kombinovanou terapii postavenou na dvou dobře známých látkách, které mají dohromady zmírňovat apnoické epizody. Přípravek již postoupil do druhé fáze testování.
Důležité zprávy přišly i z jiného směru. Od konce roku 2024 se tirzepatid pod názvem Zepbound stal prvním lékem oficiálně schváleným k léčbě obstrukční spánkové apnoe u osob s obezitou. Působí nepřímo – prostřednictvím redukce tělesné hmotnosti, čímž snižuje tlak tkání na dýchací cesty.
Namísto jediného schématu „maska pro všechny" se začíná formovat přesnější přístup, při němž se léčba volí podle konkrétního mechanismu onemocnění u daného pacienta.
Co to může znamenat pro pacienty v nejbližších letech
Pro lidi, kteří si každý večer nasazují masku CPAP a odpočítávají hodiny do rána, zní představa perorální léčby velmi lákavě. Je však třeba zachovat střízlivý pohled. Ani sulthiamid, ani ostatní zmiňované přípravky nenahradí přístroje CPAP přes noc.
Reálnější scénář počítá s tím, že za několik let bude mít lékař k dispozici celou škálu metod: od klasické masky přes zubní aparáty a redukci hmotnosti až po různé kombinace léků. U části pacientů se třeba podaří masku zcela vynechat, u jiných alespoň snížit její tlak nebo dobu nošení, což se pozitivně promítne do každodenního komfortu.
Stále častěji se hovoří také o „spánkové medicíně šité na míru". To znamená, že než pacient dostane konkrétní lék, projde podrobnější diagnostikou: analýzou vzorce apnoí, zhodnocením anatomie hltanu, tělesné hmotnosti a reakcí dechového centra. Na základě toho specialista zvolí terapii nebo jejich kombinaci.
Na co by měli dávat pozor lidé podezřívající se ze spánkové apnoe
Farmakologie otevírá nové možnosti, ale základem zůstává správné stanovení diagnózy. V Česku mnoho lidí stále podceňuje charakteristické příznaky. K nejčastějším patří:
- Hlasité, nepravidelné chrápání s pauzami v dýchání
- Pocit dušení nebo zalykání se v noci
- Ranní bolesti hlavy a sucho v ústech
- Denní ospalost, usínání během rozhovoru nebo před televizí
- Problémy se soustředěním, podrážděnost, zhoršená nálada
Tyto příznaky je vhodné sdělit praktickému lékaři nebo přímo specialistovi na spánkovou medicínu či otorinolaryngologovi. Diagnostickým standardem zůstává polysomnografické vyšetření nebo zjednodušené domácí testy. Bez spolehlivé diagnostiky bude v budoucnu velmi obtížné zvolit farmakologickou terapii odpovídající konkrétnímu typu poruchy.
V diskusi o nových lécích nelze opomíjet ani životní styl. Ani ta nejlepší tableta nevyváží důsledky výrazné obezity, nadměrného pití alkoholu před spaním nebo kouření. Zdravé návyky – udržování správné tělesné hmotnosti, omezení návykových látek a pravidelný spánkový režim – zvyšují šanci, že jak léky, tak případný přístroj CPAP budou fungovat efektivněji.
Pro lékaře budou nadcházející roky dobou rychlého nárůstu poznatků a nutnosti přehodnocovat dosavadní přístupy k terapii apnoe. Pro pacienty je to dobrý moment k tomu, aby diagnostiku neodkládali – čím dříve se stanoví diagnóza, tím větší šance, že až perorální farmakologické terapie vstoupí do každodenní praxe, bude možné je skutečně naplno využít.
