Každodenní procházka se psem: jak dlouho, jak často a co skutečně přináší

Proč pes potřebuje pravidelné vycházky, i když má zahradu

Mnoho majitelů stále věří, že zahrada psovi plně nahradí procházky. Odborníci ale říkají jasně: zahrada je bonus, nikoli náhrada za pravidelné vycházky ven. Každodenní rutina procházek ovlivňuje tělo, psychiku i vztah se člověkem mnohem víc, než se na první pohled zdá.

Pes, bez ohledu na plemeno a věk, má přirozenou potřebu pohybu a průzkumu okolí. Pobíhání mezi terasou a trávníkem tohle prostě nenahradí. Psovo tělo i mysl potřebují podněty — nové vůně, zvuky, kontakt s lidmi a jinými zvířaty.

Procházka pro psa znamená mnohem víc než jen „vyvenčení". Je to obdoba našeho vyjití mezi lidi, do města, do parku — normální součást každodenního života.

Kromě základních fyziologických potřeb pes během procházky:

• spaluje přebytečnou energii, čímž se snižuje riziko ničení věcí doma,
• odbourává stres a napětí,
• trénuje odvahu a sebejistotu v nových situacích,
• učí se reagovat na podněty jako kola, děti, jiné psy nebo auta,
• má příležitost procvičovat povely a chůzi na vodítku.

U psů žijících v bytě je vycházení ven samozřejmostí. U psů „se zahradou" to bývá horší — majitel má pocit, že pes „přece celý den je venku". Jenže pes zná každý kout pozemku nazpaměť. Nedostatek nových podnětů způsobuje nudu a nuda velmi často končí útěky, hrabáním děr, neustálým štěkáním nebo okusováním předmětů.

Kolikrát denně se psem ven

Veterináři a behavioristé se shodují na jedné minimální hranici: třikrát denně. To je naprostý základ, od kterého by mělo plánování dne se psem začínat.

Tři vycházky denně výrazně snižují riziko problémů s inkontinencí a „nehod" v bytě. Mnoho případů takzvané nečistotnosti totiž nevychází ze „zlomyslnosti psa", ale prostě z toho, že pes nemá kdy se vyvenčit.

Pokud se pes doma špiní, problém bývá nejčastěji v rozvrhu majitele, nikoli v povaze zvířete.

U mladých, energických psů a u pracovních plemen je vhodné přidat ještě jednu nebo dvě kratší vycházky navíc. Starší psi naopak lépe zvládají několik kratších procházek než dvě dlouhé, při nichž se rychle unaví.

Jak dlouho by měla jedna procházka trvat

Krátký obchůzek po sídlišti jen „na rychlé čůrání" nestačí. Pes potřebuje čas na klidné čichání okolí, zastavení a pozorování. Pro většinu dospělých psů je minimum přibližně patnáct minut na jedno vyjití, přičemž alespoň jedna procházka denně by měla být výrazně delší.

Přizpůsobte procházku věku a kondici psa

Důležité je sledovat psa, ne hodinky. Jiné potřeby má štěně, jiné senior a jiné husky nebo border kolie v nejlepších letech.

• Štěně — mnoho krátkých vycházek, protože měchýř dlouho nevydrží a klouby jsou stále citlivé.
• Dospělý pes v dobré kondici — standardně jedna delší procházka (30–60 minut) a 2–3 kratší.
• Starší pes — klidné, častější, ale kratší vycházky s přestávkami na čichání.

Některá plemena stvořená pro práci a dlouhé pochody potřebují skutečně hodně pohybu. Severní psi jako husky nebo pastevečtí psi jako australský ovčák či německý ovčák se po čtvrthodině teprve „rozehřívají". Pokud nemají kde vybít energii, vybijí ji na hračkách, nábytku nebo botách svých majitelů.

Frustrace psa velmi často končí ničením věcí doma. Místo investice do dalšího pelíšku je snazší přidat psovi každý den 20 minut pohybu navíc.

Počasí také hraje svou roli

Mráz, vydatný déšť nebo vedro mění pravidla hry. Pes se může rychleji unavit nebo skutečně trpět. Pokud vidíte, že se po pár minutách třese zimou a přitiskl se k vašim nohám, nemá smysl trvat na „povinných" patnácti minutách. Raději procházku zkraťte a vyrazte ven častěji. V mrazivých dnech pomáhá teplý obleček pro malé nebo krátkosrsté psy.

V létě je naopak vhodné vyhýbat se nejteplejším hodinám a vybírat stín, trávu a les místo asfaltu a rozpálených chodníků, které mohou psí tlapky spálit.

Procházka jako lék na problémy s chováním

Mnoho potíží, s nimiž majitelé přicházejí k behavioristům — bezdůvodné štěkání, trhání pohovky, kroužení dokola — má svůj původ v nedostatku pohybu a podnětů. Pes sedí několik hodin sám a jeho jedinou náplní je čekání.

Pravidelná a zajímavá procházka:

• snižuje úroveň stresu a napětí,
• pomáhá psovi „zpracovat" emoce,
• zlepšuje spánek — unavený pes odpočívá kvalitněji,
• posiluje vztah s majitelem, protože společná aktivita buduje důvěru.

Procházka je také skvělá příležitost pro trénink základních povelů: „sedni", „zůstaň", „ke mně", hezká chůze na vodítku. Místo řešení výchovných problémů výhradně doma lze cvičit v přirozených, každodenních situacích — při přecházení ulice, míjení jiného psa nebo před tím, než psa pustíte očichat keř.

Když na procházky není čas — reálná řešení

Život bývá nabitý do posledního místa: směnný provoz, zácpy, malé děti. Přicházejí období, kdy je těžké vyrazit z domu na déle než deset minut. To vůbec neznamená, že musíte psa vzdát, ale vyžaduje to lepší organizaci.

Pomoc od ostatních lidí

Stále oblíbenější se stávají služby venčitelů psů. Takzvaný pet sitter může docházet jednou denně, několikrát týdně nebo jen ve zvlášť vytížené dny.

• Člen rodiny nebo soused v důchodu — často rád vyjde na krátkou procházku přes den.
• Profesionální venčitel — placená služba, ale dává jistotu, že má pes zajištěný pohyb.
• Dobrovolníci nebo mladí lidé z okolí — pro mnohé je to příležitost trávit čas se psy, které doma mít nemohou.

I půl hodiny procházky s důvěryhodnou osobou uprostřed dne dokáže zcela proměnit náladu psa, který zůstává sám několik hodin.

Změna vlastních návyků

Někdy stačí den mírně přeskládat. Místo procházení telefonu u ranní kávy můžete vyrazit se psem hned po vstávání a kávu odložit na později. Cestou z práce vystoupit o zastávku dříve a zbytek trasy ujít se psem. Malé posuny ve prospěch pohybu den zpravidla neprodlužují, ale výrazně mění každodenní život zvířete.

Jak procházky zpestřit, aby skutečně „fungovaly"

I když se psem chodíte stále stejnou ulicí, můžete procházku udělat zajímavější a náročnější pro hlavu, nejen pro svaly.

• Jednou odbočte do jiné uličky než obvykle.
• Nechte psa déle čichat na jednom místě místo toho, abyste ho stále popoháněli.
• Zařaďte krátké úkoly: „sedni" před přechodem, „zůstaň" před vypuštěním na volno.
• V parku využijte lavičku nebo nízkou zídku jako „překážkovou dráhu" — výstup, sestup, otočení.

Pro psa je samotné čichání intenzivní mentální prací. Po dvaceti minutách klidné chůze s čumákem u země bývá pes stejně unavený jako po honění míče.

Několik dalších myšlenek, které usnadní život se psem

Vyplatí se mít připravený „plán B" pro výjimečné situace: nemoc, služební cesta, náhlá změna pracovní doby. Seznam dvou nebo tří lidí, kterým důvěřujete a kteří mohou psa v případě potřeby vyvenčit, zachrání nejednu situaci. Dobré je také psa postupně zvykat na různé opatrovníky, aby se nestresoval, když jednou za čas vyjde s někým jiným.

Skvělou podporou jsou i doplňkové aktivity: nosework, hračky na pamlsky nebo jednoduchá cvičení doma. Procházku sice nenahradí, ale mohou ji krásně doplnit. Kombinace pohybu, čichání a klidné, předvídatelné rutiny dělá ze psa vyrovnanějšího společníka a každodenní život s ním se stává jednoduše příjemnějším.