Na přelomu března a dubna se v mnoha zahradách objevuje neobyčejný, čilý pták.
Má „masku" přes oko a po kmeni stromů chodí hlavou dolů.
Je to brhlík, drobný obyvatel lesů a starých sadů, který stále častěji zavítá i do soukromých zahrad. Jeho přítomnost není náhodná – vyhledává pouze místa splňující konkrétní podmínky. Pokud ve vaší zahradě rostou vzrostlé stromy, máte slušnou šanci ho spatřit.
Brhlík – malý pták s výraznou osobností
Brhlíka poznáte na první pohled. Má zavalitou postavu, špičatý zobák a modřešedé zbarvení hřbetu. Břicho je oranžové, místy lehce rezavé. Přes oko mu prochází tmavý pruh, který vypadá jako maska.
Tento vzhled jde ruku v ruce s jeho pohybem. Brhlík bez obtíží chodí po kmeni stromu svisle dolů, s hlavou směřující k zemi. To je mezi zahradními ptáky skutečná raritu. Silné nožky a ostré drápy mu umožňují volně šplhat i sestupovat po kůře.
Brhlík je jediným naším malým ptákem, který dokáže obratně běhat po kmeni jak nahoru, tak dolů – jako malý lesní akrobat.
Jakmile se zabydlí v okolí, hlasitě oznamuje svou přítomnost. Vydává krátké, ostré výkřiky, opakované několikrát za sebou. Tak si vyznačuje teritorium. Uslyšíte-li energické, suché volání z korun stromů, rozhlédněte se pozorně – s velkou pravděpodobností je to právě on.
Proč zrovna duben? Stručný kalendář brhlíka
Brhlík je stálý druh, tedy teoreticky zůstává u nás po celý rok. V praxi si ho ale mnoho zahradníků zřetelněji všimne teprve na jaře, kdy začíná hnízdní období. Tehdy intenzivně hlídkuje ve svém okrsku a hledá vhodné místo pro hnízdo.
| Měsíc | Co dělá brhlík? |
|---|---|
| Březen–duben | Hledá dutiny, připravuje hnízdní místo, intenzivně zpívá |
| Květen–červen | Krmí mláďata, loví hmyz v kůře stromů |
| Červenec–září | Pohybuje se mezi stromy, využívá hojnosti hmyzu |
| Říjen–únor | Hledá semena a ořechy, může navštěvovat krmítka |
Začátek jara je tedy obdobím, kdy jeho přítomnost nejsnáze zachytíte. Stává se pohyblivějším, častěji „promlouvá" a pečlivě prozkoumává kmeny starých stromů.
Jaké zahrady brhlíka přitahují?
Ne každá zahrada mu vyhovuje. Tento druh je silně vázán na stromy, zejména staré. Zajímají ho hlavně kmeny s přirozenými štěrbinami, trouchnivějícími místy a dutinami.
Pokud v zahradě není ani jeden vzrostlý strom s přirozenými dutinami, šance na hnízdění brhlíka klesá téměř na nulu.
Nejpříznivější místa jsou:
- zahrady se starými jabloněmi nebo hrušněmi,
- pozemky sousedící s listnatým lesem nebo parkem,
- usedlosti, kde je ponechán alespoň kousek „divokého" koutu se vzrostlými stromy,
- staré aleje s četnými přirozenými dutinami v kmenech.
Brhlík si dutiny sám nevyseká. Využívá již existující otvory – po datlovití nebo vzniklé hnitím dřeva. Přičemž mu není lhostejná velikost vchodu. Je-li otvor příliš velký, zmenší ho pomocí jílovité zeminy nebo bláta a vytvoří jakýsi „rámec" kolem vstupu. Díky tomu se hnízdo stane obtížněji přístupným pro predátory i konkurenční ptáky.
Lesník ve vaší zahradě: brhlík a stromy
Život brhlíka se prakticky výhradně točí kolem stromů. Tam nachází potravu, úkryt i místo pro hnízdění. Obývá především listnaté lesy, staré sady a stromy v parcích. Stejné podmínky hledá i v zahradě.
Dominuje-li na pozemku krátce střižený trávník, několik tújí a jedna mladá třešeň, tento pták se pravděpodobně neobjeví. Potřebuje strukturu, kterou poskytují letitá torza kmenů, popraskané kůry a přirozené výrůstky. Čím starší strom, tím více skrýší a tím větší šance, že ho brhlík zaujme.
Z hlediska přírody má přítomnost tohoto ptáka řadu výhod. Prohledáváním kůry při hledání larev a hmyzu pomáhá regulovat počty škůdců. Svým způsobem plní roli „kontrolora kvality" zahradních stromů, které pravidelně prohlíží ze všech stran.
Co brhlík jí v různých ročních obdobích?
Jídelníček brhlíka se s ročními obdobími výrazně mění. V teplejší části roku převažuje živočišná bílkovina, v zimě naopak semena a ořechy.
Jaro a léto – čas hmyzu
Od dubna do léta se brhlík soustředí především na to, co se skrývá pod kůrou: larvách, broucích, pavoukovcích a různých drobných bezobratlých. Taková potrava je nezbytná pro rychle rostoucí mláďata. Pták pečlivě prochází kmeny stromů a nahlíží do každé trhliny a skuliny.
Podzim a zima – semena a ořechy
Jakmile ubývá hmyzu, mění jídelníček. Sahá po semenech, ořeších a tvrdých plodech. Rád vybírá:
- slunečnicová semena,
- vlašské a lískové ořechy (rozlupuje nebo drtí),
- semena ze šišek jehličnatých stromů,
- další tvrdá semena, která lze rozbít silným zobákem.
V zimě dokáže využívat krmítka, ale vybírá ta, která nabízejí hodnotné, vysokokalorické produkty. Drcené ořechy a slunečnice jsou rozhodně lepší volbou než levné směsi s velkým množstvím prosa.
Jak zvýšit šanci na návštěvu brhlíka ve vaší zahradě?
Tohoto ptáka si „objednat" na přání nelze, lze však vytvořit podmínky, které mu budou vyhovovat. Několik jednoduchých zahradnických rozhodnutí zde funguje velmi účinně.
Vsaďte na vzrostlé stromy
Největší chybou, které se mnoho majitelů pozemků stále dopouští, je kácení všech stárnoucích stromů „pro pořádek". Přitom právě ony jsou nejlepšími domovy pro ptáky.
Místo odstranění každého stromu s dutinou je vhodné nechat odborně posoudit jeho stav. Často stačí zkrátit část koruny, aby byl bezpečný, a přitom nadále poskytoval úkryt mnoha druhům včetně brhlíka.
Nechte přírodu pracovat
Čím méně „sterilní" zahrada, tím zajímavější fauna. Odumřelé části kmenů, drobné trouchnivějící větve nebo přirozené praskliny kůry nijak nekazí estetiku, ale naopak budují rozmanitost. Právě v takových místech vznikají přirozené skrýše, ideální k hnízdění.
Chcete-li jít ještě dál, můžete pověsit hnízdní budku s malým otvorem přizpůsobeným pro malé ptáky. Brhlík takové konstrukce někdy využívá a otvor „opracovává" hlínou, aby ho přizpůsobil svým potřebám.
Krmítko s rozumem, ne s čímkoliv
Až přijde zima, vyplatí se postarat o vhodný jídelníček. Počítáte-li s tím, že se brhlík v okolí usadí, věnujte pozornost složení krmiva. Osvědčuje se:
- slunečnice, nejlépe loupaná,
- drcené vlašské nebo lískové ořechy,
- směsi s vysokým obsahem olejnatých semen.
Zbytky pečiva a silně zpracované potraviny je lépe vynechat. Neprospívají ani brhlíkovi, ani jiným okřídleným hostům.
Proč dát divokým ptákům prostor?
Brhlík, stejně jako mnoho dalších druhů, podléhá zákonné ochraně. Nejde o to ho ochočit nebo přivyknout na ruku. Cílem je spíše vytvořit zahradu, v níž mohou divoká zvířata fungovat po svém, bez tlaku ze strany člověka.
Taková zahrada funguje jako malý, soukromý kousek přírody. Poskytuje úkryt, oživuje krajinu a každodenní život dělá zajímavějším. Pozorovat brhlíka běžícího po kmeni hlavou dolů je atrakce větší než leckterý přírodopisný pořad v televizi.
Stále více lidí začíná na staré stromy nahlížet jinak. Místo toho, aby je vnímali jako problém k pokácení, vidí v nich živé domovy pro ptáky, hmyz i drobné savce. V praxi stačí ponechat na pozemku alespoň jeden takový strom a šance na návštěvu brhlíka výrazně vzroste.
Uslyšíte-li tedy v dubnu charakteristické, energické volání z koruny staré jabloně, zastavte se na chvíli. Možná na kmeni, mezi záplatami kůry, sedí právě drobný modro-oranžový akrobat, který usoudil, že vaše zahrada je místem hodným k obývání.
