Proč si netopýři vyberou právě váš dům
Rodinné domy, staré činžáky i hospodářské budovy dokonale napodobují přirozené úkryty, kde netopýři za normálních okolností obývají skalní štěrbiny nebo dutiny stromů. Půdy, mezery mezi stěnami, obezděné komíny a podbití střechy jim nabízejí přesně to, co hledají: teplo, tmu a klid.
Do budovy se dostanou otvory, které by člověka ani nenapadlo brát vážně. Stačí úzká mezera u okapu, netěsná větrací mřížka nebo drobné poškození fasády. I velmi dobře udržovaný dům může mít hned několik takových „pozvánek" pro celou kolonii.
Důležitou roli hraje i okolí. Domy blízko lesů, luk, řek nebo rybníků přitahují velké množství hmyzu, a tím pádem i netopýry. Stejně náchylné jsou ale městské bytové domy a činžáky — pouliční lampy lákají roje hmyzu, takže pro létající savce jde o hotovou zásobárnu potravy.
Jak poznat, že máte nezvané hosty nad hlavou
Čím dříve zachytíte první signály, tím snáze situaci zvládnete. Typické příznaky přítomnosti netopýrů jsou:
- tiché pískání nebo škrábání slyšitelné za soumraku a brzy ráno, zejména z oblasti půdy nebo komína,
- tmavé skvrny u štěrbin ve fasádě, u okapu nebo větrací mřížky — jde o stopy tuku a nečistot z kožichu,
- nahromadění trusu (guána) pod stěnami, na parapetních římsách a v koutech půdy; drobné, křehké granulky připomínající zrníčka,
- pozorování netopýrů vylétajících za soumraku z konkrétního místa budovy.
Guáno netopýrů může obsahovat houby způsobující závažné problémy s dýchacím ústrojím. Úklid bez ochranné masky a vhodného vybavení je pozvánka do problémů.
Zákon, termíny a co rozhodně nedělat
V České republice jsou všechny druhy netopýrů pod přísnou druhovou ochranou. To znamená, že je zakázáno je usmrcovat, chytat, plašit nebo ničit jejich úkryty bez příslušných povolení. Svévolné zazděení kolonie ve stropě může mít nejen tragické důsledky pro zvířata, ale i právní následky pro majitele nemovitosti.
Před jakýmkoli zásahem je nutné ověřit platné předpisy a nahlásit problém na příslušnou regionální správu ochrany přírody nebo místní inspektorát. V mnoha případech je nezbytná účast odborníka na chiropterologii nebo specializované firmy zabývající se odchytem volně žijících živočichů.
Kdy je možné zasáhnout a kdy ne
Nejcitlivější je období rozmnožování. V teplejších měsících samice rodí a kojí mláďata, která po několik týdnů vůbec nelétají. Pokud v tuto dobu zablokujete dospělým přístup zpět, mláďata zůstanou uvězněna a zahynou hladem.
| Roční období | Aktivita netopýrů | Doporučení pro zásah |
|---|---|---|
| Časné jaro | Návrat ze zimovišť, formování kolonií | Často vhodný okamžik pro zásah s odborníky |
| Pozdní jaro – léto | Období mláďat, intenzivní kojení | Vyloučení nevhodné, možné jen výjimečně |
| Pozdní léto – podzim | Úplné kolonie, žádná nelétavá mláďata | Nejbezpečnější období pro odstraňování z budov |
| Zima | Hibernace v úkrytech | Nerušit, zásahy pouze po konzultaci s odborníkem |
Probuzení zimujících netopýrů může být pro ně smrtelné. Zvíře spotřebuje nahromaděnou energii na útěk a často se do jara nedožije. Proto je při plánování opravy střechy nebo zateplení fasády nutné brát v úvahu období jejich aktivity.
Humánní metody, jak netopýry z domu dostat
Nejúčinnější a zároveň s ochranou přírody slučitelná metoda se nazývá vyloučení. Jde o postup, při kterém mohou netopýři z budovy vylétat za potravou, ale nejsou schopni se vrátit zpět.
Jednosměrná zařízení — jak to funguje v praxi
Používají se speciální trubičky, síťové rukávy nebo jiné nástavce na vstupy, kudy kolonie přistupuje do budovy. Zvířata při nočním lovu bez potíží vylétnou ven, ale po návratu narazí na bariéru, kterou nedokážou překonat.
Účinné vyloučení vyžaduje předchozí zmapování všech aktivních otvorů. Stačí přehlédnout jedinou štěrbinu a část kolonie zůstane uvnitř.
Před montáží je potřeba několik večerů sledovat budovu zvenčí. Nejlépe se postavit do určité vzdálenosti při soumraku a zaznamenat, odkud přesně vylétají první jedinci. Užitečné je také obejít dům s čelovkou a hledat skvrny a nahromadění guána.
Jednosměrná zařízení se zpravidla nechávají na místě několik dní. Jakmile jste si jisti, že netopýři dané místo již nevyužívají, lze přistoupit k trvalému uzavření otvorů.
Čím dům po odchodu kolonie utěsnit
K zabezpečení budovy se osvědčují materiály odolné vůči ohlodání a povětrnostním vlivům:
- montážní pěna — do velmi úzkých prasklin ve zdivu nebo u okenních rámů,
- ocelová nebo měděná vlna — nacpaná do větších štěrbin před zakrytím omítkou nebo silikonem,
- kovová síťovina s jemnými oky — na komíny, mezery u okapu a větší větrací otvory,
- prahová těsnění a kartáčové lišty — u dveří vedoucích na půdu nebo do garáže,
- kovové kryty a stříšky na komíny a větrací mřížky.
Profesionální firmy zabývající se takovým zabezpečením často poskytují záruku, že se netopýři nevrátí po dobu několika sezón. Starají se také o bezpečný úklid guána: používají masky s filtry, jednorázové kombinézy a vysavače s filtrem HEPA. Samostatný boj s kontaminovaným prachem může skončit infekcí dýchacích cest.
Jak udržet dům bez netopýrů dlouhodobě
Po úspěšném vystěhování kolonie si mnozí majitelé s úlevou oddechnou a tím veškerou péči ukončí. Riziko návratu bude ale značné, pokud budova zůstane stejně „atraktivní" jako dřív.
Prohlídky a drobné opravy jednou ročně
Dobrým zvykem je alespoň jednou ročně obejít dům zvenčí a nahlédnout na půdu. Zaměřte se zejména na místa, kde se různé materiály stýkají: spoje střechy a stěn, okolí žlabů, zastřešení nad vchody a klempířské opracování.
Pokud si všimnete nové trhliny, odpadlého kusu omítky nebo uvolněné prkno podbití, reagujte okamžitě. V teplých měsících dokáže netopýr takové místo „objevit" během jediné noci.
Budka pro netopýry místo půdy
Zajímavým řešením je pověšení speciální budky pro netopýry na pozemku. Jde o dřevěnou skříňku s úzkým vchodem zespodu a drsným, hrubým povrchem uvnitř, po kterém se zvířata snadno šplhají.
Nejlépe ji namontujte do výšky přibližně 4–6 metrů na osluněnou stěnu nebo sloup, mimo intenzivní osvětlení. Pokud kolonie ztratí přístup na půdu, část jedinců se může přestěhovat právě do takové budky. Pro okolí je to velký přínos — netopýři dál omezují populaci hmyzu a dům zůstane bez hluku a trusu.
Světlo, stromy a komáři — co dalšího můžete udělat
Mnoho domů se stává základnou pro netopýry jen proto, že je jejich bezprostřední okolí hemžení hmyzem. Jasné lampy nad vstupními dveřmi fungují jako magnet pro komáry a můry, což přitahuje noční predátory.
Snížení počtu světelných zdrojů u střechy, použití žárovek s barvou méně přitažlivou pro hmyz nebo přesunutí nejsilnějších lamp o kus dál od budovy reálně omezí pohyb netopýrů v těsné blízkosti stěn.
Vyplatí se také věnovat pozornost stromům. Větve sahající téměř až ke střeše tvoří pohodlný „most" — zvířata se po nich mohou šplhat nebo je využívat jako odrazový bod pro vlet pod tašky. Zkrácení korun do vzdálenosti několika metrů od budovy znesnadní přístup k rizikovým místům.
Praktické rady a příklady ze skutečného života
Mnoho majitelů domů se obává, že kontakt s netopýrem automaticky znamená riziko vztekliny. Je pravda, že v případě kousnutí je nutné navštívit lékaře, ale pouhé přeletění zvířete chodbou nebo schodištěm automatické ohrožení nepředstavuje. Raději klidně otevřete okno a dejte mu šanci vyletět, než abyste ho zkoušeli chytat holýma rukama.
Pokud se v budově ocitne jediný jedinec, který zabloudil otevřeným oknem, situace se liší od přítomnosti celé kolonie na půdě. V takovém případě stačí zatemníte místnost, necháte dokořán otevřené jedno okno nebo balkónové dveře a počkáte, až zvíře samo najde východ. Stres a panika celou akci obvykle jen prodlouží.
Mnohem složitější je situace při rekonstrukcích historických budov, kostelů nebo starých stodol. Tam se často nachází velké a letité kolonie. Každý zásah do konstrukce vyžaduje koordinaci s památkovými orgány a specialisty na netopýry. V takových případech se například používají dočasné náhradní úkryty, aby měla zvířata kam přejít v době stavebních prací.
