Spin-off „Game of Thrones" nadchýná… až do určitého bodu
Jde o jeden klíčový dramaturgický prvek v seriálu A Knight of the Seven Kingdoms. Showrunner otevřeně přiznává, že bouřlivou reakci fanoušků čekal — a mnozí diváci odcházejí od obrazovky s pocitem výrazného zklamání.
Od prvních epizod překvapil seriál A Knight of the Seven Kingdoms tím, jak je intimní a komorní ve srovnání s „Hrou o trůny" nebo „House of the Dragon". Velká politika ustoupila do pozadí, místo monumentálních bitev přišly emočně hutné, ale menší události. Tento odlišný tón si u diváků rychle získal přízeň.
Hodnocení jednotlivých epizod na platformách jako IMDb stoupají každý týden výš. Diváci oceňují svěží přístup, pevně zasazený pohled obyčejných obyvatel Westerosu a důraz na mezilidské vztahy — nikoli jen na krvavé zvraty děje.
Čtvrtá epizoda náladu dál vyostřila. Ser Duncan se zastane Tanselle po krutém činu Aeriona Targaryena, za což padne do rukou mocných. Dozví se, že o jeho osudu rozhodne pradávná forma soudu — takzvaný Soud Sedmi, tedy rituální souboj, v němž na každé straně stojí sedm bojovníků.
V závěrečné scéně čtvrtého dílu se ke Duncanovi přidávají rytíři různých velkých rodů Westerosu. Kamera se zastaví těsně před zahájením boje. Napětí je k prasknutí — divák ví, že pátý díl musí začít pořádnou ranou.
Bitva začíná… a najednou stop. Flashback jako kbelík studené vody
Pátá epizoda startuje přesně tam, kde ta předchozí skončila. Padají první údery, Duncan je shozen z koně — a právě v tu chvíli děj brutálně zpomalí. Místo sledování výsledku střetnutí se přesouváme na zdlouhavý návrat do hrdinova dětství v chudinské čtvrti zvané Culpucier.
Showrunner Ira Parker přiznává, že nemohl vystát nápad zastavit akci hned po zahájení souboje, ale — jak tvrdí — tvůrci „neměli jinou možnost" a vědomě riskovali hněv části diváků.
Toto rozhodnutí bylo od samého začátku kontroverzní i uvnitř tvůrčího týmu. Parker zdůrazňuje, že ostrou reakci fanoušků předpokládal, přestože se osobně domnívá, že samotný prvek funguje na rovině Duncanovy příběhové linie skvěle.
Co přináší návrat do Duncanovy minulosti?
Samotný flashback je rozsáhlou původní vsuvkou oproti povídce „Potulný rytíř", na níž seriál stojí. Zobrazuje hrdinovo dětství v krajní chudobě, jeho první pokusy přežít na ulici a první setkání s rytířskou etikou, která ho později tak zásadně formovala.
Z tohoto sledu scén se vynořuje obraz člověka, jenž svou identitu nebuduje na erbu ani na původu, nýbrž na vůli bojovat a odolávat porážce. Není v něm nic z pohádkového „vyvoleného" — je to někdo, kdo zarputile vstává po každém úderu.
Flashback ukazuje, že skutečná síla Duncana nepramení z příjmení, ale z odhodlání nevzdat se, i když se zdá, že vše je ztraceno.
Tvůrci tím konfrontují scény z rytířovy mladosti s jeho aktuální zkouškou v Soudu Sedmi. Každá vzpomínka rezonuje v přítomné situaci: dávný strach, dávný hlad, dávná ponížení — to vše skládá dohromady člověka, který dnes dokáže čelit Targaryenům.
Proč diváky tento prvek tak dráždí?
Dokonce i fanoušci, kteří kvalitu samotného flashbacku chválí, poukazují na moment, v němž ho tvůrci zasadili. Seriál se dlouho rozjížděl, třetí díl přinesl velké překvapení a čtvrtý přidal plyn. Diváci se naladili na vyvrcholení v podobě spektakulárního souboje.
A pak přesně ve chvíli, kdy všichni konečně chtějí vidět střetnutí, seriál zapauzuje na několik — někdy i více než dvacet — minut. Rytmus vyprávění dostane prudké trhnutí a část publika má pocit, že jim někdo právě vzal to, na co celý týden čekalo.
V komentářích se opakují výrazy jako „špatně střižené", „příliš dlouhé" nebo „zabíjí tempo série". Jiní tento záměr hájí s tím, že bez dané sekvence by souboj byl efektní, ale emocionálně prázdný. Showrunner sám stojí pevně za svým rozhodnutím, zároveň přiznává, že věděl, že část diváků odejde zklamaná.
Hlavní výtky fanoušků k páté epizodě
- příliš dlouhé zastavení děje hned po zahájení souboje,
- dojem, že tvůrci slíbenou bitevní scénu záměrně „odkládají",
- narušení rovnováhy mezi introspektivními a dynamickými pasážemi,
- pocit, že klíčová bitva dostane méně prostoru, než si zaslouží.
Po zhlédnutí epizody je snadné pochopit obě strany sporu. Kdo u této značky nejvíce oceňuje politické intriky a tvrdé střety, vnímá dlouhou pauzu v kulminačním momentě jako sabotáž napětí. Koho víc zajímá psychologie hrdiny, tomu flashback připadá jako odvážná a smysluplná volba.
Silný cliffhanger všechno obrátí naruby
Přes smíšené reakce na stavbu středu epizody závěr pátého dílu zanechává silný dojem. Ve chvíli, kdy se zdá, že Duncan a jeho spojenci z procesu vyvázli, přijde prudký zvrat.
Baelor Targaryen, jedna z nejcharismatičtějších postav sezóny, obdrží smrtelný úder do hlavy. Krátce všichni — včetně diváka — věří, že přežije. Teprve po sundání přilby se ukáže, jak závažná zranění utrpěl. Princ umírá a nad rodem Targaryenů se stahují zcela nová mračna.
Baelorova smrt v posledních minutách epizody okamžitě mění sázky celého příběhu — narušuje rovnováhu sil a nechává Duncana s břemenem, které nelze jen tak setřást ze svých ramen.
Tento dramatický závěr účinně živí zvědavost před šestou, závěrečnou epizodou sezóny. Diváci chtějí vědět, jak se princova smrt odrazí na rozložení sil — a jakou vinu, skutečnou či jen pociťovanou, Duncan na sobě ponese.
Tvůrci mezi kladivem a kovadlinou diváckých očekávání
Spor kolem páté epizody názorně ukazuje, v jaké situaci se dnes ocitají tvůrci každé produkce zasazené do tohoto univerza. Na jedné straně publikum požaduje svěžest, osobnější tón a odklon od prostého kopírování „Hry o trůny". Na druhé straně stále touží po spektakulárních soubojích, velkých smrtích a té typické emocionální houpačce.
A Knight of the Seven Kingdoms se pokouší jít po tenkém laně mezi těmito očekáváními. Flashback z Duncanovy mladosti je krokem směrem ke komornímu, psychologickému vyprávění. Silný cliffhanger se smrtí Baelora připomíná, že boj o moc a překvapivé deaths jsou stále v DNA této značky.
Pro diváka to znamená, že další sezóny mohou podobná „riskantní" rozhodnutí přinášet ještě častěji: zastavení děje v kritickém okamžiku, dopisování nových linií ke známému materiálu nebo přesun těžiště z politiky na individuální volby postav.
Co z toho plyne pro budoucí produkce z Westerosu?
Pokud pátá epizoda něco učí, je to fakt, že fanoušci nejsou jednolitá masa. Část diváků si přeje, aby další seriály rozvíjely pozadí postav a vyprávěly o méně známých kapitolách dějin Westerosu, třeba i za cenu pomalejšího tempa. Jiní by raději, kdyby nové tituly držely osvědčené schéma: hodně intrik a ještě více krve.
Tvůrci se proto musí učit lépe odhadovat správný moment. Tentýž flashback vložený o něco dřív nebo později mohl být přijat úplně jinak. Jeho umístění těsně po prvním křížení mečů se ukázalo jako zásah do velmi citlivého místa divácká očekávání.
Napětí mezi efektní akcí a rozvinutými psychologickými portréty vyšlo v A Knight of the Seven Kingdoms poprvé naplno na povrch — a vše nasvědčuje tomu, že se bude vracet v dalších kapitolách tohoto příběhu.
