Asteroida Apophis mine Zemi v roce 2029. Evropa chystá vědeckou ofenzívu

Apophis: kosmický „průlet století" kolem Země

V roce 2029 proletí obrovská asteroida tak blízko Zemi, že bude viditelná pouhým okem. A evropští vědci se na ni už dávno připravují.

Řeč je o Apophisu – vesmírném balvanu o průměru přibližně 340 metrů, který proletí blíže k naší planetě než část satelitů na oběžné dráze. Pro odborníky jde o mimořádnou příležitost prozkoumat zblízka stavbu potenciálně nebezpečných těles a otestovat způsoby, jak se před nimi bránit. A tentokrát by mohla hrát první housle ne NASA, ale evropská vědecká pracoviště.

Jak byl Apophis objeven a co nás čeká

Asteroida Apophis byla objevena v roce 2004. Tehdy způsobily první výpočty pořádný rozruch – naznačovaly reálné riziko srážky se Zemí v roce 2029, případně při pozdějších průletech. Postupem času se ale dráha upřesňovala a dnes jsou astronomové zajedno: ke kolizi v roce 2029 nedojde. Vzdálenost průletu však bude rekordně malá.

V noci ze 13. na 14. dubna 2029 se Apophis přiblíží k Zemi na přibližně 32 tisíc kilometrů – to je méně než výška mnoha geostacionárních satelitů.

Pro laika může toto číslo znít abstraktně, ale v měřítku vesmíru jde o téměř „dotek". Asteroida přeletí nad Evropou, Afrikou a částí Asie a bude se po obloze pohybovat jako pomalu se sunoucí jasná hvězda. Za příznivých podmínek ji půjde zahlédnout bez dalekohledu.

Proč je tento průlet pro vědce tak zásadní

Tak blízká návštěva velké asteroidy je skutečně vzácná. Objekty podobné velikosti obvykle míjejí naši planetu ve vzdálenostech stovek tisíc, ba dokonce milionů kilometrů. Apophis umožňuje provést podrobný výzkum, který by za normálních okolností vyžadoval nákladnou vesmírnou misi trvající mnoho let.

• Lze přesněji změřit jeho dráhu i hmotnost.
• Je možné prozkoumat chemické složení a strukturu povrchu.
• Vědci zjistí, jak gravitace Země změní jeho pohyb a tvar.
• Jde o skvělý testovací terén pro metody planetární obrany.

Apophis patří do skupiny potenciálně nebezpečných asteroidů – tedy těles, která kříží oběžnou dráhu Země a jsou dostatečně velká, aby při případné srážce způsobila vážné škody v rozsahu celého regionu nebo kontinentu. Právě taková tělesa jsou středem zájmu kosmických agentur po celém světě.

Evropa chce být před NASA

Dosud hrála NASA v mnoha přelomových misích k planetkám prim – stačí připomenout misi OSIRIS-REx nebo sondu NEAR-Shoemaker. Teď ale evropská vědecká komunita vidí šanci převzít iniciativu.

Evropští inženýři pracují na koncepcích sond, které by mohly dosáhnout okolí Apophisu dostatečně brzy, ještě před jakoukoliv americkou misí. Cílem není jen „pohlédnout" na asteroidu během průletu, ale mít ucelený obraz o tom, co se s ní děje před přiblížením k Zemi i po něm.

Nejde o prestižní závod ve stylu „kdo se první dotkne asteroidy", ale o to, kdo shromáždí nejúplnější data o potenciálně nebezpečném tělese.

Pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) je to zároveň zkouška vyspělosti – příležitost dokázat, že dokáže samostatně plánovat ambiciózní mise s reálným významem pro civilizační bezpečnost, nejen pro čistě vědecké účely.

Jak by mohla evropská mise k Apophisu vypadat

Různé týmy navrhují rozličné scénáře. Někteří prosazují klasickou sondu obíhající kolem asteroidy, jiní dávají přednost rychlejší a levnější průletové misi, při níž sonda mine těleso vysokou rychlostí, ale s pokročilými přístroji na palubě. Uvažuje se rovněž o malých přistávacích modulech nebo spolupráci s komerčními kosmickými společnostmi.

Klíčové bude zvolit takovou trajektorii, aby se sonda ocitla v blízkosti Apophisu ještě před dubnem 2029 a poté mohla sledovat změny vyvolané blízkým průletem u Země. Gravitace naší planety může asteroidu mírně „přitáhnout", pozměnit její rotaci a dokonce spustit malé sesuvy na jejím povrchu.

Představuje Apophis pro Zemi skutečné nebezpečí?

Nejčastěji kladená otázka zní: „Narazí do něčeho?" Podle aktuálních výpočtů Apophis v roce 2029 Zemi bezpečně mine. Evropské i americké observatoře sledují tento objekt již řadu let a míra nejistoty v předpovědích jeho dráhy soustavně klesá.

To ovšem neznamená, že vědci berou věc na lehkou váhu. Při budoucích průletech se dráha Apophisu může ještě mírně proměnit. Právě proto jsou přesná měření z roku 2029 tak cenná – umožní snížit nejistotu a lépe pochopit, jak gravitace planet ovlivňuje trajektorie podobných těles.

Čím lépe poznáme pohyb a složení Apophisu, tím lépe se připravíme na situaci, kdy se jiná, méně předvídatelná asteroida vydá na kolizní kurz.

Připomeňme, že v roce 2013 explodoval nad ruským Čeljabinskem výrazně menší objekt. Tlaková vlna vyrazila tisíce oken a zranila přibližně 1 500 lidí. Apophis je oproti tomu meteoritu mnohonásobně větší – jeho srážka se Zemí by znamenala katastrofu v rozsahu celé země nebo i několika států.

Co z toho má běžný člověk?

Přestože celý příběh zní jako hotový scénář katastrofického filmu, přínosy takové mise jsou velmi praktické a přímočaré. Technologie vyvíjené pro výzkum asteroidů nachází uplatnění v telekomunikacích, robotice, miniaturizaci elektroniky nebo zpracování dat. Jsou to nástroje, které se nakonec dostanou k firmám i spotřebitelům.

Nechybí ani rozměr vzdělávací. Blízký průlet Apophisu může přitáhnout k astronomii tisíce mladých lidí. Jen zřídkakdy se stane, že člověk může vyjít na balkon, podívat se na nebe a s vědomím sledovat objekt, o němž mluví celý vědecký svět. Jde o skvělou příležitost, aby školy a média připravila společné akce, přenosy a jednoduché pozorování oblohy.

Jak lze Apophis sledovat z České republiky

Podrobnosti o okně pozorovatelnosti upřesní odborníci blíže roku 2029, ale již nyní lze předpokládat několik věcí:

• Zapotřebí bude tmavá obloha, daleko od městského světelného smogu.
• Nejsnazší bude pozorovat objekt ve večerních nebo nočních hodinách.
• Jednoduchý dalekohled výrazně usnadní spatření asteroidy.
• Vyplatí se sledovat oznámení místních planetárií a astronomických kroužků.

Takový jev je také dobrá záminka, jak si osvěžit základy hvězdné oblohy: rozpoznávání souhvězdí, pohyb planet nebo fáze Měsíce. Apophis se pak stane něčím víc než jen „hrozivou asteroidou z titulků" – spíše referenčním bodem pro širší pohled na to, jak funguje naše sluneční soustava.

V pozadí všeho probíhá vážná diskuse o budoucnosti planetární obrany. Sonda DART již prokázala, že lze mírně změnit dráhu malé asteroidy záměrným nárazem. Data získaná z Apophisu pomohou zhodnotit, zda tyto metody budou fungovat i u větších těles a jak brzy bude nutné reagovat, aby bylo možné hrozbu odvrátit. Jde o poznatky, jejichž důležitost roste s každým nově objeveným objektem přibližujícím se k naší planetě.