Rakovina tlustého střeva stále častěji postihuje třicátníky
Vědci analyzovali téměř tisíc nádorů tlustého střeva z mnoha zemí a objevili zřetelnou stopu bakteriálního toxinu, který poškozuje DNA. Nejznepokojivější zjištění? Tyto stopy se výrazně častěji vyskytovaly u lidí mladších 40 let, kteří byli dosud považováni za nízkorizikovou skupinu.
Rakovina tlustého střeva se dlouhá léta spojovala především se seniory. Ve vyspělých zemích začínají preventivní prohlídky obvykle po padesátce. Statistiky posledních dvou dekád však tento předpoklad zásadně zpochybňují.
Ve Spojených státech se počet případů rakoviny tlustého střeva u osob mladších 40 let přibližně každých deset let zdvojnásobuje. Podobný trend je patrný ve Velké Británii i Austrálii. Onemocnění postihuje lidi bez typických rizikových faktorů — bez obezity, bez zatížené rodinné anamnézy, často dosud zdravé a aktivní jedince.
V jiných částech světa situace vypadá odlišně. Indie nebo část zemí Latinské Ameriky vykazují v mladých věkových skupinách podstatně méně případů. Tento regionální rozdíl silně naznačuje, že na nárůstu onemocnění se podílí spíše životní styl a prostředí než samotná genetika.
Onkologové také upozorňují, že nádory u mladších pacientů se chovají jinak než u seniorů. Častěji se rozvíjejí v distální části tlustého střeva, bývají agresivnější a rychleji metastazují. To již dlouho naznačovalo, že v pozadí může působit odlišný biologický mechanismus.
Rozsáhlá analýza nádorů a záhadná stopa v DNA
Klíčová data přinesla mezinárodní skupina vědců spojená mimo jiné s Kalifornskou univerzitou v San Diegu. Tým osekvenoval DNA 981 nádorů tlustého střeva od pacientů z 11 zemí a následně porovnal vzorce mutací u mladších a starších nemocných.
V genomech nádorů osob mladších čtyřiceti let vědci nalezli charakteristický „otisk prstu" — specifický soubor poškození DNA odpovídající působení jednoho konkrétního bakteriálního toxinu.
Jde o kolibaktin — látku produkovanou určitými kmeny bakterie Escherichia coli. Tento druh se běžně spojuje se střevní mikroflórou a většinou platí za neškodného obyvatele trávicího traktu. Některé jeho linie však nesou přídavný úsek genetického materiálu, tzv. ostrov pks, který kóduje produkci toxinu poškozujícího DNA.
Kolibaktin vytváří příčné vazby mezi oběma vlákny DNA, což vede ke zlomům chromozomů. Takový typ poškození buňka jen velmi těžko opravuje, a to podporuje vznik trvalých mutací.
V analýze nádorů tlustého střeva se mutace typické pro působení kolibaktinu vyskytovaly u mladých dospělých přibližně 3,3krát častěji než u starších pacientů. Organizace financující projekt zdůrazňují, že jde o velmi výrazný statistický rozdíl. Závěr je přímočarý: čím dřívější a delší je expozice tomuto toxinu, tím větší je pravděpodobnost, že se časem rozvine nádorové onemocnění.
Geografická stopa: kde je toxin, tam je více raných nádorů
Vědci šli ještě dál a propojili genetická data nádorů s četností onemocnění v jednotlivých zemích. Zjistili, že tam, kde se rakovina tlustého střeva u mladých dospělých vyskytuje nejčastěji, obsahují nádory zároveň nejvíce mutací spojených s kolibaktinem.
Čím vyšší podíl „podpisu" kolibaktinu v nádorech dané populace, tím vyšší výskyt rakoviny tlustého střeva v mladém věku — to je silný argument pro zapojení bakterie do celého procesu.
Toto rozložení dat odpovídá hypotéze, že kontaminace střevní mikrobioty specifickými kmeny E. coli v dětství může po několika desetiletích vyústit ve vlnu nádorových onemocnění u třicátníků a čtyřicátníků.
Bakterie osídluje střeva již v dětství
Escherichia coli patří mezi první bakterie, které kolonizují střeva novorozence. Mnoho kmenů je neutrálních, některé jsou dokonce prospěšné. Problém nastává tehdy, když se ve střevě trvale usadí varianty produkující kolibaktin.
Výzkumy citované týmem z San Diega naznačují, že přibližně 40 procent dětí v USA a Velké Británii nese ve střevech kmeny schopné produkovat tento toxin. Hovoříme tedy o milionech malých pacientů, kteří naprosto nic nepociťují — protože celý proces probíhá zcela tiše.
Kolibaktin nevyvolává okamžité trávicí obtíže. Místo toho po roky a desetiletí v malých dávkách poškozuje genetický materiál buněk střevní stěny. Poškození se hromadí a část buněk „uniká" kontrole organismu a začíná se dělit nepravidelným způsobem.
Rakovina diagnostikovaná u 35letého pacienta může mít své počátky ve střevě z doby raného školního věku — od chvíle, kdy bakterie poprvé začala vylučovat toxin.
Nový směr prevence: vyšetření stolice a změna mikrobioty
Protože mechanismus onemocnění souvisí s konkrétními kmeny bakterií, vědci vidí naději v diagnostických testech. Místo čekání na polypy a nádory by bylo možné zachytit osoby s vysokým rizikem podstatně dříve.
Jak by mohla vypadat budoucí opatření
- Testy stolice u dětí a mladých dospělých — analýza přítomnosti kmenů E. coli s ostrovem pks a přítomnosti toxinových signatur.
- Cílená úprava mikrobioty — například speciálně sestavené probiotiky nebo bakteriální terapie vytlačující nebezpečné kmeny.
- Řízená antibiotická léčba — krátké, přesně zaměřené kúry určené k eliminaci pouze linií produkujících kolibaktin.
- Sledování osob ve zvýšeném riziku — dřívější a četnější kolonoskopická vyšetření u pacientů, u nichž byly zjištěny „nebezpečné" bakterie.
Výhodou tohoto přístupu je, že přítomnost bakterií lze měřit a do jisté míry také ovlivnit. Na rozdíl od genů lze mikrobiotu upravovat stravou, léky, probiotiky nebo dokonce způsobem porodu a kojením v prvních měsících života.
Co může ovlivňovat střeva dítěte
Ačkoliv se zmíněná studie soustředí přímo na toxin, mnoho odborníků upozorňuje, že jde pouze o část celé skládanky. Západní životní styl — plný ultrazpracovaných potravin, slazených nápojů a nedostatku pohybu — přispívá ke změnám ve složení mikrobioty. V takovém prostředí mohou mít „špatné" kmeny E. coli snazší podmínky k přežití.
| Faktor prostředí | Možný vliv na střevní bakterie |
|---|---|
| Strava bohatá na vlákninu (zelenina, ovoce, celozrnné výrobky) | Posiluje rozmanitost mikrobioty, podporuje prospěšné bakterie |
| Ultrazpracované potraviny a fast food | Podporují chronické záněty a narušují složení střevní flóry |
| Časté širokospektrální antibiotiky v dětství | Vyčerpávají střevní mikrobiotu, což usnadňuje osídlení nežádoucími kmeny |
| Nedostatek pohybu a sedavý způsob života | Horší střevní peristaltika, změna podmínek pro bakterie |
To neznamená, že každá pizza nebo antibiotikum automaticky vede k rakovině. Spíše to ukazuje, že kumulace mnoha faktorů — od raného dětského osídlení střev přes stravu až po životní styl — může časem zvyšovat náchylnost k onemocnění.
Na co mohou rodiče a mladí dospělí upozornit již nyní
Na testy odhalující konkrétní kmeny E. coli si budeme muset ještě počkat, neboť jsou stále ve fázi výzkumu. Několik jednoduchých opatření však lze zavést okamžitě, aby byly střeva — naše vlastní i našich dětí — v co nejlepší kondici:
- dodržování stravy bohaté na zeleninu, ovoce, luštěniny a celozrnné výrobky,
- omezení silně zpracovaných potravin, sladkostí a slazených nápojů,
- rozumný přístup k antibiotikům — jejich užívání pouze tehdy, kdy jsou skutečně nezbytná,
- dbání na pravidelnou fyzickou aktivitu, a to i u dětí,
- pozornost věnovaná varovným příznakům: krev ve stolici, přetrvávající průjmy nebo zácpa, nezáměrný úbytek hmotnosti.
V České republice stále převládá přesvědčení, že třicátník nemusí přemýšlet o rakovině tlustého střeva. Nová data z genetických laboratoří naznačují, že jde o falešný pocit bezpečí. Pokud bakteriální toxin začíná ničit DNA již v dětství, první příznaky se mohou objevit podstatně dříve, než předpokládají dosavadní screeningové programy.
Rozhovor o mikrobiotě, bakteriích a střevech může znít technicky, ale ve skutečnosti se dotýká velmi každodenních rozhodnutí — toho, co jíme, jak léčíme děti a kolik se hýbeme. Časem by k těmto rozhodnutím mohly přibýt testy stolice na „nebezpečné" kmeny E. coli a nové formy terapie. Podaří-li se jimi pokrýt děti a mladé dospělé, dnešní objev kolibaktinu se může reálně projevit v podobě menšího počtu zdrcujících diagnóz u lidí před čtyřicítkou.
