Děti s vysokým potenciálem ve třídě: situace, kterou upřímně nesnášejí

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Děti s vysokým intelektovým potenciálem ve školní třídě

Stále více dětí s nadprůměrným intelektovým potenciálem sedí v běžných školních třídách. Jejich reakce na školní realitu ale bývá výrazně odlišná od toho, co učitelé u typických žáků očekávají.

Psychologové popisují velmi charakteristické vzorce chování těchto dětí během výuky. Nejde ani o lenost, ani o „obtížnou povahu" — jde o přímý odraz toho, jak mimořádně rychle pracuje jejich mozek a jak silně potřebují samostatnost.

Kdo jsou děti s vysokým intelektovým potenciálem

Děti označované jako vysoce intelektově nadané dosahují zpravidla hodnoty IQ minimálně 130. Lidé je často nazývají „malými géniesy", jenže tento obraz může být zavádějící. Rozhodně se nejedná jen o děti, které rychleji počítají nebo píší lepší slohové práce.

Psycholog Michael M. Piechowski již v 80. letech prokázal ve svých výzkumech, že jejich výjimečnost zasahuje hned několik oblastí najednou — myšlení, emoce i představivost. Tyto děti jsou zkrátka jiné na více úrovních současně.

Jak se taková výjimečnost projevuje

Nadané děti se od svých vrstevníků odlišují způsobem, který není vždy na první pohled patrný. Jejich chování ve třídě může učitele překvapovat nebo dokonce znepokojovat, přestože za ním stojí zcela přirozené mentální procesy.

  • Kladou výrazně více abstraktních otázek než jejich spolužáci.
  • Potřebují větší míru samostatnosti při řešení úkolů.
  • Jejich emoční prožívání bývá intenzivnější a složitější než u vrstevníků.
  • Disponují bohatou fantazií, která jim někdy brání soustředit se na rutinní školní činnosti.

Proč se jim ve standardní výuce nedaří

Paradoxně právě děti s nejvyšším intelektovým potenciálem mohou ve škole selhávat nebo působit jako problémové. Tempo výuky je pro ně příliš pomalé, opakování látky je unavuje a nedostatek podnětů vede k frustraci.

Nuda je pro tyto děti skutečnou hrozbou. Když mozek pracující na vysokých otáčkách nedostane dostatek podnětů, hledá si je sám — a to ne vždy způsobem, který ve třídě potěší. Pochopení tohoto mechanismu je klíčové jak pro učitele, tak pro rodiče.

Přejít nahoru