Endometrióza v Durynsku: počet diagnóz roste, ženy ale vyhledávají pomoc dříve

Pro pacientky je to zároveň varovný signál i paprsek naděje

Nová data jedné z největších zdravotních pojišťoven ukazují, že v tomto regionu dostává diagnózu endometriózy stále více žen. Nemoc byla po léta bagatelizována jako „silnější menstruace", dnes ji však lékaři berou s výrazně větší vážností. Za suchými čísly se skrývají stovky příběhů žen, které roky žily s bolestí, která neměla jméno.

Trojnásobný nárůst diagnóz za dvě desetiletí

Podle zprávy zdravotní pojišťovny Barmer se počet diagnostikovaných případů endometriózy v Durynsku téměř ztrojnásobil. V roce 2005 lékaři evidovali přibližně 3 600 pacientek s touto diagnózou, zatímco v roce 2024 jich bylo již přes 10 000.

Přepočteno na populaci to znamená 939 žen na 100 tisíc obyvatelek regionu, které jsou kvůli endometrióze v péči lékařů. Pro srovnání, celoněmecký průměr činí 1 212 případů na 100 tisíc žen a rekordní hodnoty vykazuje Berlín – 1 618 na 100 tisíc.

Nárůst počtu diagnóz nemusí nutně znamenat, že nemoc náhle „vypukla". Často spíše signalizuje, že lékaři po ní začali důkladněji pátrat a ženy se s obtížemi častěji ozývají místo toho, aby je mlčky snášely.

Co vlastně endometrióza je?

Endometrióza je chronické onemocnění, při němž se tkáň podobná děložní sliznici vyskytuje mimo dutinu dělohy – na vaječnících, pobřišnici, střevech nebo močovém měchýři. Reaguje na hormony podobně jako děložní výstelka, což vede ke krvácení, zánětu, srůstům a silné bolesti.

Mezi nejčastější příznaky patří:

• velmi bolestivá menstruace, která ženu často vyřadí z běžných aktivit,
• chronické bolesti podbřišku a pánve, a to i mezi krvácením,
• bolest při pohlavním styku, močení nebo stolici,
• obtíže s otěhotněním nebo udržením těhotenství,
• silná únava a výrazný pokles energie.

Příčiny nemoci dosud nejsou zcela objasněny. Vědci hovoří o kombinaci hormonálních, imunologických a genetických faktorů. V praxi to znamená, že neexistuje žádný jednoduchý „viník" ani jediné vyšetření, které by diagnózu okamžitě potvrdilo.

Diagnóza stále přichází pozdě, přestože se situace zlepšuje

Durynská zpráva ukazuje, že ženy na stanovení diagnózy stále čekají příliš dlouho. Průměrný věk při prvním rozpoznání nemoci je 37,4 roku. Před devíti lety, v roce 2015, to bylo 41,2 roku – lékaři tedy skutečně začínají nemoc odhalovat dříve, ale stále hovoříme o čtvrté dekádě života.

To je obzvláště problematické, protože příznaky se často objevují již v dospívání nebo časné dospělosti. Po léta mnoho žen slýchá, že „to tak prostě je", že „menstruace má bolet" nebo že „po porodu to přejde". Teprve když se bolest stane nesnesitelnou nebo se objeví problémy s těhotenstvím, začíná skutečná diagnostika.

Každá žena, která kvůli menstruační bolesti musí pravidelně brát silné léky proti bolesti, vynechávat práci nebo školu, by od lékaře měla slyšet: „Pojďme zjistit, jestli nejde o endometriózu."

Nejen bolest břicha: celé tělo pod tlakem

Durynská data jasně ukazují, že endometrióza se zřídkakdy vyskytuje izolovaně. Pacientky s touto diagnózou navštěvují lékaře s dalšími obtížemi výrazně častěji než ostatní ženy. Zpráva zmiňuje především:

• silné a opakující se bolesti břicha a pánve, které se vyskytují více než dvakrát častěji než u ostatních pacientek,
• migrény,
• onemocnění pohybového aparátu, například bolesti páteře a svalové napětí,
• poruchy nálady – deprese a úzkostné stavy.

Odborníci zdůrazňují, že samotná nemoc smrtnost nezvyšuje. Výrazně však zatěžuje každodenní fungování: komplikuje práci, studium, rodinný život i intimní vztahy. Proto je zapotřebí komplexní přístup k léčbě, který zahrnuje nejen gynekologa, ale také praktického lékaře, fyzioterapeuta, psychologa nebo specialistu na léčbu bolesti.

Léčba: od tablet po operaci

Způsoby léčby závisí na intenzitě příznaků, věku pacientky a plánech ohledně těhotenství. V Durynsku, stejně jako v jiných regionech, se uplatňují tři hlavní přístupy:

• Léčba bolesti – léky ze skupiny NSAIDs a v závažnějších případech silnější přípravky ke zmírnění utrpení během menstruace i mezi krvácením.
• Hormonální terapie – antikoncepční pilulky, hormonální nitroděložní tělíska nebo přípravky blokující ovulaci, jejichž úkolem je „utlumit" ložiska endometriózy.
• Chirurgické zákroky – odstranění ložisek nemoci a srůstů, často laparoskopickou metodou, která slouží zároveň jako diagnostický i léčebný nástroj.

V praxi mnoho žen využívá kombinaci několika metod, doplněnou změnou životního stylu, spoluprací s urogynekologickým fyzioterapeutem nebo psychologickou podporou. Zpráva pojišťovny Barmer zdůrazňuje důležitost koordinované péče, protože samotný recept na tablety jen zřídkakdy stačí.

Durynsko za zbytkem Německa zaostává

Navzdory rostoucímu počtu případů se Durynsko stále nachází v dolní části celoněmeckého žebříčku. Nižší podíl diagnostikovaných pacientek oproti celostátnímu průměru může znamenat, že mnoho žen stále žije s endometriózou bez diagnózy, zejména mimo větší města.

Rozdíly mezi Durynskem a Berlínem jsou nápadné. V hlavním městě funguje více specializovaných gynekologických center, klinik léčby bolesti a poraden zabývajících se plodností. Vyšší je také společenská informovanost – jak mezi lékaři, tak mezi pacientkami, které si pojem endometrióza s vlastními obtížemi spojují mnohem častěji.

Méně diagnóz ve statistice neznamená vždy méně nemoci. Často to znamená méně diagnostikovaných žen a více těch, které si v tichosti zvykly na bolest.

Proč jsou tato data důležitá i mimo Německo

Přestože zpráva se týká Durynska, její závěry silně rezonují i v širším evropském kontextu. Endometrióza postihuje odhadem každou desátou ženu v reprodukčním věku, takže i v jiných zemích lze hovořit o statisících potenciálních pacientek. Mnohé z nich roky slyší, že „výsledky jsou v pořádku", přestože bolest jim brání v normálním životě.

Německé zkušenosti ukazují, že nárůst počtu diagnóz je často výsledkem tří jevů:

• větší informovanosti lékařů o příznacích a diagnostických možnostech,
• lepšího přístupu k vyšetřením a specializovaným centrům,
• odvahy samotných žen, které přestávají své obtíže bagatelizovat.

Podobný trend lze sledovat i v dalších evropských zemích. Stále hlasitěji se hovoří o tom, že „bolestivá menstruace" by neměla být nálepkou, která rozhovor v ordinaci ukončí, ale spíše jeho začátkem.

Na co si dát pozor a kdy vyhledat pomoc

Endometriózu nelze rozpoznat samostatně, jen na základě čtení na internetu. Lze si však všimnout určitých varovných signálů a neodkládat návštěvu lékaře. Zvláště znepokojivé jsou situace, kdy:

• menstruační bolesti jsou natolik silné, že vyžadují pravidelné užívání silných léků a vyřazují ženu z každodenních povinností,
• bolest se objevuje i mezi menstruacemi a po několika hodinách neustupuje,
• pohlavní styk je bolestivý,
• žena se delší dobu snaží otěhotnět, ale bez úspěchu,
• bolesti břicha se pojí s poruchami nálady, pocitem vyčerpání nebo častými návštěvami pohotovosti bez jasné příčiny.

V takových situacích je vhodné vyhledat gynekologa, který se zajímá o problematiku chronických pánevních bolestí, a v případě potřeby požádat o odeslání do specializovaného centra. V mnoha zemích, včetně Německa, vznikají specializovaná centra pro léčbu endometriózy – podobná pracoviště se začínají rozvíjet i jinde v Evropě.

Durynské statistiky ukazují ještě jednu věc: pokud systém zdravotní péče začne chronickou menstruační bolest brát vážně, diagnózy přibývají a průměrný věk při jejich stanovení klesá. Pro ženy to znamená skutečný rozdíl – méně let strávených hledáním odpovědí a větší šanci vědomě plánovat svůj život, včetně mateřství.