Ceny rostou rychleji než mzdy, a tak se výběr správného supermarketu stále více podobá strategickému rozhodování než běžnému nakupování.
Francouzská spotřebitelská organizace UFC-Que Choisir prošla tisíce prodejen a podrobně prověřila jejich ceníky. Výsledky tohoto srovnání jasně ukazují, kde se v roce 2026 skutečně dá ušetřit – a kde vás naopak účet u pokladny nepříjemně překvapí.
Rozsáhlý průzkum: více než 4 500 prodejen pod drobnohledem
V lednu 2026 vzala UFC-Que Choisir pod lupu přes 4 500 prodejních míst nabízejících nákup formou drive, tedy s vyzvednutím předem připravených objednávek. Šlo o reálné ceny, s nimiž se zákazníci potýkají každý den – nikoli o ojedinělé lákavé akce z reklamních letáků.
Organizace přitom nesrovnávala jen jediný produkt nebo pár oblíbených značek. Průzkum pokryl prakticky vše, co průměrná rodina vkládá do svého nákupního košíku:
- produkty celostátně známých značek přítomných po celé Francii,
- privátní značky jednotlivých obchodních řetězců,
- různé formáty prodejen – od hypermarketů až po středně velké supermarkety.
Díky tomuto rozsahu srovnání věrně odráží skutečnou úroveň výdajů za potraviny, a ne jen jednorázový „cenový záblesk".
Průzkum UFC-Que Choisir ukazuje, kolik v praxi stojí plný nákupní košík v různých řetězcích – nikoli pouze hrstka atraktivních produktů z akční nabídky.
E.Leclerc opět na špici žebříčku cen
Vítěz z ledna 2026 byl stejný jako v předchozích letech: E.Leclerc. Řetězec si dlouhodobě udržuje pověst místa, kde jde účet nejníže, a tentokrát to potvrdila tvrdá čísla.
Organizace označila náskok E.Leclerc za výrazný – nejde o symbolické rozdíly v řádu centů u jednotlivého zboží. Prodejna kombinuje nízké ceny značkových výrobků s agresivní politikou vlastních privátních značek. Pro zákazníka to přináší dvojí efekt: lze snížit celkový účet, aniž by člověk musel zcela rezignovat na oblíbené značky, a tam, kde to dává smysl, sáhnout po levnějších alternativách řetězce.
Hyper U jako vicemistr díky velkým formátům
Druhé místo obsadil Hyper U, tedy hypermarkety patřící do skupiny U. Silnou pozici mu zajišťují především velmi velké prodejní plochy. Velký metrák znamená vyšší obraty a ty zase poskytují prostor pro lepší vyjednávání s dodavateli i agresivnější cenovou politiku.
Hyper U sice E.Leclerc nepřekonal, ale dokázal se výrazně odtrhnout od zbytku průměru. Pro mnoho rodin je to jasný signál, že nakupování ve formátu „hyper" může být stále reálně levnější než v menších supermarketech – i přesto, že cesta tam bývá méně pohodlná.
Intermarché a Super U: rozumná cena, ale bez rekordů
Třetí místo v žebříčku obsadily hypermarkety Intermarché, těsně za nimi pak supermarkety stejné skupiny a prodejny Super U. Tyto řetězce hrají v jiné lize než giganti jako E.Leclerc – operují častěji na středních plochách, blíže obytné zástavbě.
To jim znesnadňuje vyjednání stejně výhodných podmínek u dodavatelů a stlačení marží na minimum. Přesto dokážou nabídnout atraktivní ceny, a to zejména díky dobře propracovaným privátním značkám, které v mnoha kategoriích nahrazují dražší brAndy.
Intermarché a Super U nevyhrávají závod o nejnižší ceny, ale drží se blízko čela díky silným vlastním značkám a rozumným cenám.
Carrefour ztrácí, Auchan nejdražší z velkých řetězců
Níže v tabulce začínají výsledky, které mohou překvapit ty, kdo si pamatují agresivní cenové kampaně z minulých let. Skupina Carrefour vychází ve srovnání s lídry špatně – rozdíl v účtu je patrný zejména při velkém „rodinném" košíku.
Ještě horší situaci vykazuje Auchan. Poté, co z trhu zmizely řetězce Casino a Cora, stal se Auchan – podle dat UFC-Que Choisir – nejdražším velkým hráčem na trhu. Platí to zvláště pro supermarkety této značky, které výrazně překračují celostátní průměr.
Pro zákazníka to znamená jediné: v prodejnách s tímto logem bude účet za srovnatelný sortiment nejčastěji nejvyšší. Rozdíl nemusí být patrný po jediné návštěvě, ale za měsíc nebo čtvrtletí se nasčítá na reálnou částku.
Kde jsou v celém tom srovnání diskontní prodejny?
Zvláštní pohled si zaslouží segment, který zákazníci spojují především s Lidlem nebo Aldi – tedy diskontní řetězce. V průzkumu UFC-Que Choisir chyběly v hlavním žebříčku z velmi prostého důvodu: Lidl ani Aldi neprovozují službu drive ve srovnatelném rozsahu jako velké hypermarkety.
Bez jednotného systému a každodenních online ceníků je obtížné shromáždit data se stejnou přesností jako u klasických řetězců s propracovanými drive platformami. Organizace proto rozhodla, že je nezařadí do jednoho srovnání s hypermarkety a supermarkety.
Samostatný průzkum diskontů: Lidl před E.Leclerc
UFC-Que Choisir má nicméně čerstvá data i o diskontních prodejnách – z odděleného průzkumu provedeného o rok dříve. V tomto testu byl hodnocen košík, v němž dominovaly privátní značky, tedy scénář velmi typický pro zákazníky diskontů.
| Řetězec | Cenová úroveň košíku s privátními značkami |
|---|---|
| Lidl | levně – předčí E.Leclerc |
| E.Leclerc | druhé místo, výrazně konkurenceschopný |
| Aldi | dražší než E.Leclerc, méně atraktivní než lídři |
Výsledek může překvapit: při košíku plném privátních značek se Lidl ukázal jako ještě levnější než E.Leclerc. To znamená, že při správně zvoleném sortimentu dokáže diskont přebít i ty nejagresivnější hráče z tradiční velké distribuce.
Aldi naopak za lídry cenového žebříčku zaostal. Samotná nálepka „diskont" tedy nezaručuje automaticky nejnižší náklady.
Data z odděleného průzkumu ukazují, že diskont může být levnější než největší hypermarket – ale ne každý řetězec s tímto image svůj slib splní.
Co tyto výsledky znamenají pro běžného zákazníka?
Francouzská zkušenost dobře ilustruje mechanismus dobře známý i z jiných trhů. Čím větší řetězec a čím širší sortiment, tím větší tlak na nízké ceny v celé nabídce. Odtud pramení vysoké postavení takových hráčů jako E.Leclerc nebo Hyper U a obtížnější situace menších formátů, které nedisponují stejnou vyjednávací silou.
Z hlediska peněženky nehraje roli jednorázová akční výhra, ale celková cena opakovaného nákupního košíku. Pokud člověk kupuje každý den podobné produkty, rozdíl několika procent mezi řetězci se za rok promění v pořádnou sumu.
Jak tyto poznatky prakticky využít
Závěry z francouzského průzkumu lze bez problémů přenést do každodenního rozhodování o nákupech. Vyplatí se řídit několika jednoduchými zásadami:
- sledovat celkový účet za košík, a ne jen ceny „vlajkových" produktů z reklam,
- vědomě kombinovat privátní značky se značkovými výrobky tam, kde není viditelný rozdíl v kvalitě,
- porovnat konkrétní účtenky z různých řetězců místo slepého spoléhání na reklamní slogany,
- využívat aplikace a online ceníky k ověření cenové hladiny ještě před cestou do obchodu.
Pro mnoho domácností se jako nejvýhodnější osvědčuje hybridní model: část nákupu v velkém hypermarketu proslulém nízkými cenami, zbytek v blízkém diskontu, kde privátní značky dokážou účet výrazně snížit.
Stojí také za připomenutí, že žebříček pro rok 2026 je snímkem z konkrétního okamžiku. Řetězce na taková srovnání reagují a dokážou rychle upravit své strategie. Pro zákazníky to znamená jedno: pozorné sledování účtenek a ochota měnit zaběhnuté návyky přinesou větší úspory než leckterý slevový kód.
