Zima dokáže proměnit obyčejnou procházku do práce v riskantní slalom mezi zledovatělými chodníky a zasněženými přechody pro chodce.
Stačí jediný špatně položený krok, okamžik nepozornosti — a ocitáte se na zemi s bolavým ramenem nebo zlomeným zápěstím. Celé tomu lze předejít, pokud se na vycházku připravíte trochu rozumněji, než jen přehodit teplý kabát a šálu.
Proč zimní pády bývají tak nebezpečné
Na náledí a udusané vrstvě sněhu klesá tření mezi podrážkou a povrchem téměř na nulu. Noha ujede, tělo nestačí reagovat a organismus se instinktivně zachraňuje vystrčenýma rukama. Výsledek? Pohmožděná kyčel, podvrtnutý kotník, zlomené zápěstí — někdy i úraz hlavy.
Silný mráz kombinovaný s deštěm nebo táním sněhu dokáže během několika minut proměnit jakýkoliv chodník v ledovou plochu.
Dobrá zpráva: velkou část pádů lze výrazně omezit pomocí několika rozumných návyků. Nevyžadují žádnou speciální kondici ani drahé vybavení — spíše trochu plánování a změnu chování na ulici.
1. Zimní boty, které skutečně drží na zemi
Základ je správná obuv. Měkká, hladká gumová podrážka se na ledu chová jako brusle. Volte raději boty s výrazným vzorkem, ideálně s hlubšími drážkami, které se zakousnou do sněhu i ledu. Výhodou je také vyšší holínka sahající nad kotník, která stabilizuje hlezenní kloub.
Pro ty, kdo snadno prochladnou, jsou skvělou volbou zateplené kotníčkové boty nebo sněhule — důležité je, aby měly protiskluznou podrážku. Spousta lidí sahá i po domácím triku: navlečou přes boty silné sportovní ponožky. Materiál vytváří další vrstvu přilnavosti. Ponožky jsou po takovém dni k zahození, ale riziko uklouznutí se znatelně sníží.
2. Volte stopu čerstvého sněhu, ne led pod ní
Kde je to možné, šlapejte do čerstvého sněhu, ne po vyšlapaných a vyleštěných cestičkách. Vrstva, po které prošla půlka čtvrti, se mnohem rychleji mění v led — zvláště když přes den lehce taje a večer znovu přimrzne.
Čerstvý, neudusaný sníh zpravidla nabízí lepší přilnavost než udusaná, lesklá vrstva připomínající sklo.
Nevýhoda? Mokré boty. Výhoda? Mnohem větší šance, že se domů vrátíte po svých — a ne s omítnutou nohou.
3. Podivná, ale účinná „kachní" chůze na ledu
Klasický dlouhý krok s odrazem z paty v zimě příliš nefunguje. Lepší je krátká, měkká „kachní" technika chůze. Chodidla natočíte mírně ven, váhu přenášíte téměř kolmo na nohu — bez prudkého odpichování.
Jak to vypadá v praxi:
- děláte krátké, drobné kroky,
- chodidla kladete téměř celou plochou,
- lehce „klouzavě" se pohybujete po povrchu místo razantního dopadu,
- ruce držíte po stranách, mírně od těla, pro lepší rovnováhu.
Zvenčí to může působit trochu komicky, ale tělo je stabilnější. Děti tuto techniku zvládají bleskově — stačí jim říct, ať zkusí „chodit jako tučňák z pohádky".
4. Pomaleji znamená bezpečněji
Zpoždění do práce nebo na autobus svádí k urychlení kroku. Na zledovatělém chodníku je to přímá cesta k pádu. Raději vyjděte o pár minut dříve a pohybujte se tak, jako byste nesli úplně nový telefon a rozhodně nechtěli, aby vám spadl.
Kratší kroky, žádný spěch a průběžné ověřování stability povrchu pod nohama výrazně snižují riziko náhlého uklouznutí.
Pomáhá také dívat se ne na špičky bot, ale kousek dopředu. Uvidíte tak s předstihem ledové plochy, závěje nebo nerovnosti a budete moci chodidlo správně položit.
5. Batoh místo tašky v ruce
Nerovnoměrně rozložená zátěž výrazně narušuje stabilitu. Velká taška přehozená přes jedno rameno nebo těžká nákupní taška v jedné ruce může „táhnout" tělo přesně ve chvíli, kdy začne klouzat noha.
Nejrozumnější je nasadit batoh a rozložit věci v něm tak, aby netáhly na jednu stranu. Batoh navíc uvolní obě ruce, které při uklouznutí instinktivně hledají oporu.
6. Ruce z kapes — i při krutém mrazu
Zmrzlé dlaně přímo volají po schování do kapes bundy. Problém je, že tím přicházíte o přirozenou možnost udržovat rovnováhu. Tělo se nemůže „zachytit" rukama a při náhlé ztrátě stability vám zbyde jen tvrdý dopad.
Řešení je jednoduché: pořádné teplé rukavice a ruce venku z kapes. I když trochu mrznou, dávají vám šanci tlumit případný pád.
7. Správná strana chodníku a zrádné schody
Ve městě může být rozdíl mezi jednou a druhou stranou ulice obrovský. Místa, na která po většinu dne svítí slunce, rozmrzají rychleji. Ta ve stálém stínu mohou držet led i celé dny.
| Kde chodit | Na co si dát pozor |
|---|---|
| Slunná strana ulice | Méně ledu, ale bývá tam rozbředlý sníh a kaluže |
| Stín pod domy a stromy | Zmrzlé „placky" neviditelné pod tenkou vrstvou sněhu |
| Venkovní schody | Stupně tvoří miniaturní ledovou plochu, zábradlí bývá také namrzlé |
Na schodech se vždy pevně držte zábradlí a pokládejte celá chodidla — ne jen špičky. Pokud vidíte prosvítající led, hledejte raději jinou cestu nebo sestupujte stranou po neudusaném sněhu.
8. Hůlky na chůzi — nejsou jen pro seniory
Trekingové hůlky nebo hole na nordic walking nejsou určené jen pro výlety do lesa. Ve městě za mrazivého rána dokážou dělat zázraky. Dva dodatečné opěrné body odlehčují kloubům a pomáhají udržet rovnováhu, když jedna noha začne klouzat.
V sportovních obchodech lze najít násadce přizpůsobené ledu — s malými zoubky. Hodí se zejména starším lidem, lidem po úrazech nebo těm, kteří mají problémy s rovnováhou. Oceníte je ale i tehdy, když musíte ráno zdolat delší úsek zledovatělého chodníku.
9. Jak padnout, aby to co nejméně bolelo
I ten nejlépe připravený člověk může ztratit přilnavost. Rozdíl mezi lehkou modřinou a vážným zraněním často závisí na způsobu pádu. Navzdory instinktu je dobré vyhnout se vystrčení rukou tuhých rovně před sebe.
Když padáte dopředu
Pokud cítíte, že letíte vpřed, zkuste mírně pokrčit ruce a přejít do co nejplynulejšího „přetočení" na bok nebo rameno. Tuhé, napjaté dlaně se při dopadu na zápěstí velmi snadno zlomí.
Když vás táhne dozadu
Při uklouznutí vzad je bezpečnější dopadnout na hýždě, než se křečovitě zachraňovat rukama. Přitáhněte bradu k hrudníku, abyste neuhodili hlavou o zem, a nechte tělo dopadnout co nejměkčeji.
Tělo nelze naučit dokonale padat, ale vědomé procvičování reakcí prokazatelně snižuje riziko zlomenin.
Další podpora: od reflexních prvků po cvičení rovnováhy
Za úsvitu a večer přibývá ještě jeden rizikový faktor — špatná viditelnost. Vyplatí se mít na bundě reflexní prvky: řidiči vás zpozorují dříve a vy lépe odhadnete situaci na silnici, když auta nebrzdí těsně vedle vás.
Spojencem v boji proti pádům je také běžná domácí aktivita. Jednoduchá cvičení rovnováhy — stoj na jedné noze u židle, mírné dřepy, zvedání kolen — posilují hluboké svalstvo a učí tělo rychlejším reakcím. Několik minut denně dělá skutečný rozdíl, zvláště u lidí po padesátce.
Vyplatí se myslet i na zdánlivě nepodstatné věci: zkrácená smyčka šály, aby se nepletla pod nohama, dobře zapnutá bunda, aby neomezovala pohyb, nebo telefon schovaný do kapsy místo držení v ruce. V zimě každá maličkost, která zlepšuje volnost pohybu a rovnováhu, reálně snižuje šanci, že skončíte obyčejnou procházku návštěvou pohotovosti.
